Zprávu o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2022, označovanou jako Modrá zpráva, schválila vláda ČR. Loni se českým domácnostem podařilo snížit spotřebu vody o 3,8 litru na 89,4 litru na osobu a den. Zásobováno pitnou vodou z veřejných vodovodů je téměř 96 % obyvatel ČR.
Ministerstvo zemědělství (MZe), Ministerstvo životního prostředí (MŽP) a Ministerstvo dopravy (MD), která se o vodní hospodářství v ČR starají, vynaložila na jeho rozvoj dohromady 11,2 miliardy korun. V rámci vodního hospodářství byly v roce 2022 použity finanční prostředky ve výši téměř 11,2 miliardy korun. Podpořily vodovody a kanalizace, protipovodňová opatření, zadržení vody v krajině, závlahy, opatření na drobných vodních tocích a malých vodních nádrží nebo přípravu nových vodních děl.
Dotace MZe představovaly 42 % (4,6 miliardy korun), dotace v gesci MŽP 53 % (téměř 6 miliard korun), pěti procenty se podílelo i Ministerstvo dopravy (577 milionů korun). Na vědu a výzkum v této oblasti šlo téměř 256 milionů korun, z toho 35 % z rozpočtu MZe (91 milionů), 40 % z MŽP (102 milionů) a 25 % z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (63 milionů).
„Důležitou prioritou jsou pozemkové úpravy. Hlavním cílem v roce 2022 bylo dlouhodobé zadržení vody v krajině a protierozní ochrana, tedy budování rybníků, malých vodních nádrží nebo mokřadů. K loňskému roku jsme v rámci pozemkových úprav řešených od roku 1991 vybudovali vodohospodářská opatření na ploše více než 793 hektarů a protierozní opatření na asi 885 hektarech. Celkem jsme tato opatření podpořili 406 miliony korun,“ uvedl ministr zemědělství Marek Výborný. Rok 2022 byl pátým nejteplejším rokem od roku 1961.
Hydrologicky byl loňský rok většinou průměrný nebo podprůměrný, přesto na povodňové situace poměrně bohatý. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka příklady opatření, která je nutno podporovat, abychom udrželi vodu v krajině, je například obnova rašelinišť, realizace přírodě blízkých protipovodňových opatření, nebo hospodaření se srážkovými vodami v urbanizovaných územích.
Neméně důležitá jsou pak podle něj adaptační opatření, která dokáží naši přírodu a krajinu připravit na probíhající klimatickou změnu, jako budování přírodě blízkých rybích přechodů, podpory samovolného rozlivu a obnovení samovolného vývoje vodního toku v říčním prostoru posilující druhovou biodiverzitu vodních a na vodu vázaných organismů.
E21 (Zdroj: Zemědělec)
Mezi adaptační opatření patří i budování přírodě blízkých rybích přechodů u malých vodních elektráren. Foto archiv/Chládek a Tintěra
