Nové metody umožňují větší redukci kůrovců

Kalamita lýkožrouta smrkového v České republice v posledních několika letech ustupuje a objem smrkového dřeva, které je nutné vytěžit, meziročně významně klesá. Je to nejen díky průběhu počasí, ale také díky úpravám v postupech ochrany lesa. Na jejich vývoji se podílejí i odborníci z Biologického centra AV ČR (BC AV ČR), kteří spolupracují s Lesy České republiky a zpřesňují poznatky o chování kůrovců. Ochrana lesů je důležitá také z hlediska jejich zásadní roli v jak v adaptaci krajiny na změnu klimatu tak v čisté energetice.

„Během naší spolupráce s Lesy České republiky, která trvá už od roku 2008, jsme značně posunuli vědomosti o chování a biologii kůrovců. Tyto informace jsou v praxi užívány ve formě doporučení, kam bude směřovat nálet kůrovců na konkrétních stanovištích, kdy je optimální čas k vyhledávání napadených stromů nebo jak zvyšovat účinnost jejich asanace,“ řekl v rozhovoru pro týdeník Zemědělec vedoucí Laboratoře aplikované entomologie BC AV ČR Petr Doležal. Vědci detailně sledovali chování brouků při rojení, jejich schopnost přezimovat, šířit se na nová stanoviště, ale také způsoby, jak kůrovci reagují na klimatickou změnu.

Reakce na klimatickou změnu

Výzkum ukazuje, že kůrovci v reakci na klimatickou změnu mění strategie rozmnožování. Teplejší počasí vede k nárůstu „sesterských“ přerojení, což je fenomén, kdy samice přelétávají na nové místo a pokračují v kladení vajíček bez nutnosti páření. „V 50. letech 20. století bylo běžné jedno až dvě přerojení, dnes jsou zaznamenána až čtyři v jedné vegetační sezóně. Navíc oproti padesátým letům vzrostlo i procento samic, které přeletují, a to z 60 na 99,9 procent,“ upozornil Doležal. To částečně vysvětluje i rychlý postup kůrovcové kalamity v nejhorších letech. Zajímavé je i urychlení vývoje larev a kukel v extrémně teplých podmínkách, podle průběhu teplot může dojít ke zkrácení na polovinu až třetinu běžné doby, což v terénu může znamenat i několik týdnů.

Lesníci mění metody ochrany

Na základě nových vědeckých poznatků lesníci zásadně změnili metody péče o les a boj s kůrovcem. „Postupy v ochraně lesa, které jsme v posledních letech vyvinuli ve spolupráci s Laboratoří aplikované entomologie, nám umožňují efektivně redukovat populaci kůrovců prakticky bez ohledu na počasí. I v minulém roce, který byl nejteplejší v historii, se díky těmto postupům podařilo objem napadeného dříví výrazně snížit. Jedná se o zcela zásadní změny v řízení lesnických prací,“ podotkl analytik ochrany lesa z Lesů ČR Ladislav Půlpán. Praktické využití těchto metod potvrzují příklady z Německa, Francie či Pobaltí, kde byly převzaty do lesnické praxe, ale i legislativy.

Spolupráce vědců s lesníky, kterou dlouhodobě podporuje Grantová služba Lesů ČR, se neomezuje jen na lýkožrouta smrkového, ale soustředí se i na metody biologické ochrany lesa a strategie snižující potřebu insekticidů. Výzkum se věnuje i kůrovcům na borovicích a modřínech, jejichž význam v poslední době stoupá.

JiT (Zdroj: Zemědělec)

Lesní biomasa je důležitým zdrojem dřevní štěpky pro energetické využití například v teplárnách. Foto Jiří Trnavský