Novela energetického zákona LEX OZE III přináší nová pravidla trhu s elektřinou, zahrnuje zásadní změny pro ukládání (akumulaci) elektřiny, poskytování služeb flexibility a jejich agregaci. Nová pravidla dají spotřebitelům možnost lépe řídit spotřebu energie a umožní jim tak snižovat například výdaje za elektřinu. Novela také lépe ochrání zákazníky před nekalými praktikami.
„Mám radost, že se nám podařilo sněmovnou protlačit další část moderní energetické legislativy, kterou Starostové na MPO připravili. Novela směřuje ke zvyšování energetické soběstačnosti zákazníků a snižování výdajů za energie díky možnosti lepšího řízení spotřeby zákazníků prostřednictvím principů akumulace – tedy ukládání přebytečné elektřiny – flexibility sítě – kdy budou mít lidé možnost využít výhodné ceny elektřiny, optimalizovat spotřebu a přispět k udržitelnému využívání zdrojů – a agregace,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.
Ministr rovněž ocenil, že novela obsahuje prvky, které umožní více chránit spotřebitele. „Jedná se o povinnost pro obchodníky s energiemi stanovit takzvaný index zajištění, který lidem umožní lepší výběr dodavatele podle toho, jestli má nakoupen dostatek energií pro pokrytí poptávky svých zákazníků, nebo přísnější pravidla pro udělování licencí obchodníkům s elektřinou a plynem. Tímto krokem chráníme spotřebitele před obchodníky, kteří v minulosti přistupovali k nekalým praktikám,“ řekl ministr Vlček.
„Je jen těžko představitelné, že doteď energetický zákon vůbec neznal akumulaci energie ani ji nijak výslovně nereguloval. Nová pravidla vytvoří právní prostředí pro rozvoj tohoto odvětví, které je klíčové pro zajištění stability sítě a další rozvoj obnovitelných zdrojů,” uvedla právnička expertní skupiny Frank Bold Laura Otýpková.
Zákon zároveň zjednoduší povolování menších fotovoltaik a zdrojů sloužících zejména pro vlastní spotřebu. Licenci a stavební povolení by nově měly potřebovat až zdroje s výkonem 100 kW místo současných 50 kW. „Změna bude platit mimo jiné pro bezúplatné sdílení i pro úplatné sdílení, pokud jeho cílem nebude tvorba zisku. Například když v rámci ceny za sdílenou elektřinu budou členové společenství splácet investici do výrobny a pokrývat náklady na administrativu. V praxi ale může být v některých případech obtížné určit, kdy už půjde v případě úplatného sdílení o podnikání. Pomoct by mohlo výkladové stanovisko ERÚ,” popsala Laura Otýpková další ze změn v Lex OZE 3.
Podle předpokladu Mezinárodní energetické agentury by mohly do roku 2030 ceny baterií klesnout o 40 %. Díky lepší dostupnosti tak v budoucnu budou atraktivnější pro stále více domácností i firem. Baterie jsou přitom důležitým prvkem pro efektivní a bezpečné využívání obnovitelných zdrojů, jejichž výkon v čase kolísá. Ukládání energie v době vysoké výroby k pozdějšímu využití je výhodné nejen pro jednotlivé výrobce a spotřebitele, ale především pro uchování stability celé rozvodné sítě.
To je cílem i další novinky v právě přijaté novele. Pomocí takzvané agregace flexibility zákon umožní výrobu a spotřebu elektřiny podle potřeby sdružovat napříč celou sítí. Zákazníci, výrobci elektřiny i energetická společenství tím budou moci pomáhat vyrovnávat zatížení elektrizační soustavy.
„V budoucnu budou energetická společenství moci nejen sdílet elektřinu mezi svými členy, ale také poskytovat flexibilitu provozovatelům sítí i obchodníkům s elektřinou. To například znamená, že jejich členové budou koordinovaně měnit svou výrobu či spotřebu elektřiny v čase, kdy je síť v nerovnováze, a pomáhat tak provozovateli sítě vyrovnávat výkyvy v soustavě. Stejně tak budou moci pomáhat snižovat dodavatelům náklady na odchylku způsobenou nesouladem mezi nakoupenou a dodanou elektřinou. Za poskytování této flexibility budou komunity finančně odměňovány,” vysvětlil agregaci flexibility v praxi právník Frank Bold Jan Bakule.
Agregace flexibility se ovšem neobejde bez okamžitých přesných dat o výrobě a využití energie. To ale v Česku zatím vázne. Od srpna 2026 bude Elektroenergetické datové centrum (EDC) umožňovat nezávislou agregaci tzv. technické flexibility, tedy flexibility poskytované k vyrovnávání sítě. Jeden ze schválených pozměňovacích návrhů však odsouvá možnost nezávislé agregace obchodní flexibility až na prosinec 2027. Do tohoto data budou moci obchodní flexibility agregovat pouze licencovaní obchodníci.
