Nanotechnologie využívá materiály, které mají alespoň v jednom rozměru velikosti přibližně 1–100 nanometru (nm), což je tisícina tloušťky lidského vlasu. Nanotechnologie jsou také oborem vysoce multidisciplinárním – zahrnují oblasti chemie, fyziky pevných látek, molekulární biologie a další. Nanotechnologiemi se (kromě jiného) zabývá i Jan Procházka, vědec a podnikatel, veřejnosti známý zejména jako tvůrce pokročilých baterií HE3DA.
Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 2/2021.
Fyzik a chemik Jan Procházka ještě pamatuje dobu, kdy slovo nanotechnologie vlastně neexistovalo a konference o technologiích se oblasti „nano“ věnovaly jen minimálně. Jan Procházka ale již tehdy intenzivně pracoval na problematice vysokokapacitního uskladnění elektřiny. Výsledkem je akumulátor HE3DA (High Energy 3D Accumulator), 3D prostorová baterie na bázi lithiových nanomateriálů.
Dnes již nejen vědec, ale i podnikatel Jan Procházka si během své cesty ověřil, že sebelepší nápad se nemusí prosadit, pokud jeho tvůrci někdo v pravý čas nenabídne pomocnou ruku. V této souvislosti si velmi cení i pomoci Technologického centra AV ČR, zejména jeho služeb mezinárodní sítě na podporu podnikání Enterprise Europe Network. Především v začátku podnikání totiž mohl baterii HE3DA a další související produkty bezplatně vystavovat právě na stánku Technologického centra na domácích veletrzích ForEnergo, ForArch, ale i zahraničních – EuroNanoForum, InterSolar a dalších.
Baterie HE3DA jako záložní zdroj byla zákazníkům představena jak pro použití v takzvaném boxu s kapacitou 15 kilowatthodin pro koncového zákazníka např. jako domácí úložiště s celým systémem řízení, tak pro možnost sestavení baterií na paletu podle toho, jakou kapacitu zákazník potřebuje.
Sériová výroba baterií HE3DA začala v továrně Horní Suché na Ostravsku teprve koncem roku 2020. Téměř současně se zde ale začala uplatňovat i nanotechnologie i pro stavebnictví, zdravé bydlení a životní prostředí. Jde o tzv. fotokatalytické nanonátěry, které se používají pro vnější i vnitřní povrchy. Na fasádě budov, kde nátěr aktivací světelné energie rozkládá molekuly organických látek, má v konečném důsledku efekt čištění vzduchu od oxidů dusíku a dalších nebezpečných látek, které se vyskytují všude kolem nás. Právě v těsné blízkosti nové továrny v Horní Suché zůstala stará těžební věž. Je celá pokrytá samočistícím fotokatalytickým nátěrem, který funguje jako čistička vzduchu pro celé okolí.
„Nyní je to největší čistička vzduchu v ČR, pravděpodobně i v Evropě. Plocha přijde ročně do styku asi s 90 miliardami kubických metrů vzduchu,“ říká k tématu nátěrů Jan Procházka, který je také výrobcem patentovaných fotokatalytických nátěrů s označením FN NANO®. Další využití těchto nátěrů vidí výrobci v oblasti památkově chráněných budov, čištění soch a pomníků či v preventivním nátěru ploch vystavených častému graffiti.
Výrobci přiznávají, že současná covidová situace přispěla k rozšíření povědomí o samočisticích nátěrech a dalších nanotechnologiích a obrovskému nárůstu jejich obratu.
Příklad vývoje baterie HE3DA a dalších produktů z dílny Jana Procházky dokazuje, že nanotechnologie umožňují jak vývoj nových generací kompozitních materiálů pro širokou škálu aplikací, tak výrazné zlepšení užitných vlastností běžných materiálů. Díky svému inovačnímu potenciálu výrazně ovlivňují moderní průmyslové produkty v mnoha oblastech. V neposlední řadě je to také oblast vesmírných aplikací, kdy bude pro nanotechnologie snadnější dostát extrémním podmínkám, jako je kosmické záření a extrémně nízká teplota.
Red (Zdroj: Technologické centrum AV ČR) Foto archiv/Technologické centrum AV
Obrázky:
Baterie HE3DA jsou samostatné nebo zapojené do soustavy (na snímku)
