Pracovní skupina k posouzení výpadku elektřiny zveřejnila výstupy a návrhy

Národní pracovní skupina k posouzení výpadku elektřiny  zveřejnila průběžné výstupy a návrhy nápravných opatření. Ta mají podobným událostem v budoucnu předejít, případně zmírnit jejich průběh.

Skupina na základě posouzení všech dostupných informací dosud identifikovala 12 oblastí, na které soustředila svou pozornost. Tato opatření shrnuje průběžný výstup, který je přílohou této tiskové zprávy.

Další řešená témata se budou odvíjet mj. od zpráv mezinárodního expertního panelu ENTSO-E, který se vyšetřováním výpadku zabývá dle platné evropské legislativy především v technické rovině. ENTSO-E je organizací, která sdružuje evropské provozovatele přenosových soustav elektrické energie a prošetřuje obdobné události na celém kontinentu.

„Pracovní skupina pod vedením ERÚ navrhuje nápravná opatření na národní úrovni ve třech rovinách – technické, legislativní a komunikační. V potaz přitom bereme jak fakta, která jsme zjistili přímo v souvislosti s červencovým výpadkem elektřiny, tak související zkušenosti ze zahraničí. Naším společným cílem je komplexně popsat příčiny výpadku a následně zavést taková preventivní opatření, aby se situace neopakovala,“ shrnuje Jan Šefránek, předseda ERÚ.

Jednotlivé úkoly míří na provozovatele soustav, výrobce, regulátora i zákonodárce. Některá řešená témata mají také přesah mimo oblast energetiky, např. zesílení odolnosti telekomunikační infrastruktury vůči výpadkům dodávek energie.

ERÚ: Je třeba změnit přístup k provozování soustav

V rámci preventivních opatření na národní úrovni byla provozovateli přenosové soustavy zadána revize nastavení krizové komunikace s dalšími aktéry krizového řízení. To předpokládá nejen automatizaci jednotlivých oznámení, ale také pravidelný nácvik a ověření systému komunikace. Na oblast připravenosti proto cílí také vypracování nového Národního výcvikového plánu. Konkrétní cvičení za účasti dispečerů provozovatelů soustav a dalších aktérů jsou naplánována na rok 2026.

Národní pracovní skupina se zabývá rovněž dlouhodobými systémovými tématy. Sem spadá například potřeba řešit do budoucna hrozící nedostatek nefrekvenčních podpůrných služeb, které jsou nezbytné pro zajištění spolehlivého provozu soustav. Zapojeno by mělo být širší spektrum provozovatelů výrobních zdrojů a rovněž akumulace. Revidovány a případně posíleny by měly být také požadavky na bezpečnostní kritéria pro provoz soustav, úpravy by se měly odrazit i v přístupu k výpočtům potvrzujícím splnění bezpečnostních podmínek provozu soustav.

„S posilováním bezpečnosti a spolehlivosti dodávek elektřiny souvisí také optimalizace investic do elektrizační soustavy včetně jejich načasování v průběhu roku. Zároveň je zřejmé, že s proměnou energetiky bude potřeba změnit i celkový přístup k provozování soustav,“ vysvětluje Jan Šefránek.

Národní pracovní skupina také předala podněty související s příčinami a průběhem výpadku elektřiny ze 4. července 2025 expertnímu panelu ENTSO-E k důslednému a objektivnímu posouzení. Jde o soupis okolností výpadku, který expertnímu panelu ENTSO-E pomáhá zacílit vyšetřování na konkrétní oblasti. Na vytvoření soupisu se podíleli všichni členové pracovní skupiny.

Průběh vyšetřování zmíněných podnětů částečně zachycuje aktuálně zveřejněná předběžná zpráva (factual report) ENTSO-E. Zpráva popisuje okolnosti pádu vodiče, postup dispečinku provozovatele přenosové soustavy, situaci ve výrobnách elektřiny v průběhu události a následně při procesu obnovy. Zásadní potom bude zejména konečná zpráva ENTSO-E, která se už nebude soustředit jen na dílčí popis okolností, ale přinese komplexní závěry a konkrétní doporučení.