Poslanci podpořili zákaz diskriminace sdílejících ze strany obchodníků s elektřinou, což se v praxi ukázalo jako zásadní překážka rozvoje energetických společenství a podkopávalo sociální rozměr sdílení elektřiny. S diskriminací se setkávali především výrobci elektřiny, se kterými obchodníci uzavírali smlouvy o výkupu elektřiny na příští rok pouze pod podmínkou, že se nezapojí do sdílení elektřiny, případně budou sdílet jen její zanedbatelnou část.
„Od začátku sdílení elektřiny se naši členové potýkali s častým diskriminačním jednáním ze strany obchodníků s elektřinou, je proto klíčové, že poslanci schválili zvýšenou ochranu sdílejících spotřebitelů a samospráv,“ hodnotí novelu Eliška Beranová, právnička Frank Bold a Unie komunitní energetiky (UKEN). Dodává také, jaké podmínky musí nyní obchodníci s elektřinou dodržovat: „Nově obchodníci nesmí podmiňovat uzavření smlouvy zákazem nebo omezením práva sdílet elektřinu. Jejich ceníky pro sdílející a nesdílející zákazníky se mohou lišit pouze pokud obchodníci prokáží, že k odlišným cenám existuje v určitých případech spravedlivý důvod. Ten by však podle důvodové zprávy zejména v počátečních letech sdílení elektřiny neměl existovat, protože dopady nízkých jednotek tisíc sdílejících zákazníků a výrobců na odchylky obchodníků jsou obvykle zanedbatelné. Praktický výklad tohoto ustanovení pak zajistí Energetický regulační úřad (ERÚ).”
Podle vyjádření Jana Fouska, ředitele Asociace pro akumulaci energie (AKU-BAT), je rychlý rozvoj akumulace energie a agregace flexibility stěžejní pro modernizaci české energetiky a celého hospodářství. „Rozvoj a výstavba obnovitelných zdrojů totiž musí jít ruku v ruce se systematickým ukládáním energie a jejím flexibilním využíváním dle aktuálních potřeb sítě. Právě to zásadně přispěje ke stabilizaci elektrizační soustavy a mnohem efektivnějšímu využívání obnovitelných zdrojů. Tyto možnosti Česku již léta žalostně chybí, nyní jsme se jim ale naštěstí konečně přiblížili,“ připomněl Jan Fousek.
Podle Jana Fouska byla novela přijata navzdory mnohdy naprosto nekoncepčním pozměňovacím návrhům, které neměly s podstatou novely Lex OZE III nic společného. Zvláště návrhy ministra financí Zbyňka Stanjury na redukci provozní podpory pro obnovitelné zdroje, které budou mít fatální dopad na solární sektor, schvalovací proces zbytečně prodloužily a zkomplikovaly. Na jednu stranu sice převážila racionalita poslanců v tom směru, aby samotná „akumulační“ legislativa již nebyla dále odkládána.
Na stranu druhou dva z pozměňovacích návrhů týkající se individuálních kontrol majitelů fotovoltaik a prodloužení doby výpočtu výnosnosti byly přijaty a mohou vážně paralyzovat další rozvoj nejen solárního sektoru, ale celkově investic do moderní energetiky. Přijetí novely je tak celkově sice dobrou zprávou, ale rozhodně neměla být spojována s pozměňovacími návrhy namířenými proti majitelům solárních elektráren.
Podle Pavla Douchy, partnera v advokátní kanceláři Doucha Šikola advokáti, sněmovna schválila novelu, která konečně umožní legální provoz bateriových úložišť pro stabilizaci výkyvů v elektrizační soustavě. Stalo se tak po osmi letech od zpracování prvního návrhu zákona v této věci, a to až poté, co Evropská komise pohrozila sankčním řízením pro nesoulad se společnými pravidly EU.
Zároveň ale podle Pavla Douchy poslanci schválili několik kontroverzních pozměňovacích návrhů. Jednak jde o retroaktivní kroky vůči stávajícím solárním elektrárnám, které ve svém důsledku ohrožují celý sektor. Již nám první klienti sdělují, že ustupují od svých záměrů stavět nové energetické zdroje z důvodu nejistoty na trhu. Ta se už nyní projevuje tím, že banky stahují svoje nabídky na úvěry pro nové projekty. Za druhé jde o pozměňovací návrh, který umožňuje zahájit za určitých podmínek dotování provozu uhelných elektráren. S tím budeme v celé Evropské unii naprosto unikátní. Spíše než o Lex OZE III, jak byl návrh zákona původně označován, tak můžeme hovořit o Lex anti-OZE.
