Díky nové dotaci založili zemědělci loni 610 hektarů takzvaných agrolesnických systémů, to znamená 61 tisíc stromů vysázených na zemědělské půdě. Za to získali podporu 66 milionů korun. Ministerstvo zemědělství (MZe) bude v následujících letech poskytovat i příspěvek na údržbu nově vysazených dřevin.
Zemědělci začali s pomocí dotace MZe sázet stromy na pozemcích, které zároveň dál využívají k pěstování plodin nebo k pasení dobytka. Loni tak do naší krajiny přibylo na 610 hektarech 61 tisíc ovocných i lesních stromů.
„Jde o vysazování dřevin na orné půdě a travních porostech. To pomůže přírodě a zároveň i zemědělcům. Očekáváme, že se dřeviny trvale stanou nedílnou součástí krajiny a přispějí k lepší ochraně životního prostředí. Stromy rozčlení pole a zabrání tak erozi. Zemědělci zase mohu diverzifikovat výrobu bez snížení produktivity polí a například pasoucí se zvířata budou mít díky stromům zajištěný stín,“ řekl ministr Marek Výborný (KDU-ČSL).
Sazba dotace na založení agrolesnického systému, tedy na pořízení kvalitních stromků a jejich prvotní ochranu, je přes 108 tisíc korun na hektar. Sazba na následnou údržbu v dalších letech je téměř 19 tisíc korun na hektar za jeden rok. Podmínkou je, aby stromy na pozemku rostly minimálně pět let. Dotace je z 65 % hrazena z národních a ze 35 % z unijních zdrojů. První příspěvky za agrolesnictví vyplatí zemědělcům Státní zemědělský intervenční fond letos.
„Zemědělci si mohou vybrat čím své pozemky osázejí. Dotace se poskytuje na 59 druhů lesních a ovocných dřevin, jako jsou například duby, lípy, jeřáby, jabloně, hrušně nebo třešně. Stromů musí být sto kusů na jeden hektar. Vysazovaný strom musí měřit nejméně 120 centimetrů, jde nám totiž o to, aby agrolesnický systém začal poskytovat přínos co nejdříve,“ uvedl Marek Výborný.
Dřeviny v agrolesnických systémech rozčleňují velké půdní bloky, zabraňují vodní a větrné erozi i odnosu půdy v případě přívalových dešťů. Svým opadem a kořeny zvyšují podíl organické hmoty v půdě, změna struktury půdy zlepšuje zadržení vody v krajině. Přispívají ke snižování emisí skleníkových plynů pohlcováním oxidu uhličitého (CO2) a ukládáním uhlíku v dřevní hmotě či půdě. Pomáhají také zajistit úkryt a potravu druhům vázaných na zemědělskou krajinu, například včelám, motýlům a dalšímu hmyzu nebo ptákům a drobným savcům, ať už se jedná o opylovače, ptáky či drobné savce.
JiT (Zdroj: MZE)*
Agrolesnické systémy přispívají ke snižování emisí skleníkových plynů. Foto archiv/Energie 21
