Od 1. září 2024 začíná podle zákona o ochraně ovzduší, platit zákaz provozu kotlů na tuhá paliva, které jsou zařazeny do 1. a 2. emisní třídy, případně jsou natolik staré, že u nich emisní třídu nelze určit. Zákaz byl uzákoněn již v roce 2012 a počítal s koncem těchto kotlů v roce 2022. Tato lhůta byla, z důvodu plynové krize, posunuta o dva roky. Již od roku 2015 s výměnou kotlů významně pomáhají Kotlíkové dotace, které znatelně zlepšily kvalitu ovzduší. Systém podpor pro výměnu však bude pokračovat i nadále.
Celý projekt výměny kotlů v České republice je tak příkladem úspěšné ekologické politiky z hlediska strategického nastavení, tzn. kombinace dlouho dopředu stanoveného termínu a dotačního programu, zlepšení kvality života lidí, zejména poklesu znečištění ovzduší na venkově i sociálního řešení, kterým je bonus pro nízkopříjmové domácnosti nebo výhodné půjčky ve znevýhodněných regionech.
Lokální vytápění je v posledních dekádách jednoznačně dominantním zdrojem znečištění ovzduší v případě karcinogenních polycyklických aromatických uhlovodíků (souhrnně vyjádřených jako benzo(a)pyren, nebo jemného poletavého prachu (PM2,5). V případě primárních emisí PM2,5 v České republice činil v roce 2021 podíl sektoru individuálního vytápění domácností 83 %. V roce 2021 vypustily kotle pro lokální vytápění tuhými palivy téměř 50 000 tun jemného poletavého prachu.
Právě ukončení provozu kotlů 1. a 2. emisní třídy dává z pohledu snížení znečištění ovzduší velký smysl. Například pro uhelný kotel v 1. emisní třídě určuje norma mezní hodnotu prachu na úrovni 180 mg na metr krychlový spalin, pro kotel ve 3. emisní třídě jde o 125 mg/m3 a pro 5. emisní třídu o 40 až 60 mg/m3 podle druhu kotle. To je rozdíl, kterého si rozhodně všimnete vy i vaši sousedé.
Zákaz kotlů 1. a 2. emisní třídy byl avizovaný dlouho dopředu, v zákoně o ochraně ovzduší byl schválen v roce 2012. Majitelé kotlů navíc dostali mimořádně výhodnou možnost podpory na výměnu starého kotle. Pro připomenutí, Ministerstvo životního prostředí spustilo v roce 2015 atraktivní program známý jako kotlíkové dotace, který byl zacílen právě na výměnu kotlů na tuhá paliva zařazených do 1. a 2. emisní třídy.
Díky vysoké míře dotační podpory, která dosahovala až 95 % investičních nákladů u nízkopříjmových domácností, byl ze strany uživatelů o kotlíkové dotace enormní zájem. Současně odpadly finanční bariéry pro žadatele bez vlastních úspor. V tzv. uhelných krajích (Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském) jsou navíc k dispozici výhodné kotlíkové půjčky na dofinancování dotace.
Podle Ministerstva životního prostředí využilo kotlíkové dotace 130 tisíc žadatelů. Ve výzvách ukončených do roku 2021 bylo na dotacích vyplaceno více než 10 miliard korun. Pozitivní efekt kotlíkových dotací je z pohledu snížení znečištění ovzduší nesporný. Roční emise jemného poletavého prachu PM2,5 z individuálního vytápění klesly mezi lety 2015 a 2021 o 18 000 tun.
Podle odhadu Státního fondu životního prostředí stále zbývá vyměnit několik desítek tisíc nevyhovujících kotlů, z nichž ovšem některé již nejsou využívané a majitelé si je ponechali jako záložní zdroj. Podpora výměny kotlů od září 2024 nekončí, ale přesouvá se do programů Nová zelená úsporám a Nová zelená úsporám Light. Dotace sice nebude tak štědrá jako v případě kotlíkových dotací, ale nízkopříjmové domácnosti stále dosáhnou na podporu ve výši až 110 000 korun v případě nákupu nového kotle na biomasu a 150 000 korun při pořízení tepelného čerpadla. Od začátku září pak lze žádat o podporu výměny i v případě uhelných kotlů vyšších emisních tříd.
Vedle snižování emisí z lokálního vytápění je dalším pozitivním efektem kotlíkových dotací podpora výměny uhelných kotlů. Tu by domácnosti v příštích letech byly stejně nuceni provést. Po ukončení provozu uhelných elektráren a tepláren, se kterým schválená východiska energetické koncepce počítají nejpozději v roce 2033, a provozovatelé je patrně budou uzavírat dříve, již pravděpodobně nebude na trhu tříděné uhlí využívané v domácnostech. Výhřevné uhlí pro domácnosti totiž nelze těžit samostatně, takže po uzavření dolů následkem výpadku odběru z elektráren a tepláren, již nebude reálně dostupné. Případný nárůst dovozu se dá předpokládat pouze u černého uhlí, které však českému hnědému uhlí nemůže cenově konkurovat a nebude tak pro domácnosti představovat levnou alternativu. Pro domácnosti je tedy nejlepším řešením kotel vyměnit.*
JiT (Zdroj: Hnutí DUHA)
Po předpokládaném ukončení provozu uhelných elektráren a tepláren do roku 2033 nebude pravděpodobně na trhu dostatek tříděného uhlí pro domácnosti, i když moderní uhelné kotle splní ekologické limity. Foto JiT
