Průběh letošního ročníku konference Dny teplárenství a energetiky v Hradci Králové ukázal, že tento náš tradiční energetický obor se celkem úspěšně vypořádává s nástrahami, které vyplývají z vývoje energetiky posledních let. A to jak z environmentálního hlediska, tak technologického a v neposlední řadě i administrativního a legislativního
Celý obor teplárenství je na evropské úrovni aktuálně ovlivněn hlavně legislativním balíčkem Čistá energie pro všechny Evropany. Klíčové jsou především směrnice o energetické účinnosti a podpoře obnovitelných zdrojů. Ty jsou stále ještě v legislativním procesu. „Neočekávám, že by balíček nějak oboru výrazně pomohl, ale začínám být mírným optimistou,“ řekl v úvodu své řeči prezident Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek a dodal: „Balíček určitě teplárenství jako takové nezničí, pokud si ho nezničíme sami.“ Nová legislativa přináší i příležitosti. Například šanci využít všech výhod kogenerační výroby tepla i elektřiny.
Teplárenství aktivně pomáhá naše ministerstvo průmyslu a obchodu. Díky tomu se daří prosazovat oborové zájmy, a tím dostat legislativu do přijatelné podoby. Na domácí scéně bude velmi důležité obhájit bezplatné přidělování emisních povolenek na výrobu elektřiny pro další období. Ministerstvo životního prostředí povede klíčová jednání. „Aktuálně probíhají konkrétní jednání zástupců oboru s MŽP a já doufám, že se dobereme konkrétních výsledků,“ uvedl také Mirek Topolánek. MPO již předložilo novelu zákona o hospodaření s energií a očekává se předložení rozsáhlé novely o podporovaných zdrojích energie. Na té se v současné době intenzivně pracuje. Hovořil o tom ředitel Odboru elektroenergetiky Ladislav Havel. „Tato pravidla určují především tři zákony. Jednak jde o zákon o hospodaření energií, zákon o podporovaných zdrojích energie a energetický zákon. MPO se snaží o to, aby podmínky pro podnikání v české energetice byly stabilní,“ zdůraznil Ladislav Havel. „Důkazem práce ministerstva je mimo jiné i 25 novel energetického zákona.“
Jedním z příkladů, kam povede cesta oboru teplárenství, jsou emise rtuti. Přísné limity a způsob měření jsou příčinou rozsáhlé oborové diskuze. Blok přednášek Technika a technologie v teplárenství se pokusil o naznačení řešení.
Každoročně je zajímavou částí konference Odpadový blok. Ten se letos velmi významně opíral o téma zvyšování poplatků za skládkování a parametr výhřevnosti ve vyhlášce č. 294. Moderátorem této části konference byl ředitel Odboru odpadů MŽP Jaromír Manhart. Pohovořil o současném stavu českého odpadového hospodářství, o evropském balíčku k oběhovému hospodářství a zaměřil se především na výši skládkovacích poplatků a konec skládkování. „Práce je a bude hodně a vše bude o odklonu odpadu ze skládek. Zatím jsme popelnice Evropy,“ zhodnotil situaci Jaromír Manhart a dodal: „Nejsme zatím schopni změnit systém nakládání s odpady a je to především tím, že jsme stále v tak trochu v rukou skládkařských firem.“
Nová evropská legislativa týkající se rtuti a ekotoxicity je důvodem k novelizaci stávajícího zákona. „Byli jsme několikrát tázáni, zda nebudeme v rámci této euronovely zdražovat poplatky za ukládání odpadu na skládky. Ne, nebudeme,“ řekl jasně Jaromír Manhart.
Partnery konference také byly společnosti: Elektrárny Opatovice, a. s., ČEZ, a. s., Uchytil, s. r. o., Energotrans, a. s., Renomia, a. s., Česká spořitelna, a. s., EP Energy, a. s., Pražská teplárenská, a. s., United Energy, a. s., Plzeňská energetika, a. s., AVOS VYŠKOV měřící a regulační technika, s. r. o.
Red (Zdroj: Denisa Ranochová a TZS ČR)