Větrná energetika se v České republice setkává s rozpornými názory veřejnosti. Investoři, výrobci a provozovatelé se snaží užitečnost využití tohoto obnovitelného zdroje obhájit. Zajímavé jsou například nové projekty tzv. občanských větrných parků: Občané i celé obce v nich mohou část elektráren vlastnit a podílet se na jejich zisku.
Na rozvoj větrné energetiky v ČR působí různé vlivy. K těm pozitivním patří zejména Zákon 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, díky kterému je výkupní cena garantovaná na 15 let, což zaručuje návratnost investice do technologie větrné elektrárny. Příznivě působí i dobré větrné podmínky, které umožňují instalaci elektráren s poměrně vysokým výkonnostním faktorem.
Negativní faktory
Mezi negativní faktory patří především působení odpůrců větrných elektráren na spoluobčany v dotčených oblastech. Používají přitom již mnohokrát vyvrácené mýty o škodlivém působení na lidi a přírodu a přinejmenším sporný je také argument o poškození krajinného rázu.
Bohužel k tomu přispěla i situace z počátku devadesátých let, kdy mnoho podnikatelů kupovalo německé vyřazené stroje či prototypy nových elektráren pochybného původu, samozřejmě za mnohem nižší cenu, než by měla nová elektrárna. Zákonná podpora však tehdy ještě neexistovala, takže provozovatelé museli podstatně jinak kalkulovat. Tyto stroje vykazovaly vysoké hodnoty hlučnosti a byly především nespolehlivé. Při vyšších rychlostech větru skutečně několikrát došlo k poškození elektrárny i k ohrožení bezprostředního okolí. U moderních větrných elektráren však není znám jediný případ destrukce silným větrem, či delší odstávka z důvodu poruchy.
Veřejnost má často zkreslené informace také o ekonomice elektráren. Jejich provoz se v podmínkách ČR údajně nevyplatí a mají význam jen v přímořských oblastech. To je ovšem další mýtus: Rychlost a ostatní vlastnosti proudění vzduchu jsou pouze jedním z faktorů určujících výkonnost větrných elektráren a tím i návratnost investice. Dalším a velmi důležitým je kvalita soustrojí a servisu: Každá odstávka v době možného maximálního výkonu totiž přináší větší ztráty,.něž které by mohl způsobit příliš slabý a nestálý vítr.
Mezi negativní faktory bezpochyby patří i složitý a časově náročný povolovací proces, který nabízí celou řadu připomínek a napadání ze strany přímých i nepřímých účastníků (viz graf).
Občanské větrné parky
Investoři i dodavatelé větrných elektráren tedy u nás na růžích ustláno rozhodně nemají.
Vývoj jde přesto dopředu a na trhu se již vytvořila poměrně stabilní skupina významných provozovatelů. Jedním z nich je brněnská firma Eldaco, a. s. Působí již od roku 1995 a kromě jiných zařízení, využívajících obnovitelé zdroje energie, provozuje šest vlastních větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu 12 MW. To znamená zhruba 10% podíl na výrobě elektrické energie z větru v ČR, třetí místo mezi provozovateli VtE na celém území a první místo mimo oblast Krušných hor. Ve všech případech jde o elektrárny typu Vestas V90-2MW. Díky propracovanému systému monitoringu se řadí do popředí v efektivitě výroby v rámci České republiky a střední Evropy.
Nyní tato firma pracuje na přípravě a realizaci dvou zajímavých projektů, tzv. občanských větrných parků, a to pod speciálně založenými dceřinými společnostmi: Větrný park Drahany, a. s., a Občanský větrný park, a. s.
Pod dceřinou společností Větrný park Drahany, a. s., se připravují dva projekty. První má stejný název - Větrný park Drahany. Je umístěn na Drahanské vrchovině, kde je plánována stavba až 13 větrných elektráren typu Vestas V112-3MW, o celkovém instalovaném výkonu 39 MW. Druhý pod názvem Větrná elektrárna Rozstání je také umístěn na Drahanské vrchovině a je nejblíže k zahájení stavby.
Pod společností Občanský větrný park, a. s., se připravuje pět menších projektů, s umístěním po celém území ČR: u obcí Kurojedy v Karlovarském kraji, Kozárovice ve Středočeském kraji, Vítězná v Královehradeckém kraji, Otradov v Pardubickém kraji a Rybné v Kraji Vysočina. Nejblíže ke stavbě mají větrné elektrárny u obce Vítězná.
Projekty jsou unikátní zejména tím, že občané, tj. fyzické osoby i obce, mohou část elektráren spoluvlastnit a podílet se tak na jejich zisku.
V čem je princip
Princip spoluvlastnictví větrných elektráren lze ukázat například na projektu Větrný park Drahany: Subjekt (občan nebo obec), který má zájem se na spoluvlastnictví větrných elektráren podílet, se může stát akcionářem této společnosti. K tomu si nejprve za symbolickou 1Kč zakoupí tzv. prioritní akcii, která jej opravňuje (nikoli zavazuje) k pozdějšímu nákupu skutečných akcií konkrétních elektráren, a to v momentě, kdy získají stavební povolení a připravuje se jejich stavba. Obec přitom může nakoupit až 10 ks těchto prioritních akcií, čímž následně disponuje desetinásobnou možností investice oproti fyzické osobě.
