Podle údajů servisní služby pro změny klimatu Copernikus rok 2023 překonal dosavadní teplotní rekordy a je nejteplejším rokem, který kdy byl na Zemi naměřen. Ve srovnání s průměrem let 1850–1900 byla v roce 2023 teplota o +1,46 °C vyšší, přibližujeme se tak hranici 1,5 °C, kterou Pařížská dohoda definuje jako kritickou, Rekord podle předběžných dat ČHMU padl i v Česku, když průměrná roční teplota 9,7 °C byla o 1,4 °C stupně vyšší, než je průměr let 1991–2020. Naprostou většinu klimatologů ale tento vývoj v současné globální politické a ekonomické situaci (bohužel) příliš nepřekvapuje.
Od roku 1960 – tedy za dobu života současných seniorů – vzrostla průměrná teplota v Česku o 2,2 °C (viz graf). Hlavní příčinou růstu průměrných globálních teplot a dosahování nových teplotních rekordů je spalování fosilních paliv, respektive růst koncentrace skleníkových plynů v atmosféře.
Ondráš Přibyla, ředitel platformy Fakta o klimatu, dává tyto údaje do souvislostí: „Současné rekordy nejsou bohužel nic, co by klimatologové/žky nečekali. Věda hovoří jasně, pokud budeme dále spalovat fosilní paliva, a tím zvyšovat koncentraci skleníkových plynů v atmosféře, průměrná globální teplota dále poroste. A proč je oteplování tak velký problém? Pařížská dohoda deklaruje úsilí o to, aby „nárůst globální průměrné teploty výrazně nepřekročil hranici 1,5 °C.“ Jedním z hlavních důvodů pro stanovení této hranice je riziko překročení tzv. bodů zlomu (tipping points). Podobně jako větev snese určité zatížení, než se zlomí, i některé části planetárního systému se mohou při postupujících klimatických změnách „zlomit“ a přejít do kvalitativně odlišného stavu. Na planetárních systémech je závislá stabilita naší společnosti.“
Růst koncentrací skleníkových plynů v atmosféře je hlavní příčinou růstu průměrné globální teploty. Globální úsilí o snižování závislosti na fosilních palivech definují globální úmluvy, nejnověji Pařížská dohoda, na které staví své závazky ve snižování emisí jednotlivé státy světa včetně Česka. Pro zastavení oteplování je klíčové snížit emise co nejvíce již v této dekádě.
Kateřina Kolouchová, analytička Fakt o klimatu, doplňuje: „V Česku aktuálně probíhá revize tří klíčových dokumentů v oblasti klimatu a energetiky: Politiky ochrany klimatu, Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu a Státní energetické koncepce. Ty určí, jak bude vypadat česká cesta k bezemisní ekonomice a společnosti v dalších letech. Všechny tři dokumenty přitom musí zahrnovat závazky vyplývající z mezinárodních úmluv a unijní legislativy a ideálně směřovat ke klimatické neutralitě v roce 2050.“*
JiT (Zdroj Fakta o klimatu)
Některé části systémů (například podzemní zdroje vody) se mohou při postupujících klimatických změnách „zlomit“ a přejít do nevratného stavu. Foto archiv/Energie21
Od roku 1960 vzrostla průměrná teplota v Česku o 2,2 °C. Zdroj: Fakta o klimatu
