Správně provozované elektrárny pomáhají zadržovat vodu v krajině a vyrábějí čistou energii. Přispívají tak k ochraně klimatu a s ním i celých živočišných a rostlinných druhů, uvedli dnes u příležitosti světového Dne vody zástupci Cechu provozovatelů malých vodních elektráren. V Česku jich je v provozu téměř 2,5 tisíce a stát počítá s jejich dalším rozvojem. Jejich výstavbu ale komplikují další zájmy: vedle energetiků si nároky na vodu dělají také rybáři, vodáci, vodohospodáři a do debaty výrazně vstupuje lokální ochrana přírody.
Lze vůbec skloubit tyto zájmy? A které by měly mít přednost? Ve sněmovně se v těchto týdnech projednává návrh novely Vodního zákona, který může malé vodní elektrárnyznevýhodnit, protože bez potřebného odůvodnění jim odebírá status veřejného zájmu. Ten vyplývá z evropské směrnice a má naopak pomoci jejich rozvoji.
První vodní elektrárna byla zprovozněna 14. března 1887 v Jindřichově Hradci a napájela veřejné osvětlení na náměstí]. Dnes je v Česku v provozu skoro 1604 malých vodních elektráren (MVE). Ročně vyrobí přes jednu miliardu kilowatthodin a pokrývají tak spotřebu asi 300 tisíc průměrných domácností.
„A i když je část nejvhodnějších lokalit již využita, mnohé z nich by bylo při rozumném přístupu příslušných orgánů a organizací možné využít lépe. Například zvýšit spád zásahy nad i pod elektrárnami a doplnit či jinak navýšit instalovaný výkon. K dispozici je i mnoho lokalit s například menším spádem na středních a vyšších partiích řek,” uvedl Vladimír Zachoval, předseda Cechu provozovatelů malých vodních elektráren.
V Česku tak lze do budoucna očekávat výstavbu jak několika větších malých vodních elektráren s instalovaným výkonem nad 1 MW, tak řádově stovek elektráren s malými instalovanými výkony, dodali zástupci Cechu. Rozvoj malých vodních elektráren předpokládá i Ministerstvo průmyslu a obchodu v aktuálně upravované Státní energetické koncepci i návrhu Vnitrostátního plánu.
Vodní elektrárny vykazují ze všech zdrojů elektřiny nejvyšší účinnost přeměny energie na elektřinu - až 90%. Vodní elektrárny fungují stabilně především v zimním období, kdy vhodně doplňují slabší výrobu elektřiny ze solárních elektráren a mohou tak pokrýt například zvýšenou spotřebu elektřiny v tepelných čerpadlech.
„Skloubit veřejné zájmy výroby čisté energie a tedy ochrany klimatu, jehož součástí je ochrana životního prostředí, se zájmem lokální ochrany životního prostředí, vodní turistiky, vodohospodářů, rybářů a dalších, není dnes nic snadného. Na druhou stranu, střet různých zájmů o řeky a potoky existuje od pradávna, v minulosti probíhal podobně například mezi mlynáři a rybáři,” uvedl Zachoval.
„Přitom postupy, jak chránit vodní živočichy nebo se v sezoně podělit o vodní proud s vodáky jsou známé a odzkoušené,” uvedl Jakub Helus, jehož firma MVE RenoEnergie provozuje malou vodní elektrárnu v Berouně. Ta za stavbu zahrnující rybí přechod přírodně blízkého typu získala řadu ocenění. Současná situace je z hlediska přístupu orgánů ochrany přírody a vodní turistiky vůči výstavbě nových elektráren dost nepříznivá, uvedli zástupci. „Stále silnější a méně obhajitelné tlaky a zpřísňující se požadavky způsobují, že výstavbu nových elektráren je možné prosadit jen výjimečně a velmi složitě,” uvedl Zachoval.
„Využívání vody k výrobě čisté energie, lokální ochrana živé přírody a další, to všechno jsou takzvané veřejné zájmy, jak o nich hovoří legislativa. Měli bychom si ale dobře uvědomit, že ochrana klimatu, jejíž nedílnou součástí je i ochrana celých živočišných a rostlinných druhů, je problémem stále naléhavějším,” upozornil Vladimír Zachoval.
Poslanecká sněmovna v těchto týdnech projednává novelu Vodního zákona. Skupina poslanců však nedávno přišla s návrhem na omezení předpokladu tzv. převažujícího veřejného zájmu pro všechny obnovitelné zdroje energie (OZE) a na velkých částech území ČR. Malých vodních elektráren by se pak princip (převažujícího veřejného zájmu) neměl týkat vůbec. Toto omezení je do zákona navíc předkládáno bez směrnicí vyžadovaného řádného odůvodnění.
Předpoklad převažujícího veřejného zájmu je jedním z nástrojů na odstranění bariéry složitosti a doby trvání posouzení dopadu projektů OZE na životní prostředí. De facto staví veřejný zájem projektů OZE nad vybrané veřejné zájmy ochrany přírody a krajiny s možností vyvratitelnosti této „domněnky" (předpokladu). Tento princip vychází z nařízení Rady EU, kterým se stanoví rámec pro urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů a je v souladu s čerstvě účinnou evropskou Směrnicí o využívání obnovitelných zdrojů.
„Není pochyb, že využívání vodní energie je veřejný zájem. Směrnicí zaváděná domněnka převažujícího veřejného zájmu je stěžejní nástroj pro další tolik potřebný rozvoj obnovitelných zdrojů a to samozřejmě včetně malých vodních elektráren. Je na odbornících, aby v každé konkrétní lokalitě posoudili, zda má dostat přednost zájem na ochraně toho či onoho živočicha či rostliny, nebo zájem na ochraně klimatu, jejíž součástí je i ochrana celých druhů živé přírody,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
„Jsme zásadně proti omezování vyvratitelné domněnky převažujícího veřejného zájmu, jak tomu úplnému u malých vodních elektráren, tak částečnému u všech obnovitelných zdrojů. Takovýto postup ukazuje na nepochopení smyslu směrnice, která má rozvoji všech obnovitelných zdrojů pomoci, nikoliv je brzdit,” uzavírá Štěpán Chalupa.
U příležitosti dnešního světového Dne vody se v sobotu pro veřejnost otevřou dveře v 17 malých vodních elektrárnách po celé ČR. Přehled otevřených lokalit včetně popisek a fotek ukazuje mapa. Akci pořádá Cech provozovatelů malých vodních elektráren ve spolupráci s provozovateli a Komorou obnovitelných zdrojů energie. Kontakty na provozovatele jednotlivých elektráren jsou novinářům k dispozici zde (odkaz dostupný jen pro média, nikoliv pro veřejnost).
JiT (Zdroj: Komora OZE)*
Malá vodní elektrárna Klecany u Praha. Foto Jiří Trnavský
