Podle zprávy World Health Organisation každý rok předčasně zemře v důsledku znečištěného ozduší nejméně 1,4 milionu Evropanů. Zatímco k hlavním znečišťovatelům dříve patřil zejména průmysl, tlakem na snižování průmyslových emisí se nyní dostává do popředí doprava. Nadějí pro čistou mobilitu se tak stal i zemní plyn.
Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 4/2017.
Podle studie Státního zdravotního ústavu je v České republice více než 7300 předčasných úmrtí ročně způsobeno jedovatými částicemi v ovzduší, zatímco při dopravních nehodách zemře necelých šest set osob (583). Environmentální rizikové faktory jsou odpovědné zhruba za 26 % ischemických srdečních chorob, 25 % mozkových příhod a 17 % případů rakoviny v Evropě. Zatímco v průmyslu a energetice postupně dochází ke snižování exhalací, doprava se stává velkým producentem skleníkových plynů navzdory zpřísňujícím se emisním limitům. Zplodiny z dopravy se podílejí na znečištění ovzduší přibližně z 20 % a ve velkých aglomeracích přesahuje tato hodnota i 50 %. Silniční doprava produkuje prašné částice, oxidy dusíku, oxid uhelnatý (CO), těkavé organické látky (VOC) a polyaromatické uhlovodíky (PAU).
Snižování exhalací z dopravy lze řešit rozšířením tzv. ekologických paliv. Kromě elektřiny a nadějného vodíku je to v současnosti zejména stlačený (CNG) nebo zkapalněný (LNG) zemní plyn. Potvrzují to i dvě nové nezávislé odborné studie – mezinárodní „Greenhouse Gas Intensity of Natural Gas“ od NGVA Europe a česká studie „Výfukové emise částic, reaktivní sloučeniny dusíku a skleníkových plynů z lehkých silničních vozidel za provozu – porovnání zemního plynu a klasických paliv“ od ČVUT a SEVEn.
Výhody a nevýhody různých typů paliv můžeme posuzovat podle výše nákladů, uživatelského komfortu a bezpečnosti a ekologie. Zatímco elektromobily v současnosti reprezentují čistou budoucnost za vysokou pořizovací cenu, vozidla na CNG jsou cenově dostupnější alternativou, která sice nemůže dosahovat stejných ekologických kvalit jako elektromobily, ale je pořád je výrazně lepší než benzín nebo nafta, a to za srovnatelnou cenu. Výraznou úsporu ve srovnání s vozidly využívajícími jako pohon tekutá paliva nabízejí vozidla na zemní plyn v nákladech na provoz.
Dojezd a dostupnost čerpací, případně dobíjecí infrastruktury jsou zatím oblasti, kde mají klasická paliva výrazný náskok. CNG vozidla ovšem řidiče se svým dojezdem okolo 450 km a více než 150 plnicími stanicemi po celé republice nijak výrazně neomezují. Co se týče hlučnosti, vedou velmi tiché elektromobily následované vozidly na zemní plyn; zatímco dobíjení elektromobilu však trvá i několik desítek minut, plnění vozidla na zemní plyn je uživatelsky komfortnější a trvá srovnatelnou dobu jako tankování benzínu. Díky vysokým nárokům na bezpečnost konstrukce tlakových nádrží a díky dvojnásobné zápalné teplotě zemního plynu oproti benzínu je CNG bezpečnější než kapalná paliva.
V současné době jezdí po tuzemských silnicích zhruba 17 500 vozidel na CNG a jejich počet stále roste. Přesto tento počet představuje zlomek z celkového počtu aut (asi 5,6 milionu). Státní instituce by pak podle NAP Čistá mobilita měly v roce 2020 mít ve svých vozových parcích minimálně čtvrtinu aut s alternativním pohonem. To by mohlo představovat až 5000 nových CNG vozů. Cílem České republiky, stanoveným v posledním NAP má být dosažení spotřeby zhruba 600 mil. m3 zemního plynu v dopravě v roce 2025, což by odpovídalo asi 8 % vozidel na zemní plyn. Na celostátní úrovni by pomohlo rozvoji zemního plynu v osobní automobilové dopravě překonání legislativní bariéry pro vjezd CNG vozidel do podzemních garáží.
Vozidla na stlačený zemní plyn představují rozumnou ekonomickou a ekologickou alternativu jak pro jedince, tak pro vozové parky firem a municipalit. V rámci regulace emisí osobních automobilů po roce 2025 z pohledu evropských i národních strategií podpory alternativních paliv a snižování emisí je důležité cílit technologicky neutrálně na výsledek – lepší ovzduší a méně skleníkových plynů tak, aby trh mohl upřednostňovat ekonomicky nejúspornější metodu plnění vytyčených ekologických cílů.*
Jiří Mlynář, EY Česká republika a Eva Vítková
Obrázek:
Řidičům vozů na CNG je v Česku k dispozici již asi 154 plnicích stanic. Foto archiv/ČPS