Podíl jednotlivých investorů je omezen právě pro zachování filozofie občanského větrného parku, která počítá s co největším počtem akcionářů, což není realizovatelné jinak, než omezením jejich investičního potenciálu. Jednotlivý akcionář (tj. jedna fyzická osoba nebo jedna desetina participující obce) tedy může nakoupit akcie realizovatelných projektů ve výši 2000 Kč na instalovaný MW. Pokud se zrealizuje v rámci Větrného parku Drahany všech 13 elektráren o celkovém výkonu 39 MW, může vložit až 78 000 Kč. Investovat lze až v případě, že realizace konkrétní elektrárny bude jistá. Nynější investorské riziko je tedy 1 Kč. Výnos akcií je srovnatelný s investicemi do nemovitostí.
- Harmonogram činností:
1) koupě prioritní akcie za 1 Kč – občan se stává akcionářem
2) vydání stavebního povolení – zařizuje Eldaco
3) výběr financující banky – zařizuje Eldaco
4) vyhlášení úpisu – akcionář nahlásí o kolik akcií má zájem
5) prodej akcií za 1000 Kč – akcionář si koupí akcie
6) zahájení stavby – zařizuje Eldaco
7) uvedení do provozu – zařizuje Eldaco
8) naplnění rezervních fondů banky – zařizuje Eldaco
9) výplata dividend – akcionář inkasuje zisk
- Finanční plán Větrný park Drahany:
Výše investice: 1 560 000 000 Kč
Vlastní kapitál 20 %: 312 000 000 Kč
- z toho Eldaco: 234 000 000 Kč
- z toho občané: 78 000 000 Kč
Bankovní úvěr: 1 248 000 000 Kč
Doba splatnosti úvěru: 13 let
Počet vydaných akcií pro občany: 78 000 ks
Jmenovitá hodnota: 1000 Kč
Očekávaný roční výnos: 6-10 %
Očekávaná výplata dividend: Každoroční, po odsouhlasení banky
Procentuální výše vyplácených dividend závisí především na roce uvedení větrné elektrárny do provozu, v závislosti na aktuální výkupní ceně pro daný rok. Tato výkupní cena je neměnná po celých 15 let (daných zákonem) plus dalších pět let (daných vyhláškou).
Pro Větrný park Drahany bylo vydáno celkem 1000 ks prioritních akcií. Ke dni 18. 6. 2010 bylo prodáno celkem 348 prioritních akcií, z toho v bezprostředním okolí projektu si koupilo akcie 12 obcí.
Projekt se rozjíždí
Pravděpodobně prvním projektem v České republice, na kterém se budou moct občané přímo finančně podílet, je Větrná elektrárna Rozstání. Pro veřejnost je vydán celkový počet 6000 akcií, každá o jmenovité hodnotě 1000 Kč. Pokud bude v Rozstání instalována větrná elektrárna o 3 MW, může každá fyzická osoba do tohoto projektu vložit až 6000 Kč. V momentě, kdy některá z dalších větrných elektráren získá stavební povolení, je o této skutečnosti uvědomen každý akcionář a má možnost si navýšit jmění na akcii o novou investici do další větrné elektrárny. Pokud mezi tím přibyli někteří noví prioritní akcionáři, je jím nabídnuto investování v tomto novém projektu.
- Finanční plán VtE Rozstání:
Výše investice: 120 000 000 Kč
Vlastní kapitál 20 %: 24 000 000 Kč
- z toho ELDACO: 18 000 000 Kč
- z toho občané: 6 000 000 Kč
Bankovní úvěr: 96 000 000 Kč
Doba splatnosti úvěru: 13 let
Počet vydaných akcií pro občany: 6000 ks
Jmenovitá hodnota: 1000 Kč
Očekávaný roční výnos: 6-10 %
Očekávaná výplata dividend: Každoroční, po odsouhlasení banky
Výhodná investice
Spoluvlastnictví VtE přinese především možnost výhodné a stabilní investice, garanci výkupních cen na 20 let (výkupní cena je zvyšována o index cen průmyslových výrobců), výnos srovnatelný s investicemi do nemovitostí a v neposlední řadě i konkrétní účast na podpoře obnovitelných zdrojů energie.
Větrná elektrárna je stavěna na 20 let, po této době vyprší její životnost a musí být demontována. O tom, zda na jejím místě bude smět být postavena elektrárna nová, rozhodnou až nové povolovací procesy po asi 18 letech. Nicméně ekonomika návratnosti investic do VtE počítá s dvacetiletým provozem.
Bc. Ivan Lounek, ELDACO, a. s.
Celý článek je (po korektuře) uveřejněn v čísle 4/10 časopisu Energie 21.