„Opatření lze označit za retroaktivní proto, že zpětně mění podmínky vyplácení podpory, kterým se stát zavázal zákonem na celou dobu poskytování podpory, tedy na 20 let. Jak se dnes vyjádřil jeden z poslanců na plénu sněmovny. Staré britské přísloví říká, že zasedá-li sněmovna, je nutné se bát o život i o majetek. Dnešním dnem ho sněmovna naplnila bezezbytku, alespoň pokud jde o majetek,“ sdělil ve svém vyjádření Pavel Doucha.
„Přichází flexibilita, důležitá pro rozvoj obnovitelných zdrojů. Mimo jiné velké síťové baterie konečně dostávají pravidla, aby posílily stabilitu sítí. Tím se z nich stane velmi zajímavá podnikatelská příležitost, a to i bez dotací,” řekl ke schválení Lex OZE III Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE).
Podle Štěpána Chalupy novela přináší mnoho pozitivních změn pro čistou energetiku, například zvýšení hranice pro potřebná povolení, zjednodušení a opravu systému u větrných elektráren a úpravy zdanění bioplynu při výrobě elektřiny. Hlavně ale zavádí základní pravidla pro poskytování flexibility včetně akumulace, což je důležitý nástroj pro rozvoj obnovitelných zdrojů a jejich vzájemné doplňování.
Flexibilita bude zahrnovat přizpůsobování spotřeby energie její výrobě v obnovitelných zdrojích a ukládání do baterií, tepla nebo plynu. To je klíčové pro stabilní provoz elektrizační soustavy a snížení nákladů na systémové služby. Díky tomu bude dále možné upravovat podpůrné nástroje jako veřejnou finanční podporu či tarify. Nový systém by měl pomoci k většímu počtu obnovitelných zdrojů stavěných nákladově efektivněji.
„Komora OZE nepovažuje snahu Ministerstva financí nalézt chybějící prostředky ve státním rozpočtu na zákonem garantované podpoře pomocí schválených opatření za ani efektivní ani dostatečnou. Máme pochybnosti o právní i věcné proveditelnosti. Naopak, zrušení takzvané solární zarážky, která umožňuje některým provozovatelům fotovoltaik přestat platit solární odvod, sněmovna ani neprojednávala. Byla to příležitost, jak zabránit budoucímu výpadku příjmu, který ve státním rozpočtu fakticky kryje část výdajů na podporu obnovitelných zdrojů. Podrobnosti shrnuje naše vyjádření adresované poslankyním a poslancům, resp. členům Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR,” dodal Štěpán Chalupa.
„Akumulace, agregace a flexibilita umožní efektivní využití obnovitelných zdrojů energie a současně podpoří inovace v podobně slaďování výroby a spotřeby bezemisní elektřiny. Novela umožní vznik nových obchodních modelů, které mohou snížit výdaje spotřebitelů za energie. Plusem je také stabilizace sítí díky očekávanému nástupu akumulace, kdy baterie doplní výrobu proměnlivých zdrojů energie, jako jsou solární a větrné elektrárny," uvádí k přínosům novely Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky (SME).
„Takzvaná agregace flexibility otevře možnosti pro zapojení nových hráčů na energetickém trhu – a to včetně příležitostí pro zapojení malých řešení instalovaných v domácnostech – do vyrovnávání distribuční a přenosové sítě. Vedle baterií se na novém trhu budou moci uplatnit například tepelná čerpadla, která v době nadbytku levné zelené elektřiny mohou její část uložit do tepla či teplé vody, případně během léta pomoci chladit naše domy," dodává Martin Sedlák.
Podle SME se do novely dostaly také návrhy, které s původním smyslem projednané změny zákona nesouvisí. Jde o pozměňovací návrhy, které zasahují do stabilní podpory obnovitelných zdrojů. „Poslanecká sněmovna přijetím návrhů na individuální kontroly znejistila trh zelené energetiky. V době, kdy potřebujeme budovat nové projekty obnovitelných zdrojů energie se vláda bohužel rozhodla narušit dříve zákonem garantované podmínky dané projektům realizovaných před 14–15 lety. Přitom se tak děje na návrh vlády, která v předchozích letech provedla sektorové kontroly výnosnosti obnovitelných zdrojů a konstatovala, že tam nadměrné zisky nejsou," dodává k přijatým kontroverzním součástem novely Tomáš Buzrla, výkonný ředitel Svazu moderní energetiky.
Zástupci nevládní organizace Hnutí DUHA ocenili, že poslanci a poslankyně ve 3. čtení odmítli pozměňovací návrh poslance Ivana Adamce (ODS) a dalších, který by snížil ochranu spotřebitelů elektřiny před neférovým jednáním obchodníků s elektřinou. A naopak podpořili komplexní pozměňovací návrh, který ochranu zajišťuje. Obchodníci už při výkupu elektřiny ze solárních panelů nebudou moct bránit lidem ve sdílení elektřiny ani sdílejícím bezdůvodně navyšovat ceny za dodávku. Ti, kdo chtějí vyrábět elektřinu ze zdrojů do 100 kW (zejména tedy fotovoltaik) pro svou spotřebu nebo ji sdílet, už také nebudou potřebovat licenci. Je to důležité pro rozvoj komunitní energetiky a sdílení elektřiny.
