Výrobci kotlů a kamen na dřevní paliva a producenti dřevních pelet zaznamenávají v prvních zářijových dnech nárůst poptávky. Je evidentní, že riziko pokuty zabralo. Pozitivní vliv má také informační kampaň pro výměny nevyhovujících kotlů.
Od září 2024 nesmí být v provozu žádný kotel, na jehož štítku najdete označení 1. nebo 2. (emisní) třídy. Zákaz se vztahuje i na kotle, které štítek nemají, případně jsou starší než 20 let, protože před rokem 2003 se označení emisních tříd ještě nepoužívalo. Zákaz se týká hlavně starých uhelných kotlů, ale také některých starých kotlů na dřevo. Takových kotlů je v českých domácnostech ještě minimálně 100 tisíc. Po několikerém prodlužování termínu v tomto roce ministr životního prostředí Petr Hladík potvrdil, že termín platí a pokuta může dosáhnout až 50 000 Kč.
Podle původních odhadů to vypadalo, že řada lidí doufala, že jim to se starým kotlem „nějak projde“. Na to se ovšem spoléhat nedá, což si nakonec uvědomili i Češi. Od začátku září roste zájem o informace kolem vhodného zdroje tepla nebo možnosti využít podpory ze strany SFŽP.
„Nejprve se zdálo, že na to budou domácnosti kašlat. I pod vysokou sankcí. Opak je ale pravdou. Za poslední měsíc jsme zaznamenali strmý růst zájmu o nové kotle na dřevní paliva. V srpnu a září se jich prodalo o 50 až 60 procent více, než tomu bylo ve stejném období předešlého roku,“ upřesňuje pozitivní zprávu předseda Klastru Česká peleta Vladimír Stupavský.
Ministerstvo upřesnilo, že kontroly budou probíhat lokálně a budou v gesci obcí. Obecní úřad si může vyžádat tzv. protokol o kontrole kotle na pevná paliva. Takovou kontrolu musí podle zákona o ochraně ovzduší už v současnosti zajistit každý majitel kotle, a to vždy jednou za tři roky (36 měsíců). Provádí ji technik, kterého zaškolil výrobce kotle (odborně způsobilá osoba).
„Obec si vyžádá tento doklad, a tak pozná, jaký kotel je v provozu. Podle toho může postupovat dál: uložit výměnu, zakázat provoz, nebo dát pokutu,“ upřesnil Stupavský.
Pokuta se v případě zákazu kotlů 1. a 2. emisní třídy může vyšplhat až k 50 tisícům korun a Ministerstvo životního prostředí upřesnilo, že ji bude možné ukládat opakovaně, dokud nedojde k výměně kotle. Částka tedy odpovídá investici do nového zdroje tepla.
Nelze očekávat, že se podaří hned zkontrolovat všechny domácnosti. Na druhou stranu, provoz takového kotle se dá jen těžko utajit. Prozradí ho hustý tmavý dým stoupající z komína i charakteristický zápach.
„Myslím si, že ten tlak přijde přímo od lidí, kteří se s obecními čmoudily dlouhodobě potýkají, anebo od těch, kteří do výměny investovali, a teď jim budou ostatní kouřit pod okny,“ předpokládá soudní znalec pro kotle a tuhá paliva Zdeněk Lyčka. Jakmile obec dostane podnět od souseda, bude ho muset prověřit a doklad o kontrole kotle si vyžádá.
Pomoc s dotací na nový kotel
Předpokládá se, že vysoké procento zastaralých kotlů 1. a 2. emisní třídy je v provozu v nízkopříjmových domácnostech nebo také domácnostech seniorů. „Kdo se dobře orientuje v aktuálních zákonech a má finanční polštář pro podobné investice, ten už pravděpodobně kotel vyměnil. Teď jde o to, jak pomoci s výměnou těm zbývajícím lidem, pro které není jednoduché něco takového zařídit,“ vysvětluje Stupavský.
Ministerstvo životního prostředí má přitom připraveny dotace, které s výměnou kotle významně pomohou. Nová zelená úsporám částečně dotuje výměny všech uhelných kotlů, včetně těch nejmodernějších.
Za co vyměnit váš starý kotel, který ještě pořád zamořuje ovzduší ve vaší vesnici a čoudí sousedům do oken? Možností je víc, můžete si srovnat náklady na vytápění s různými palivy. Z aktuálních dotací ovšem pořídíte jedině kotel na biomasu nebo tepelné čerpadlo. A co je to ta biomasa? Hlavně obyčejné dřevo, kterým u nás topí přes milion domácností. Anebo dřevo neobyčejné, tedy brikety a hlavně pelety, které se do kotle přikládají automaticky.
S dřevěnými peletami nemusíte zapalovat oheň ani přikládat do kotle. Teplotu nastavíte na termostatu, kotel zapnete přes mobil a už se topí. Pelety se vyrábějí u nás v Česku, a to z dřevěných pilin, které zůstanou na pilách potom, co se kulatina rozřeže na trámy a latě. Tyto piliny se slisují do tvaru malých válečků a je z nich vysoce jakostní palivo. Ročně se v Česku vyrobí čtyřikrát více pelet, než se u nás spotřebuje, takže zásoby jsou více než dostatečné.
JiT (Zdroj: Klastr ČP)
K moderním topidlům na dřevní paliva patří také krbová kamna. Foto archiv/Ecoflame
