Na základě směrnice o energetické účinnosti je třeba transponovat pravidla týkající se poskytování informací o spotřebovaných službách a o jejich vyúčtování. Proto by se měl změnit zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty(tzv. zákon o službách). Přes určitou kritiku dotčenými subjekty novela přináší i pozitiva.
Poslanecká sněmovna schválila dne 14. 10. 2022 vládní návrh zákona o službách (sněmovní tisk 199)1. Senátu jej postoupila jako tisk 4. Nová pravidla pro poskytovatele i příjemce služeb se týkají zejména zvýšení informovanosti příjemců služeb o jejich spotřebě a vyúčtování služeb. Proti tomuto návrhu, zvláště proti datu jeho účinnosti, se brání osoby reprezentující zájmy osob odpovědných za správu bytových domů či jejich smluvních správců, neboť podmínky v něm obsažené považují za zatěžující a nesplnitelné v krátkém časovém horizontu. Na druhou stranu novela umožňuje odstranit překážky vymahatelnosti nedoplatků z vyúčtování plynoucích.
Důvody navržených změn
Novelou zákona o službách by se měla transponovat směrnice o energetické účinnosti, posilující práva příjemců centrálně připravovaného tepla a teplé vody na přesné, spolehlivé, jasné a včasné informace o jejich spotřebě. Jestliže byly konečným uživatelům instalovány dálkově odečitatelné měřiče nebo indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění, měly by se jim poskytovat informace o vyúčtování nebo spotřebě založené na skutečné spotřebě nebo na odečtech indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění alespoň jednou za měsíc, a to i online. Vytápění a chlazení lze z této povinnosti vyjmout mimo otopné/chladicí období.
Krom uvedeného je třeba transponovat i požadavek na zpřístupnění informací o vyúčtování konečnému uživateli za energii a o jeho historické spotřebě nebo jeho odečtech indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění, jsou-li dostupné.
Též by se mělo výslovně stanovit, že splatnost nedoplatku neovlivňují takové vady vyúčtování, které nemají vliv na jeho vypočtenou výši.
Navrhovaná pravidla
Novelou by se měly nejprve definovat některé pojmy (zjištěná spotřeba tepla, dálkově odečitatelné měřidlo, dálkově odečitatelné zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění) a nahradit výraz „tepelná energie“ slovem „teplo“.
*Navrhuje se výslovně stanovit, že se při rozúčtování zbytku spotřební složky mezi příjemce služeb, kteří nezmařili řádný odečet, spodní a horní hranice (limitní hodnoty) odvodí nikoliv od průměru za celou zúčtovací jednotku, ale od průměru nákladů připadajících na 1 m2 započitatelné podlahové plochy u těchto příjemců služeb.
*Dále by se měly zapracovat požadavky týkající se četnosti poskytovaných informací o zjištěné spotřebě tepla příjemcem služeb, jsou-li instalována dálkově odečitatelná měřidla tepla nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění (alespoň jednou za měsíc). Nedojde-li k jinému ujednání s nájemci nebo k rozhodnutí družstva nebo společenství vlastníků jednotek, měly by se informace o zjištěné spotřebě tepla poskytovat vždy za kalendářní měsíc do konce následujícího kalendářního měsíce. Návrh připouští i alternativní řešení (nikoli však prodloužení měsíčního období). Uvedené informace však není nutné poskytovat v době nedodávání tepla.
*Doručovat informace o spotřebě je možné jejich zpřístupněním způsobem umožňujícím dálkový přístup a vyrozuměním o tomto zpřístupnění. Příjemce služeb může písemně požádat o zasílání informací o spotřebě v listinné podobě, nemá-li přístup k internetu apod., pak je však povinen hradit související náklady, třeba zálohu na jejich úhradu. Vyrozumění o zpřístupnění uvedených informací může být zasláno například e-mailem nebo SMS s odkazem na příslušnou stránku a zadání přístupového jména a hesla.
