Achillovou patou evropské energetické transformace je doprava. Zde je třeba nejvíce zabrat, pokud to s rozvojem obnovitelných zdrojů energie myslíme vážně. Neméně důležité je šikovně řešit situace, kdy je energie příliš, anebo málo. Přidejme k tomu ještě potřebu lépe zacházet s komunálními odpady a máme jasné zadání, jak lépe využít možnosti, které skýtají bioplynové stanice. Zatímco klasický bioplyn si cestu do českých regionů našel, v biometanu oproti západním sousedům, především Německu, stále pokulháváme.
Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 4/2018.
CZ Biom – České sdružení pro biomasu uspořádalo v červenci exkurzi na západ a sever Německa. Cílem bylo načerpat inspiraci, kam odvětví bioplynu a biometanu dále směřovat. Účastníci navštívili velkou biometanovou stanici, provoz firmy Audi s výrobou syntézního plynu a areál berlínských technických služeb, jejichž svozové vozy jezdí i na biometan z bioodpadů vzniklý v domácnostech.
Nejprve bylo možné zhlédnout gigantickou biometanovou stanici Könnern s nominálním výkonem 1750 Nm3 biometanu za hodinu. Vstupní substráty tvoří převážně cíleně pěstovaná biomasa, která je dodávána od zemědělců z okruhu 15 km a pak ostatní biomasa v podobě cukrovarnických řízků, odpadu z obilí a kejda.
Dalším navštíveným zařízením byl provoz označován jako Audi e-gas pro výrobu syntézního plynu ve Wertle na severozápadě Německa. Ve skutečnosti jde o zařízení složené ze tří základních částí s možností samostatného provozu.
První částí je opět aminová vypírka pro úpravu bioplynu na biometan. Biometan je vtláčen do potrubní sítě zemního plynu. Jsou-li však v provozu zbylé dvě části zařízení, tak CO2 odchází společně s vodíkem do katalytického syntézního reaktoru. Výsledný metan je opět dodáván po vysušení do sítě společně s biometanem. Pro takto vytvořený plyn se zavedl pojem syngas a nebo stále častěji se objevující e-gas. Samotný vodík přitom vzniká elektrolýzou vody v třech elektrolyzérech, každý o příkonu 2 MWel.
Další provozovnou produkující biometan byla i v pořadí třetí navštívená bioplynová stanice Ruhleben, kterou v průmyslové zóně na západě metropole společně se spalovnou odpadů a čistírnou odpadních vod provozují berlínské technické služby. Tato BPS zpracovává odpad z hnědých popelnic téměř z celého Berlína a výsledný bioplyn upravuje na bioCNG a prodává do sítě či využívá k pohonu vlastní komunální techniky.
Exkurze názorně ukázala rozmanitost oboru bioplynu – a přitom šlo jen o krátké nahlédnutí pod pokličku zajímavých německých projektů. Moderní bioplyn je odvětví, které dokáže regulovat síť díky variabilnímu elektrickému výkonu v širokém rozpětí. Regulaci dokáže provádět i zápornou díky výrobě vodíku dále použitelného při výrobě e-gas. Navštívená technologie používala pro syntézu katalytický reaktor, ale již dnes vývoj ukázal biologické cesty, které vedou k obohacení biometanu ve stávajících bioplynových stanicích nebo k přímé produkci biometanu. Výsledným efektem je náhrada zemního plynu v potrubí, díky němu se pak dostane k běžnému spotřebiteli a může být nejrůzněji využíván. Obor bioplynu tak ještě zdaleka není na svém technologickém vrcholu a i nadále bude zaujímat důležité, ne-li nepostradatelné místo v energetice a dopravě.*
Adam Moravec, vedoucí sekce Bioplyn, CZ Biom, foto autor
Obrázky:
Veškerý bioplyn ze stanice Könnern je upravován na biometan a vtláčen do sítě
Technologie v provozu Audi e-gas pro výrobu syntézního plynu se skládá ze tří částí s možností samostatného provozu
Bioplynová stanice Ruhleben zpracovává směsný komunální odpad téměř z celého Berlína a bioplyn pak upravuje na kvalitu zemního plynu
Městská společnost pro nakládání s odpadem provozuje asi 300 nákladních aut a z toho je asi 150 na bioCNG
