Teplárny mohou čerpat na změnu využívaného paliva i modernizaci rozvodů tepelné energie dotace z Modernizačního fondu. Podporu poskytuje program HEAT určený na využití obnovitelných zdrojů energie (OZE) a nízkouhlíkových zdrojů pro vytápění, ve kterém je do roku 2030 pro dodavatele tepla vyhrazeno až 87 miliard korun z prodeje emisních povolenek. Zprávu o podpoře modernizace teplárenství dnes projednala vláda.
„Aby bylo teplo pro občany cenově dostupné a současně ekologicky udržitelné, potřebujeme investovat do modernizace a dekarbonizace našeho teplárenství. Jde o klíčovou složku energetické infrastruktury našeho státu, která dodává teplo do domovů více než tří a půl milionu lidí. I proto moje předchůdkyně Anna Hubáčková vyjednala nárok na dodatečných 30 % bezplatných povolenek, pokud teplárny mají plán přechodu na klimatickou neutralitu. Aktuálně si o dotace z Modernizačního fondu žádá celkem padesát tepláren, a pokud všechny projekty uspějí, ušetříme ročně zhruba dva miliony tun hnědého uhlí a také přibližně pět milionů tun oxidu uhličitého. Navíc jednáme o dalších financích a navýšení alokace, “ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Z Modernizačního fondu byly vyhlášeny již tři výzvy na modernizaci tepláren a jedna výzva na modernizaci rozvodů. V rámci nich Státní fond životního prostředí ČR aktuálně hodnotí 50 přihlášených projektů. Požadovaná výše dotace schválených projektů činí celkem 70,5 miliardy a 15 projektů již obdrželo rozhodnutí o podpoře v celkové výši 15,5 miliardy. Otevření další výzvy je plánováno na přelom roku.
Dotace jsou určené na velké (nad 15 milionů eur) i malé (do 15 milionů eur) projekty, především na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny s využitím obnovitelných zdrojů energie, případně na energetické využití odpadů nebo energie odpadního tepla. Firmy mohou žádat i o podporu při rekonstrukci nebo úplné výměně zdroje tepla v soustavách zásobování tepelnou energií. To se může týkat čistého vytápění z OZE nebo dočasně i přechodu na zemní plyn. U zemního plynu je ale podmínkou integrace budoucích obnovitelných a nízkouhlíkových plynů (včetně vodíku nebo plynů nebiologického původu).
„Velký potenciál má také společná výroba tepla a elektřiny. V současnosti stále zhruba polovina teplárenských provozů funguje jen jako výtopny bez toho, aby zároveň vyráběly elektrickou energii. Přitom potenciál elektrického výkonu nové kogenerace do roku 2030 by mohl být až 2,9 GW,“ dodává ministr Hladík.
Podporu mohou výrobci tepla čerpat také na modernizaci a rekonstrukci zásobování tepelnou energií. Cílem jsou jak úspory primární energie z neobnovitelných zdrojů, tak využití tepla z kombinované výroby elektřiny a tepla, nebo odpadního tepla z průmyslové výroby.
„Na konci loňského roku se Státnímu fondu životního prostředí ČR navíc podařilo obhájit před Evropskou komisí program na podpory pro velké teplárenské projekty ve výši 1,2 miliardy eur, jehož cílem je podpořit dekarbonizaci a modernizaci investičně náročných tepelných jednotek. Tento program poběží do 14. ledna 2026,“informuje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.
Tento program bude součástí výzev HEAT Modernizačního fondu a je zaměřený na instalaci nových jednotek pro výrobu tepla založených na energii z obnovitelných zdrojů nebo vysoce účinné kombinované výrobě. Cílem je nahradit stávající zařízení a také modernizovat stávající jednotky pro výrobu tepla tak, aby fungovaly na biomasu místo uhlí. Program umožní poskytovat přímé dotace vlastníkům stávajících tepelných jednotek a soustav dálkového vytápění, aniž by museli své investice individuálně notifikovat u Evropské komise.*
JiT (Zdroj: MŽP a SFŽP)
Cílem je, aby stávající jednotky pro centrální výrobu tepla fungovaly na biomasu místo uhlí. Foto archiv/UCED
