Opatření ke zlepšení provozování elektrizační soustavy

Jan Palaščák, zakladatel skupiny Amper, komentuje páteční masivní výpadek elektřiny na významné části území České republiky. Úvodem zdůrazňuje dobrou práci dispečerů a techniků ČEPS i provozovatelů distribučních soustav, ale také hasičů, policistů a dalších složek, díky níž se podařilo dodávky elektřiny v krátkém čase obnovit.

Na rozdíl od nedávné krizové situace na Iberském poloostrově se  nejednalo o úplný, respektive „katastrofální“ blackout, který by mimo jiné zahrnoval tzv. „start ze tmy.“ Situace byla časovým a územním rozsahem na hranici blackoutu („číslo 5 na škále 0-10“) a byla vyřešena kvalitně. Díky velmi dobré práci dispečerů a techniků ČEPS i provozovatelů distribučních soustav, ale také hasičů, policistů a dalších složek se podařilo dodávky elektřiny v krátkém čase obnovit.

Souvislosti a pravděpodobné příčiny

Podle dostupných informací byla bezprostřední příčinou výpadku elektřiny mechanická závada na páteřní 400 kV lince ("Německo-Praha"). V kritické době se podle informací Amper Meteo nevyskytovaly žádné extrémní meteorologické jevy, které by mohly být bezprostřední příčinou výpadku. Stejně tak podle všeho nedošlo k zásadní disproporci mezi predikovanou a skutečnou výrobou z fotovoltaiky v Česku (rozdíly okolo 500 MW jsou zcela běžné). Import elektřiny z OZE z Německa byl vysoký a překračoval 1000 MW, avšak byl v souladu s predikcemi, a tedy i nasmlouvanými obchody. Roli hypoteticky mohly hrát vysoké teploty minulých dnů, ale nejpravděpodobnějšími příčinami závady na 400 kV lince jsou tyto faktory, resp. jejich souběh:

1. dlouhodobé přetěžování této linky, mj. přenosem elektřiny z Německa (původem z OZE) a do Německa,
2. nefunkčnost vodiče VN linky či jeho prvku (kupř. svorky) buď z „mechanické únavy“ a/nebo vlivem běžné chyby v instalaci.

Podle příslušných úřadů i našich zdrojů z bezpečnostní komunity nic nenasvědčuje tomu, že by Česko bylo terčem cílené sabotáže či kybernetického útoku. Prošetření incidentu je plně v rukou ČEPS jako provozovatele přenosové soustavy či také provozovatelů distribučních soustav a úřadů s příslušnou kontrolní pravomocí.

Je však evidentní, že došlo k více problémům najednou. Kaskáda výpadků prokazatelně eskalovala po výpadku bloku 6 uhelné elektrárny v Ledvicích – oproti předpokladům nezafungovalo zcela dobře pravidlo N-1, tj. že výpadek jednoho prvku ještě soustava ustojí. Mohlo tedy dojít k nějakému druhu chyby, například špatnému nastavení U-f (napěťové a frekvenční) ochrany na tomto zdroji. Jedná se o poměrně častý problém, se kterým máme v rámci skupiny Amper zkušenosti z provozu obnovitelných zdrojů.

Možná opatření ke zlepšení soustavy

Nyní je třeba nešířit falešné narativy, ale vyčkat na finální technickou zprávu. A současně se již nyní zabývat možnými kroky směrem k lepšímu provozování české elektrizační soustavy. Patří mezi ně:

• posilování sítí, v případě kritické 400kV linky její co nejrychlejší „zdvojení“
• usnadnění povolovacích procesů pro tuto výstavbu
• zvýšení transparentnosti v oblasti výstavby el. sítí na úrovni provozovatelů distribuční (PDS) i přenosové soustavy (PPS), včetně účinnější regulace ze strany ERÚ, tj. eliminace dopadu těchto investic na účty koncových zákazníků za elektřinu
• důsledná revize všech součástí el. sítí na základě toho, že patrně došlo k poměrně konvenční mechanické chybě či souběhu několika „konvenčních“ chyb
• modernější a flexibilnější přístup k nastavování U-f ochran (v řadě případů je na místě prodloužení vypínacích časů, zejména u OZE, kde metodika již správně jde tímto směrem)
• posílení zdrojů „frekvenčního odlehčení“ na úrovni přenosové soustavy s využitím k tomu vhodných průmyslových areálů
• větší zapojení OZE (a akumulace) do služeb využívaných PPS, event. PDS
• rychlejší re-design elektroenergetiky s důrazem na výrobu v místě spotřeby a decentralizaci

Jan Palaščák, skupina Amper*

Pro stabilitu sítě  je žádoucí i větší zapojení OZE (včetně bioplynových stanic) do přenosových a  distribučních služeb. Foto JiT