Kotle na pelety se také v České republice sice pomalu, ale přece jen postupně stávají vyhledávanou alternativou ke standardním zdrojům na tuhá paliva, používaným k vytápění rodinných domů a menších objektů. Pořízení kotle je ale pro každou rodinu poměrně významnou investicí, takže je dobré si vybrat správně.
Postupný nárůst poptávky po kotlích na pelety je dán především relativně příznivou cenou paliva v porovnání s klasickými palivy, automatizací spalovacího procesu s komfortní obsluhou a neustále narůstajícím počtem subjektů, které na český trh dodávají vhodné spalovací zdroje i tvarová biopaliva v dostatečném množství i dané lokalitě.
Pelety se vyrábějí lisováním za vysokého tlaku na protlačovacích matricových lisech z materiálu na bázi biomasy a na domácím trhu se můžeme setkat nejčastěji se 2 typy pelet: dřevních pelet vyráběných ze zbytkových dřevních surovin (dřevo, dřevní odpad, piliny) a pelet ze zemědělské produkce, tzv. agropelet, které mohou být vyrobeny ze slámy, speciálních energetických plodin, obilnin a dalších rostlinných komodit. Tvar pelet je nejčastěji kruhového průřezu o průměru 6 až 14 mm a délce 1 až 8 cm, mají nízký obsah vody (5 až 12 %), vysokou výhřevnost (15 až 19 MJ/kg) a nízký obsah popelovin (do 3 %).
Za nejkvalitnější pelety se považují tzv. pelety bílé, jež jsou lisovány pouze z čistého dřeva bez příměsí kůry. Na trhu je možno se setkat také s peletami kůrovými, slámovými, rašelinovými nebo peletami z rostlinných zbytků. Tyto druhy mají obyčejně nižší výhřevnost a vyšší popelnatost a při spalování v některých typech automatických kotlů může docházet k problémům vinou spékavosti popele a následném zanesení hořáku nebo mechanismu posuvu roštů. Výrobci kotlů by měli doporučit nejvhodnější typy pelet je příslušný typ nejvhodnější.
Z několikaletých zkušeností majitelů různých typů kotlů na pelety do rodinných domů od různých dodavatelů vyplynula pro potencionální zájemce o tyto kotle určitá doporučení.
Například bychom měli volit spíše kotel s hořákem umístěným vně kotle. Hořáky se totiž neustále vyvíjejí a takto máme lepší možnost po čase hořák vyměnit (buď kvůli opotřebení, nebo po nástupu lepší technologie) …
Celý článek je otištěn v čísle 6/09 časopisu Energie 21.
Autor: Jan Petro, Vladimír Stupavský, CZ Biom – sdružení pro biomasu