Pozměňovací návrh poslankyně Bereniky Peštové (ANO), který by umožnil dotování uhelných elektráren majitelům, kteří oznámí odstavení, byl předkladatelkou stažen. Návrh by přinesl velké riziko spekulací a byl šitý na míru záměrům miliardáře Pavla Tykače. Dotování uhelných elektráren přitom podle vědeckých studií ani podle prognóz ČEPS není potřeba. Novela nyní směřuje do Senátu a poté k prezidentu republiky. Aby nedošlo k dalšímu zpoždění, musí být schválena do konce roku.
Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, k tomu řekl: „Schválení Lex OZE 3 je dalším zásadním krokem k modernizaci české energetiky. Otevírá možnosti zapojení chytrých řešení, jako je akumulace či slaďování spotřeby a výroby. Zároveň poslanci a poslankyně posílili ochranu spotřebitelů, a naopak odmítli její oslabení. Dobrá zpráva je, že pod stůl spadl i návrh na dotování uhlobaronů na úkor nás všech. Doufám, že se v poslanecké sněmovně brzy objeví i zákon o zrychleném zavádění OZE, který je důležitý hlavně pro zásadní urychlení výstavby větrných elektráren, klíčového zdroje pro zajištění energetické bezpečnosti a cenově dostupné elektřiny v Česku.“
Pavel Lískovec, Branch Manager společnosti Loxone CZ, v souvislosti s novelou připomněl její význam pro další rozvoj energetického managementu měst a obcí. Ten zahrnuje celou řadu opatření a potřebných přípravných fází. Klíčové je počáteční měření, monitorování a vyhodnocování reálné energetické potřeby stávajících i plánovaných budov a staveb. Pro obce to znamená nejen efektivní využívání energie v obecních budovách, jako jsou školy, úřady nebo čističky odpadních vod, ale také potřebnou integraci obnovitelných zdrojů.
Například společnost ExFactory, ve spolupráci s Loxone, nabízí obcím řešení Control Wi, které umožňuje inteligentní řízení veškerých energetických toků. Tento systém je navržen tak, aby maximalizoval využití obnovitelné energie z FVE, ale třeba i z tepelných čerpadel či solárních elektráren a minimalizoval závislost na externích dodavatelích energie. Díky tomu mohou obce dosáhnout významných úspor a zároveň přispět k ochraně životního prostředí.
„Obce dříve sázely na pořízení FVE s vidinou velkých úspor i přesto, že nevěděly, jak s vyrobenou energií efektivně nakládat. V důsledku toho mnohdy nedosáhly očekávaných úspor, protože domnělé přínosy byly založeny pouze na optimistických předpokladech. Pro jejich skutečné dosažení je klíčové implementovat efektivní energetický management, který dokáže sledovat výrobu a spotřebu energie v reálném čase a automaticky přizpůsobit její využití podle aktuálních potřeb, získávání dotací, které jsou dostupné až do konce roku 2024 s pravděpodobným opakováním dotace. Je to investice, která přináší nejen významné finanční úspory, ale také výrazně přispívá k ochraně životního prostředí,“ uvedl Pavel Slapnička, projektový manažer společnosti ExFactory Czech. Hnacím motorem pro zapojení do komunitní energetiky mohou být také dotace na pořízení FVE a energetického managementu. Kromě managementu bude hrát podstatnou roli také reporting energetických toků. Ten budou energetická centra jednotlivých krajů požadovat po příslušných obcích, které jsou do komunitní energetiky zapojené.
Komentáře zástupců firem ke schválení novely Lex OZE III ještě doplnil Lukáš Vaverka, produktový manažer společnost Columbus Energy."Jsme rádi, že klíčová novela energetického zákona byla přijata, i když s některými problematickými rysy. Například individuální kontroly výnosového procenta jednotlivých provozovatelů obnovitelných zdrojů mohou zkomplikovat reálné fungování například obecních nebo firemních fotovoltaik. Za hlavní přínos novely pak považujeme legislativní ukotvení chybějících částí moderní energetiky, jako je akumulace. Česká republika se tak konečně se zpožděním přidává k jiným evropským zemím, kde pochopili význam transformace energetiky z fosilní na nízkoemisní".*
JiT (Zdroje: Organizace a firmy)
Novela je důležitá i pro komunitní energetiku včetně rozvoje energetického managementu měst a obcí. Foto archiv/Jablonecká energetická
