V posledních letech se ve světě opět zvyšuje zájem o využití geotermální energie, a to zejména zemního tepla. Souvisí to jednak s úbytkem fosilních zdrojů (uhlí, nafty, plynů) a jednak s ochranou životního prostředí a ekonomikou. Geotermální zdroje totiž mají nesrovnatelně nižší požadavky na bezpečnost než například jaderné a celkově jsou i levnější.
Stručný výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 1/2016.
Využití geotermální energie je významné i pro Českou republiku. Jedním z úkolů profesních organizací a příslušných státních institucí je proto další průzkum vhodných lokalit, zjištění jejich energetické kapacity a podpora rozvoje výstavby geotermálních elektráren a tepláren.
Geotermální situace na území ČR byla do značné míry celoplošně již zjištěna v mnoha studiích a mapových výstupech. Jde zejména o studii vymezení vhodných ploch pro využití hlubokého geotermálního potenciálu (V. Myslil, S. Zemánek, rok 2007), rozčlenění na geotermální celky – resp. geotermální rajonizace (V. Myslil a kol., rok 2015) a také studie společností Geoterm CZ, s. r. o., Geotern, s. r. o, Geomedia, s. r. o., JM Trade, s. r. o. a dalších.
Nicméně v roce 2015 byla geotermální situace v naší republice nově upřesněna multi-faktorovou analýzou více než čtyř tisíc bodových objektů (Geoterm CZ, s. r. o., JM Trade, s. r. o.) a byl nově propočítán geotermální potenciál. Zjištěné údaje přitom bylo nutné vzájemně vyhodnotit a zvážit jejich váhu a význam pro tu kterou strukturu či lokalitu.
Toto nové upřesnění potenciálu znovu prokázalo, že i v ČR jsou vhodné podmínky pro další efektivní využití geotermálního tepla k vytápění i výrobě elektřiny. Na našem území jsou ale zatím administrativně projednávány jen dvě lokality. Zahájení výstavby je však finančně dosud nezajištěno, hlavně proto, že není zajištěna pro geotermální energii dlouhodobě výkupní cena elektřiny a geotermální energie není zařazena mezi podporované zdroje energie. Geotermální potenciál by přitom mohl být významnou složkou celkové potřeby energie na našem území. Vybudované geotermální zdroje navíc mohou dodávat dlouhodobě dodávat stejný výkon, neovlivněný ani změnami klimatických poměrů.
Menší geotermální jednotky zajišťují lokální nezávislost na jiných zdrojích energie, mají nižší nároky na rozvodné sítě a neškodí životní prostředí. Tyto zdroje mohou pomoci i při rekultivaci různých devastovaných ploch a areálů a zvýšit lokální výrobní kapacity potřebných technologií. Geotermální zdroje mohou zajistit větší energetickou nezávislost ČR, a tím celkovou bezpečnost.*
Autoři: Vlastimil Myslil, Tomáš Kulašiak (Geoterm CZ, s. r. o.), Pavel Myslil (JM Trade, s. r. o.) a ČGTA
Obrázky:
V roce 2015 byla geotermální situace v naší republice nově upřesněna multifaktorovou analýzou více než čtyř tisíc geotermálních objektů. Foto archiv/Energie 21
Základní mapa geotermálních oblastí vhodných pro výrobu elektrické energie. Zdroj: Myslil, V., Zemánek, S., Geoterm CZ.
Oblasti s různými geotermálními charakteristikami: Zakryté (B1, B2, B3, B4, B5, E3, F3), polozakryté (A1, A2, A3, C1, C2, C4, C6, D1, D2, E1, E2, F1, F2) a odkryté (C3, C5). Zdroj: Geoterm CZ
Nové geotermální elektrárny či teplárny jsou plně automatizovány a minimálně zasahují do krajiny (projekt GTE Dětřichov). Zdroj: Geoterm CZ
