Ministerstvo průmyslu a obchodu nedávno změnilo návrh novely horního zákona a vypustilo přechodné ustanovení, které bránilo zvýšit těžební poplatky až do roku 2022. Vyplývá to z podkladů vložených do veřejné databáze připravované legislativy. Vláda ve svém programovém prohlášení jasně slíbila zvýšení příliš nízkých těžebních poplatků a musí tedy napřed prosadit zrušení moratoria v horním zákonu.
Podle Hnutí DUHA a Greenpeace je nyní nutné, aby vláda prosadila zrušení moratoria na těžební poplatky i v Parlamentu a poplatky zvýšila. Finance jsou potřeba doma – na sociálně citlivý útlum těžby a spalování uhlí, který je z hlediska změny klimatu i znečištění ovzduší naprosto nutný. Je třeba pomoci restrukturalizaci ekonomiky “uhelných” krajům, obcím, domácnostem a pomoci horníkům zajistit nové uplatnění.
Vláda se nesmí nechat vydírat hnědouhelnými těžebními firmami, které hrozí zvyšováním cen uhlí pro teplárny, jak uvedlo Teplárenské sdružení ČR. Uhelné teplárny se opravdu dostávají zejména kvůli růstu ceny emisní povolenky do obtížné situace a musejí zdražovat teplo. Ekologické organizace souhlasí s Teplárenským sdružením a Svazem průmyslu ČR, že je nutné zvýšit energetickou daň na uhlí a zrušit daňovou úlevu pro zemní plyn, což částečně odstraní nevýhodu tepláren (které si musí kupovat emisní povolenky) oproti lokálnímu vytápění. Řešením však není uměle udržovat nízké náklady na těžbu uhlí a doufat, že si těžební společnosti sníží obří zisky a ulehčí tak finančně teplárnám či domácnostem. Nestane se to, nízké poplatky zatím vedly jen k odlivu dividend. Hlavním řešením je pomoc rodinám se snižováním spotřeby energie a efektivně využívat čisté domácí zdroje tepla, např. prostřednictvím Nové zelené úsporám a Kotlíkových dotací.
Z výnosů emisních povolenek či zvýšených poplatků z vytěženého uhlí a zvýšené energetické daně na uhlí je potřeba víc a rychleji financovat zateplování bytových i rodinných domů, instalaci solárních panelů, tepelných čerpadel, kotlů na biomasu či střešních fotovoltaických elektráren. Stát by měl také pomáhat (například vhodným nastavením pravidel) transformovat centrální zásobování teplem na čistší (a poplatky méně zatížená) paliva a hlavně optimalizovat provoz na snižující se spotřebu dálkového tepla. Stát si dal také ve Státní energetické koncepci za úkol zajistit přednostní využití hnědého uhlí pro teplárny místo jeho plýtvání v nízkoúčinných elektrárnách. Ekologické organizace soustavně apelují na to, aby tento úkol vláda splnila.
Již Pačesova energetická komise spočítala, že můžeme uspořit 60 % tepla a víc než zbylých 40 % může nahradit energie z domácích čistých zdrojů energie. V roce 2050 tak podle ní nebudeme potřebovat k vytápění žádné uhlí ani zemní plyn. Uhlí (a s ním spojených nákladů pro domácnosti) se tak můžeme zbavit přednostně a daleko dřív.
Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, k tomu řekl: “Stát se rozhodně nemusí nechat okrádat těžebními společnostmi a dávat jim své nerostné bohatství téměř zadarmo, aby mohli mít lidé teplé a pohodlné domovy. Nízké těžební poplatky vedou jen k obřím ziskům těžařů a masivnímu odlivu dividend. Zajistit, aby lidé neplatili zbytečně moc za teplo, to lze jen pomocí úspor energie, čistých zdrojů energie a modernizací centrálního zásobování teplem. To všechno může stát víc podporovat také díky penězům vybraných od těžařů a znečišťovatelů.”
Red (Zdroj: Hnutí DUHA a Greenpeace ČR)
Obrázky:
Těžební společnosti hrozí zvyšováním cen uhlí pro teplárny. Foto Lucie Hlubková (https://picgra.com/user/_asawa_/)
Těžbou postižená krajina se může proměnit i v rekreační oblasti (Ústecko). Foto Jan Beneš (Český rozhlas - Sever)
