Nově je možné provozovat bez licence i 100kW výrobny elektřiny 

Často diskutovaná novela energetického zákona Lex OZE III mimo jiné mění i pravidla pro udělování licencí od Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Ty nově nebudou mít výrobny elektřiny s instalovaným výkonem až do 100 kW včetně, pokud jejich provozovatelé splní další zákonné podmínky. Úplnou novinkou je pak licence na ukládání elektřiny.

Novela zákona posunula hranici, od které je nutné mít vždy licenci na výrobu elektřiny, bez ohledu na další podmínky. Už v roce 2023 se navýšila z 10 na 50 kW výkonu, od letošního srpna je limit 100 kW.

„Nově se licence neuděluje pro výrobny s instalovaným výkonem do 100 kW v případě, že je vyrobená elektřina určená k přímému odběru v daném místě nebo k bezúplatnému sdílení. Naopak vždy, bez ohledu na výkon, je licence nutná pro výrobny, které slouží k podnikání, nebo pokud je ve stejném odběrném místě připojená ještě další výrobna. Licenci potřebují také výrobci, kteří na elektrárnu čerpají podporu podle zákona o podporovaných zdrojích energie,“ shrnuje Jan Šefránek, předseda ERÚ.

Kdy licenci můžeme potřebovat

Energetický zákon nicméně nezná jen kategorie, kdy je nebo není licence potřeba, ale dává prostor i pro případy, kdy licenci je možno udělit, a výrobce může podle okolností vyhodnotit, zda ji potřebuje. Bude tomu tehdy, kdy výrobna elektřiny slouží k podnikání.

Obecně platí, že podnikání je činnost provozována soustavně a za účelem vytváření zisku. U výroby elektřiny by se o podnikání jednalo tehdy, pokud pravidelně dochází k přetokům elektřiny do soustavy, a to nikoliv za účelem bezúplatného sdílení, a výrobce od jiného zákazníka či vykupujícího obchodníka získává pravidelné výnosy v relevantní výši. V případě, že je výrobna provozovaná přímo v odběrném místě a slouží primárně k vlastní spotřebě, o podnikání se však jednat nemusí.

„Pokud provozovatel dodá elektřinu do soustavy občas, spíše nahodile, přičemž měsíční výnosy za ni se pohybují například průměrně v řádu stovek korun, nejedná se podle našeho názoru o podnikání,“ popisuje Jakub Med, ředitel sekce správních řízení ERÚ. „Také u sdílení může docházet k situacím, kdy za něj sice výrobce požaduje určitou úplatu, ale nebude se jednat o podnikání. Například pokud tyto prostředky slouží jako příspěvek na pokrytí nákladů výroby,“ dodává Jakub Med.

Licence i na ukládání elektřiny

Kromě právní úpravy u licencí na výrobu elektřiny přináší novela energetického zákona licenci úplně novou, a to na ukládání elektřiny. Neznamená to ovšem, že by všechna zařízení na akumulaci mohla fungovat jen s licencí. Pokud je zařízení, typicky baterie, připojené prostřednictvím výrobny a jeho instalovaný výkon je maximálně o 20 % vyšší než výkon této výrobny, licence na něj potřeba není (k jediné výrobně může být připojeno i více zařízení na ukládání elektřiny, limit 20 % pro ně pak platí souhrnně).

„Do budoucna bude nezbytné v energetickém zákoně výrazněji revidovat celý systém licencovaných činností, aby více odpovídal novému prostředí, ve kterém se energetika nachází. Původní význam vydávání licencí je v řadě případů již překonaný,“ doplňuje Jan Šefránek. Podrobnosti najdete ve stanovisku ERÚ k problematice výroby elektrické energie bez licence.

JiT (Zdroj: ERÚ)*

Nově se licence neuděluje pro výrobny s instalovaným výkonem do 100 kW pokud je vyrobená elektřina určená k přímému odběru v daném místě nebo k bezúplatnému sdílení. Foto archiv/Solární Novinky