Důvody nesouhlasu
Svaz českých a moravských družstev má za to, že novela negativně dopadne na správce bytového fondu včetně bytových družstev, společenství vlastníků jednotek, měst a obcí, jelikož nebudou mít dostatek kapacit a času ke splnění všech povinností. Z tohoto důvodu požadoval odsunutí účinnosti novely, původně navržené od 1. 1. 2023, o dva roky.2
Lhůta pro transponování směrnice však již uplynula; poskytovatelé služeb by se tedy měli snažit najít vhodný způsob plnění nových povinností. Nicméně verze postoupená Senátu obsahuje výjimky nabytí účinnosti některých ustanovení, a to 1. 1. 2024 a 1. 1. 2027.
Předpokládané výhody
V současné době jsou osoby odpovědné za správu bytových domů ve značné nejistotě, zda budou schopny vymoci nezaplacené vyúčtované nedoplatky služeb. Podle ustálené judikatury je splatným pouze řádné vyúčtování, přičemž prakticky v každém sporu o zaplacení vyúčtovaného nedoplatku soudy vyúčtování řádným neshledají. Navíc vlastník, který nedoplatek neuhradil a vyúčtování napadl, může po poskytovateli služeb požadovat pokutu za prodlení s nepeněžitým plněním podle ustanovení § 13 zákona o službách; tato pokuta může činit až 50 Kč za každý započatý den prodlení. Současný stav tedy negativně ovlivňuje finanční situaci ostatních vlastníků bytů řádně plnících své závazky. Z tohoto pohledu lze jen přivítat navrženou úpravu textu zákona o službách o větu stanovící, že na splatnost nedoplatku nemají vliv vady vyúčtování, které nemění vypočtenou výši nedoplatku.
Vady vyúčtování
Podle důvodové zprávy k novele zákona o službách je však nepřípustné, aby poskytovatel služeb odpíral vrátit příjemci služeb přeplatek na zálohách za služby s poukazem na vady vyúčtování, když vyúčtování vypracovává (nebo nechává vypracovat třetí osobou) on sám.
Mezi vady, které mají vliv na vypočtenou výši nedoplatku (tj. vedou k chybně vypočtené výši nedoplatku) patří např. chybné uvedení podlahové plochy bytu příjemce služeb nebo chybný výpočet započitatelné podlahové plochy, chybné údaje o odečtech na měřidlech vedoucí k chybně vypočtené výši nedoplatku, uvedení a použití chybných koeficientů pro přepočty odečtů měřidel, uvedení chybné částky nákladů na vytápění nebo na poskytování teplé vody za celou zúčtovací jednotku, která se rozúčtovává mezi příjemce služeb, chybný výpočet průměrné výše spotřební složky nákladů na vytápění na 1 m2 započitatelné podlahové plochy v zúčtovací jednotce, či prosté matematické chyby při výpočtu.
Vadami, které neovlivňují vypočtenou výši nedoplatku, jsou chybně uvedené číslo bytu, jméno příjemce služeb, neuvedení informace o použité skladbě zdrojů energie a o souvisejících ročních emisích skleníkových plynů za zúčtovací jednotku za poslední kalendářní rok v případech stanovených prováděcí vyhláškou, popis jednotlivých daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, které jsou zahrnuty v ceně tepelné energie dodané poskytovateli služeb ze soustav dálkového vytápění a které se přímo vztahují k množství dodané tepelné energie, v případech stanovených prováděcí vyhláškou, srovnání náměru na instalovaných měřidlech podle zákona o metrologii nebo instalovaných zařízeních pro rozdělování nákladů na vytápění u příjemce služeb za aktuální zúčtovací období a za stejné období předchozího roku upravené s ohledem na klimatické podmínky v těchto obdobích, kontaktní údaje pro veřejnost nejméně jednoho energetického konzultačního a informačního střediska apod.
Náklady na vyhotovení a doručení vyúčtování by nemělo být možné zahrnout do nákladů na služby, protože se jedná o činnost spojenou se správou zúčtovací jednotky (domu).*
JUDr. Helena Doležalová, Ph.D.
Zdroje
1Sněmovní tisk 199. Vl.n.z., kterým se upravují otázky související s užíváním bytů.
Dostupný z:https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=9&T=199
2Novela zákona o službách je problematická, upozorňuje SČMBD. Dostupné z: https://voda.tzb-info.cz/24129-novela-zakona-o-sluzbach-je-problematicka-upozornuje-scmbd
