Evropská komise ve své Zelené dohodě pro Evropu vyzdvihuje i roli železniční dopravy při dosahování cíle snížit emise skleníkových plynů z dopravy o 90 % do roku 2050. Komise také oznámila, že rok 2021 se stane „rokem železnice“. O snížení emisí v železniční dopravě ale snaží i v jiných částech světa, především v Japonsku a také Indii. A nesmíme s tím dlouho otálet ani u nás.
Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 5/2020.
Pozemní doprava dnes zažívá masivní proměnu směrem k elektrifikaci nejen na silnicích, ale překvapivě také na kolejích. Jen to v Česku zatím není tak patrné, jako v zemích se příznivější politickou konstelací. Právě tam se ale můžeme obrátit pro inspiraci a předzvěst toho, co u nás bude možná záležitostí časů budoucích.
Zásadní inovace se dějí už v sousedním Rakousku. Před dvěma lety Rakouské spolkové dráhy (ÖBB) a Siemens Mobility představili prototyp regionální nízkopodlažní elektrické jednotky Cityjet eco s přídavným zásobníkem elektrické energie. Jinými slovy: vlak s baterií.
Projekt nese i českou stopu, protože na pilotním projektu se významně podíleli i vývojoví pracovníci z českých pracovišť Engineeringu společnosti Siemens.
Podobný směr jako v Rakousku nabrala i největší nizozemská železniční společnost NS. Od 1. ledna 2017 všechny jezdí všechny její vlaky na elektřinu vyrobenou větrem. NS přepraví svými vlaky každý den 600 tis. pasažérů a ročně k tomu spotřebuje 1200 GWh elektřiny. Elektřina pochází z větrných farem doma v Nizozemsku, Belgii a Finsku.
Belgie se nedávno blýskla (doslova) novým Solárním tunelem. Přes tři kilometry dlouhý železniční tunel na vysokorychlostní trati mezi Paříží a Amsterdamem byl pokryt 16 000 solárními panely na ploše 50 tis. m2.
Velké plány s využitím solární energie na železnici mají také v Indii. Tamní národní společnost Indian Railways chce využít volné plochy podél železničních tratí k instalaci masivních solárních elektráren.
Poněkud odlišný přístup k modernizaci železniční dopravy pro 21. století zvolilo Německo. To se dlouhodobě snaží o rozvoj vodíkové energetiky. V roce 2014 proto uzavřela francouzská společnost Alstom dohodu o záměru se třemi německými spolkovými zeměmi s cílem vyvinout a postavit vodíkový vlak. To se podařilo a o čtyři roky později začaly v Dolním Sasku jezdit první dva vodíkové vlaky Coradia iLint.
Na opačném konci světa, v zemi vycházejícího slunce, už žijí v železniční budoucnosti od druhé poloviny minulého století. Jedním z častých problémů, se kterými se potýká celá země, jsou zemětřesení. Japonci jsou na ně už zvyklí a uzpůsobili jim i své extrémně přísné stavební standardy. Přesto stále přinášejí některá omezení, například v souvislosti s výpadky proudu. Společnost Kintetsu, železniční dopravce v Ósace, proto na tamním nádraží nechal instalovat 42 baterií Tesla Powerpack. V případě výpadku proudu v rozvodné síti poskytnou tyto baterie dostatek energie k tomu, aby mohly vlaky bezpečně dojet do nejbližší stanice.
O devět let později se podobná služba objevuje také v Česku. Vznikla ve spolupráci společností RegioJet a Škoda Auto DigiLab. Jízdenky RegioJet se tak nově dají kombinovat s možností využít nabídku sdílených elektrických skútrů BeRider nebo pronájmu auta flotily HoppyGo. Cílem nového partnerství je vyřešit mobilitu na "první a poslední míli". Jde o malý, ale ne nepodstatný krůček k modernímu dopravnímu ekosystému, který je dostupný a šetrný zároveň.
Jan Horčík, šéfredaktor magazínu www.hybrid.cz, foto archiv autora
Obrázky:
Belgie na sebe se nedávno upozornila novým Solárním tunelem
Železniční dopravce v Ósace nainstaloval na nádraží baterie Tesla
Od roku 2018 jezdí v Dolním Sasku (Německo) dva vodíkové vlaky
Jízdenky RegioJet se dají kombinovat se sdílením elektrických skútrů
