Ministerstvo životního prostředí připravuje pravidla pro rozdělování 150 miliard korun z Modernizačního fondu. V nejbližších dnech předloží do meziresortního připomínkového řízení plán, jak by mohly být prostředky rozvrženy mezi devět programů fondu. Nejméně podporovanou oblastí přitom i přes kritiku stakeholderů zůstává komunitní energetika. Ministerstvo nadále trvá na tom, že energetické komunity podpoří nejméně ze všech programů. Vyčlenilo na ně jen 2,3 miliard korun (jen 230 mil. korun ročně), tedy 1,5 % Modernizačního fondu. Naopak nejvíce prostředků mají získat velcí energetičtí hráči.
Samosprávy i ERÚ volají po vyšší podpoře komunit
Volání po navýšení financí na rozvoj komunitní energetiky přitom byla nejčastější připomínka všech zapojených stran. Potenciál rozvoje energetických komunit v ČR je totiž poměrně velký a zatím téměř nedotčený. Mohou tak významně přispět k dekarbonizaci a decentralizaci energetiky - za klíčové je označuje i vláda v Národním energeticko-klimatickém plánu.
Větší podporu energetických komunit požadovali především zástupci obcí - Svaz měst a obcí ČR, Svaz místních samospráv nebo Magistrát hlavního města Prahy. Na velký potenciál rozvoje komunitní energetiky upozornili také zástupci nevládních organizací a místních akčních skupin, které usilují o rozvoj venkova. Více prostředků pro energetické komunity žádal i Energetický regulační úřad. Ministerstvo však tyto snahy nijak nereflektovalo a ponechalo energetické komunity na druhé koleji.
Argumentace ministerstva pokulhává
Ministerstvo uvádí několik důvodů pro nízký podíl komunitní energetiky v Modernizačním fondu, žádný ale není příliš přesvědčivý. Rozložení financí je podle ministerstva limitováno pravidly, která vycházejí jak z evropské, tak národní legislativy. O jaká pravidla se má jednat, však ministerstvo neuvádí - zřejmě proto, že neexistují. Právní normy sice Modernizační fond určitým způsobem limitují, ale rozdělení finančních prostředků mezi jednotlivé programy i výše prostředků v nich je čistě politickým rozhodnutím ministerstva.
Podpora pro komunitní energetiku ve výši pouhých 1,5 % podle ministerstva vychází z konzultace s ostatními resorty a ze studie konzultační společnosti ICF, kterou si nechalo ministerstvo zpracovat. Analýza ICF však počítá pro komunity se 4 %, tedy více než dvojnásobkem stávající alokace. Tento rozdíl MŽP nijak nevysvětluje, ani neuvádí konkrétní důvody, které vedly ke snížení podílu komunit oproti vstupní analýze.
Podle ministerstva energetické komunity mohou údajně čerpat podporu i jinde - mimo Modernizační fond. Z podkladové analýzy konzultační společnosti ICF ale vyplývá, že stávající schémata podpory komunitní energetiku nepokrývají. Ministerstvo sice uvádí, že komunity mohou čerpat například z Nové zelené úsporám nebo operačních programů, tyto zdroje jsou ale zaměřené na obnovitelné zdroje energie obecně a neposkytují podporu zaměřenou na komunitní výrobu. Energetické komunity jako rozvíjející se odvětví, které navíc brzdí chybějící právní rámec, by v těchto programech musely konkurovat všem ostatním výrobcům elektřiny. Dobře nastavená podpora je přitom klíčem k rozvoji komunitní energetiky.
Bonusy pro energetické dinosaury
Nejvíce peněz z Modernizačního fondu naopak poputuje stávajícím „velkým hráčům” — energetickým a teplárenským společnostem patřícím do sektoru ETS – shodou okolností jsou to tytéž společnosti, které ovzduší znečišťují nejvíce a musí nakupovat emisní povolenky. Pro transformaci teplárenství získají 26 % fondu, v oblasti výstavby nových obnovitelných zdrojů 38,7 % fondu. Zda a jakým způsobem tyto společnosti nakonec budou v Modernizačním fondu zvýhodněny, zatím ministerstvo nechce prozradit. V minulosti se ale ukázalo, že bezplatné přidělování emisních povolenek těmto subjektům nevede k efektivnímu snižování emisí skleníkových plynů. Lepší výsledky by zajistila spíše volná soutěž v rámci všech programů Modernizačního fondu.
První výzvy již na začátku příštího roku
Modernizační fond je jedním z finančních nástrojů EU, které mohou pomoci ČR transformovat energetiku a přiblížit se splnění klimatických cílů. Peníze z fondu se budou rozdělovat mezi lety 2021 a 2030, ministerstvo počítá s tím, že první výzvy pro žadatele budou zveřejněny již na začátku příštího roku. Ještě předtím ale bude muset návrh na rozdělení prostředků schválit vláda.
Laura Otýpková, Frank Bold Society
Foto archiv/Energie 21