Vyjádření EGU k výpadku elektřiny 4. července 2025

Z pohledu poradenské společnosti EGU nedošlo k červencové havárii části elektrizační soustavy vinou systémového selhání nebo chybou organizace na technické úrovni. Kritérium N-1 bylo i v době těsně před výpadkem dodrženo, šlo o silně nepravděpodobnou souhru poruch. Potvrdily se předpoklady EGU, že v pozadí havárie, podobně jako celkového španělského blackoutu, stojí změny spojené s příliš rychlou náhradou velkých zdrojů s plánovatelným průběhem výroby zdroji vyrábějícími kolísavě.

„Varuji před triviálními závěry z povšechného čtení zprávy ENTSO-E. Jednoznačně platí heslo, že horší než neznalost je mělká znalost. Z našeho pohledu je důležité, že nedošlo k systémovému selhání organizace energetiky. Výsledky šetření naopak potvrzují naše předpoklady o pozadí vzniku havárie. A sice, že kromě dvou technických závad a jejich velmi nepravděpodobné kombinace byla příčinou na pozadí změna, která v elektroenergetice probíhá, a to náhrada velkých zdrojů s plánovatelným průběhem výroby zdroji vyrábějícími kolísavě,“ řekl Michal Macenauer, ředitel strategie EGU.

Obnovitelné zdroje nemají proměnné náklady, dovolují trh zaplavit masivním množstvím mimořádně levné elektřiny a v řádu desítek minut si vynucují odstávky běžných zdrojů a rekonfiguraci toků elektřiny napříč celou Evropou. To mimo jiné vede k prodloužení přenosových vzdáleností a destabilizaci místních poměrů v mnoha dílčích sítích – například v severozápadní oblasti České republiky v daný den. Ačkoli přímé příčiny blackoutu ve Španělsku jsou výrazně odlišné od tuzemské havárie části soustavy, důvod na pozadí je stejný. Je jím dotacemi a sankcemi rapidně zrychlený proces změn v energetice, který nemůže být technicky bezpečně ani ekonomicky akceptovatelně proveden.

„Pokud nezměníme kurz, výpadky se budou opakovat. Na systémové úrovni proto doporučuji přinejmenším rozhodným způsobem zjednodušit a řádově zkrátit přípravu a schvalování jakýchkoli síťových staveb, ať už jde o obnovu, nebo nové vedení, protože nynější stav vede ke zbytečné kumulaci odstávek a k oslabení sítí. Důležité je provést revizi a změnu nastavení reakcí ochran obnovitelných zdrojů s cílem rozšířit koridor stavů, v němž budou fungovat za nestandardních podmínek v síti,“ vysvětlil M. Macenauer.

Havárii bezprostředně odstartovalo banální rozpojení jednoho ze tří vodičů vedení V411 v situaci relativně vysokého zatížení, velkých přetoků ze zahraničí a nízkého využití domácích zdrojů. To samotné ji ale nezpůsobilo. Přidal se však výpadek výkonu, u něhož nebyla prokázána přímá souvislost s pádem vedení V411. Část z tohoto výkonu byla odstavena nevhodným nastavením reakce obnovitelných zdrojů na nestandardní situaci. Následné vypnutí přetíženého vedení V208 bylo z pohledu v oné době dostupných výsledků okamžitých výpočtů správné. Další průběh již byl kaskádou reakcí ochran a vypínání v situaci, kdy bylo rozsáhlé území spolu s částí Prahy zásobováno z velké vzdálenosti z rozvodny Krasíkov.

Po automatickém odpojení v rozvodně Krasíkov se vytvořil elektrický ostrov s vysokým deficitem výkonu okolo 1800 MW. Jeho osud byl jasný. Za méně než vteřinu se tato část sítě zhroutila. V této situaci neexistovala žádná možnost udržení ostrova za daných zdrojových okolností, za něž mohlo do značné míry vynucené odstavování domácích zdrojů vlivem levné produkce z obnovitelných zdrojů ze zahraničí.

„Za viníka považuji nesmyslně nastavenou dekarbonizační politiku EU, která už sice značně eroduje, ale nejméně toto volební období europarlamentu bude kazit ekonomiku a spolehlivost energetiky v míře bez historického srovnání. Obecně je třeba získat čas pro změnu energetiky tak, aby bylo možné výrobní mix bezpečně rozšiřovat o další potřebné obnovitelné zdroje, zejména větrné. Naše elektrizační soustava je rozhodně potřebuje,“ uzavřel M. Macenauer.

 JiT (Zdroje: ERÚ, EGU)*

S posilováním bezpečnosti a spolehlivosti dodávek elektřiny souvisí optimalizace investic do elektrizační soustavy. Foto archiv/ČEPS