Aktuální analýza energetického think tanku Ember zjistila, že pokud by státy EU akcelerovaly podmínky pro využití bateriových systémů pro ukládání elektřiny, mohly by od roku 2030 nahradit výrobu energie z fosilních paliv v hodnotě 9 miliard eur ročně. Svaz moderní energetiky komentuje výzvy baterií pro českou energetiku.
Rostoucí podíl obnovitelných zdrojů v Evropě pomáhá k cenově efektivní náhradě fosilních paliv. Jen letos se předpokládá, že bude k síti připojeno okolo 16 GW větrných elektráren a přes 60 GW solárních. Zelená energetika postupně ožívá i v Česku, například výkon fotovoltaik má letos dosáhnout na 4,5 GW. Rostoucí podíl obnovitelných zdrojů současně přináší efekt nulových a záporných cen elektřiny nebo potřebu regulační energie. To pak posiluje obchodní strategie pro baterie.
Analýza Ember trend dokládá například na období od srpna 2023 do července 2024, kdy dosáhlo devět zemí EU podílu solární energie na hodinové špičkové poptávce po elektřině vyššího než 80 %. V zemích jako je Nizozemsko a Řecko solární energie v určitých okamžicích dokonce převyšovala poptávku. V Německu by dodatečné 2 GW bateriové kapacity, pokud by byly nasazeny v červnu 2024, mohly ušetřit až 2,5 milionu eur na nákladech na fosilní plyn a nahradit 36 GWh fosilní energie. Větrná a solární energie v EU pokryje do roku 2030 v průměru 49 % celkové poptávky po elektřině, což je téměř dvojnásobek oproti roku 2023 (27 %). Ve špičkových hodinách by výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů mohla převýšit poptávku až o 183 TWh, což odpovídá roční spotřebě Polska.
Větší flexibilita přináší jasné výhody
Podle studie větrná a solární energie již v první polovině roku 2024 pokrývala 30 % celkové poptávky po elektřině v EU a předstihla tak podíl fosilních paliv (27 %). Tato dynamika se bude nadále zrychlovat a podíl obnovitelných zdrojů poroste, což představuje významnou příležitost pro bateriová úložiště.
„Baterie a solární energie si vzájemně zlepšují obchodní podmínky, ale dosud jsme nebyli svědky stejně ambiciózních strategií pro bateriová úložiště a další řešení čisté flexibility, jaké existují pro obnovitelné zdroje energie. To je obrovská promarněná příležitost, kterou je třeba řešit hned, aby spotřebitelé a podniky pocítili výhody snížení závislosti na fosilních zdrojích,“ uvádí Beatrice Petrovičová, autorka studie think tanku Ember.
Pro plné využití potřebujeme legislativu
Česká republika je jednou z posledních zemí, která ještě neimplementovala směrnici EU o akumulaci energie, a nemůže tak plně využívat jejích výhod. V případě, že se nepodaří chybějící legislativu doplnit pomocí novely energetického zákona (tzv. Lex OZE III), může Česku hrozit postih ze strany EU.
Bez těchto změn Lex OZE III nepovede k rozvoji akumulace v ČR a stát bude muset zajistit stabilitu sítě jiným způsobem (např. dotováním ztrátových uhelných elektráren), což zdraží cenu elektřiny pro koncové odběratele.
“Aktuálně je Česko premiantem pouze v segmentu malých domácích baterií. Drtivá většina projektů solárních elektráren do 10 kW podpořených programem Nová zelená úsporám vzniká právě v kombinaci s akumulací energie. V případě velkých bateriových systémů spojených s fotovoltaikou zatím zaostáváme za Evropou. Přitom by současná vlna solární renesance v Česku měla jít ruku v ruce s budováním úložišť energie tak, aby baterie přispěly k efektivnějšímu řízení sítě i zelené energie,” připomíná Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
JiT (Zdroj: SME)*
V případě velkých bateriových systémů spojených s fotovoltaikou zatím zaostáváme za Evropou. Foto JiT
