Odpadové hospodářství měst a obcí v praxi

V Praze se 14.–15. listopadu konal třetí ročník konference Odpadové hospodářství měst a obcí v praxi. Hlavními tématy byly organizace a poplatky za svoz odpadů, snižování podílu a využití biosložky ve směsném komunálním odpadu, optimalizace odpadových systémů měst a obcí či například zapojení podnikatelů. Debata se ale také stočila na novelu obalového zákona, což je v současné době hit všech odpadářských konferencí jak v oficiálním prostoru, tak v kuloárech. 

Úvodem konference David Surý, vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí Ministerstva životního prostředí (MŽP), seznámil účastníky se strategickými plány ministerstva v odpadovém hospodářství (OH). Zdůraznil tři strategické dokumenty: Plán odpadového hospodářství, Strategický rámec cirkulární ekonomiky České republiky 2040 a Akční plán cirkulární Česko 2022–2027.

Pro přechod na cirkulární ekonomiku

U Plánu odpadového hospodářství označil David Surý několik klíčových bodů potřebných pro přechod na cirkulární ekonomiku:

- Plasty: Omezení jednorázových plastů je v souladu s evropskými směrnicemi a má za cíl snížit množství plastového odpadu. Požadavek na obsah 25 % recyklovaných plastů v nápojových PET lahvích od roku 2025 je krokem k podpoře trhu s recyklovanými materiály a snížení závislosti na nových plastech.

- Textil: Nastavení funkčního systému sběru použitého textilu a textilního odpadu do 1. 1. 2025 je důležité pro zvýšení míry recyklace a znovupoužití textilních materiálů. Posílení inovací pro podporu opětovného využití textilu je klíčové pro rozvoj udržitelných postupů v textilním průmyslu.

- Komunální odpady: Cíl zvýšit úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklace komunálních odpadů na nejméně 55 % celkové hmotnosti vyprodukovaných komunálních odpadů do roku 2025 je ambiciózní. Tento cíl je v souladu s evropskými směrnicemi a je zaměřen na zlepšení efektivity a udržitelnosti správy komunálních odpadů.

České OH patří v EU mezi nejlepšími

Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství (ČAOH), ocenil vyspělost českého OH, a to i zásluhou MŽP. „V mediální bouři, která se v poslední měsících kolem odpadů nese, mnohem častěji slýcháváme i negativní informace o našem českém třídícím systému. Já si ale myslím, že neprávem,“ řekl v úvodu své přednášky Petr Havelka a dodal, že v toto směru jsme hodnoceni mezi devíti nejlepšími státy v EU, co se týká i možnosti a reálnosti splnění cílů v OH roku 2025.

Tahákem letošní konference byly panelové diskuze. Té první se po úvodních přednáškách kromě Davida Surého a Petra Havelky účastnili i Pavel Drahovzal, starosta města Velký Osek Pavel Drahovzal a místopředseda Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR), a předsedkyně komise životního prostředí SMO ČR a starostka obce Sudice Olga Dočkalová. Panelisté odpovídali na otázky přítomných v sále i účastníků připojených on-line. Došlo i na velmi diskutované téma povinnosti zálohování, kde se plénum neshodlo například v bodě, jak významně záleží u zpracovatele na čistotě materiálu PET. 

Odběr a poplatky za komunální odpady

V další části se konference přesunula k tématu nastavení systému odběru odpadů a výběru poplatků. I v této části zazněly dvě přednášky: PAYT jako účinný nástroj optimalizace odpadového hospodářství představila Eva Mífková ze společnosti JRK Česká republika, s. r. o.,  Marta Balnerová Uzlová z Ministerstva financí promluvila o poplatcích za komunální odpady z pohledu státní správy.

Následující panelová diskuze byla přehlídkou různých systémů velikostního, demografického či správního spektra. Několik dotazů účastníků směřovalo např. k nedostatečné výši horního stropu poplatku, který obec může vybírat od občanů, na což zástupkyně ministerstva financí reagovala vysvětlením, že poplatek je vlastně jakýsi druh daně a dle tohoto statutu je potřeba s ním nakládat. Ministerstvo zvažuje zavedení indexace maximální výše poplatků, tak aby jej bylo možné zvyšovat dle výše inflace.

Odpolední program prvního dne byl zaměřen na financování změn a zvýšení efektivity OH v obcích. Tematiku představil, zástupce hlavního partnera konference společnost ENVIROS, Pavel Růžička, pozoruhodný příklad přinesla i vedoucí odboru životního prostředí města Tábor, Lenka Koubková a zajímavou přednášku slyšeli účastníci od Olgy Dočkalové, která se věnovala nejen zavedení, ale hlavně udržení motivace občanů v nastaveném systému.

Energetické využití komunálního bioodpadu

Odpolední blok se věnovat i tématu zavedení sběru bioodpadu ve městech a možnosti využití a zhodnocení biologicky rozložitelného odpadu (BRKO). Vystoupl i Martin Groh, ředitel generálního partnera konference, společnosti JRK Česká republika, který představil jednoho z jejich zákazníků, společnost SMOLO CZ, a. s. Tato firma ve městě Třinec a obci Čeladná úspěšně realizuje svoz bioodpadu, a to i v Třinci i ze sídlištní zástavby. Martin Groh současně představil účastníkům konkrétní možnosti zpracování a zhodnocení BRKO v bioplynových stanicích či kompostárnách, a to formou výstavby vlastní BS či kompostárny nebo ve spolupráci se stávajícími provozovateli.

Dlužno dodat, že program druhého dne konference byl celý věnován velmi zajímavým a poučným prezentacím příkladů dobré praxe v obcích a městech. Plénum se dozvědělo, jak snaží změnit svá OH k lepšímu například v Jilemnici, v Chocni, v Teplicích, v Přešticích nebo v Dobříši.

Více podrobností o konferenci je na www.vidacon.cz, kde je možné si objednat celý videozáznam včetně prezentací.*

Zdroj: VIDA conference