Podle aktuální predikce Komory obnovitelných zdrojů energie by se měla v Česku výroba energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 zvýšit nejméně o polovinu. Největší roli přitom budou hrát samovýrobci: domácnosti a podniky, kteří si budou vyrábět vlastní energii, dále větrné a geotermální zdroje a biometan. V dopravě by na konci příští dekády měla dominovat vyspělá biopaliva, stlačený bioplyn (bioCNG) a čistá elektřina, zatímco podíl dnešních biopaliv první generace bude stagnovat.
Výtah z rozhovoru, který vyšel v časopise Energie 21 č. 4/2018.
Okolnosti a podrobnosti nadcházející renesance obnovitelných zdrojů v Česku nám popsal Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
V Bruselu jdou do finále přípravy konečných podob nových směrnic a dalších legislativních předpisů známých pod názvem Čistá energie pro všechny Evropany nebo také jako Zimní energetický balíček. Jaký je aktuální stav příprav?
Evropská komise zveřejnila na konci roku 2016 soubor legislativních návrhů. Spíš než o balíček se podle mě jedná o balík, který aktuálně čítá asi tisíc pět set stran hutného právnického textu a k tomu další tisícovku stran doprovodných analýz. Rok a půl probíhají v Bruselu i členských státech intenzivní jednání o podobě jednotlivých návrhů směrnic a opatření a Komora obnovitelných zdrojů energie se jich samozřejmě velmi aktivně účastní, ať už přímo nebo přes naše členství v Evropské federaci obnovitelných zdrojů (EREF). Z principů, které si členské státy do konce roku odsouhlasí, budou totiž vycházet podmínky, které bude připravovat MPO pro tuzemský sektor čisté energetiky. Podle aktuálních očekávání by měl být balíček schválen během podzimu Evropským parlamentem a následně radou, tedy členskými státy.
Celounijní cíl se týká všech energií, tedy vedle elektřiny i tepla a paliv v dopravě. Jaká řešení jsou na stole v Česku?
Rozvoj OZE byl v Česku doposud tažen zejména spalováním biomasy v domácnostech a teplárnách a elektrárnách. I když také zde ještě očekáváme určité zvýšení výroby, potenciál udržitelného využívání biomasy už u nás příliš velký není, jestli si nechceme vydrancovat lesy podobně, jako drancujeme zemědělskou půdu. Zajímavý potenciál je v přechodu – lidově řečeno – od pálení polen k automatickým kotlům na pelety a ve zvyšování účinnosti v teplárnách.
Daleko výraznější dění ale očekáváme jinde. Rozvoj elektromobility a decentralizace energetiky nás už teď silně směřují k vyššímu využívání větrné a fotovoltaické energie, kde má Česko velmi slušné možnosti. Zároveň ceny obou technologií jsou už tak nízko a stále klesají, že to je pro nás výhodné. Jen pro srovnání: větrné elektrárny, které lze v Česku rozumně postavit, dokážou vyrobit tolik elektřiny jako dva jaderné bloky, ale za šestkrát nižší cenu. To je fakt, který bychom určitě neměli opomíjet.
Na webových stránkách Komory OZE píšete, že zastupujete všechny obnovitelné zdroje, výrobce energie i technologií pro výrobu čisté energie, univerzity i neziskové projekty. V čem je pozice komory unikátní oproti jiným svazům hájícím zájmy čisté energetiky?
To je poměrně jednoduché. V Česku existuje například několik asociací provozovatelů vodních a fotovoltaických elektráren nebo bioplynek. Jsou tu různé spolky, které vypadají, že zastupují celý sektor, a přitom často hájí jen dílčí zájmy svých několika málo členů. Komora OZE vznikla, aby sjednotila klíčové asociace, které zastupují všechny druhy obnovitelných zdrojů. Od montérů fotovoltaik po provozovatele větrných elektráren, od dovozců tepelných čerpadel po biomasové teplárny. Celkem zastupujeme výrobce více než dvou třetin čisté energie pocházející z decentralizovaných obnovitelných zdrojů energie. Tento přístup je velice srozumitelný pro státní správu, která nemusí své kroky složitě koordinovat s několika subjekty.*
Připravil Jiří Trnavský ve spolupráci s tiskovým oddělením Komory OZE
Obrázky:
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE
Vývoj energetiky bude patrně směřovat i v Česku k vyššímu využití větrné a fotovoltaické energie
