Platforma AMO klima spolu s Centrem pro dopravu a energetiku (CDE) uspořádala konferenci Plán pro bezpečné a udržitelné Česko. Jak v úvodním slově upozornil Tomáš. J. Březovský, rizika klimatických řešení mohou být stejně závažná jako rizika nečinnosti. Ignorujeme je na vlastní nebezpečí – zvyšující se hněv, sociální napětí nebo zpochybnění demokratických institucí jsou stejně důležité jako ceny energií nebo technologický vývoj.
V panelu Plán pro udržitelné Česko představila Romana J. Březovská shrnutí loňské Hodnotící zprávy IPBES o transformativní změně. (Mezivládní platforma pro biodiverzitu a ekosystémové služby v něm představuje vědecky podložená, nezávislá shrnutí poznatků pro politická rozhodnutí a opatření na všech úrovních založených na vědeckých poznatcích).
Upozornila, že selhávání dekarbonizace není jen technickým nebo ekonomickým problémem, ale důsledkem hlubších společenských struktur a hodnot. Bez změny ve způsobu myšlení, životních vzorcích a institucionálním nastavení nebude transformace spravedlivá, bezpečná ani dlouhodobě udržitelná. Překážkami jsou i genderová nerovnost, institucionální slepota vůči dopadům klimatických politik a nerovný přístup k novým a perspektivním “green jobs”. Pro zvládnutí transformace je potřeba přemýšlet systémově o hodnotách, moci i vztahu společnosti k přírodě.
Jak moc je propojení bezpečnostního, právního a lidskoprávního přístupu ke změně klimatu zásadní a proč je takový komplexní pohled důležitější dnes než kdy dřív, vyplynulo i z diskuse na kulatém stole „Global Security and Human Rights in a Changing Climate“, kterou uspořádal Ústav mezinárodních vztahů na letošním GLOBSEC fóru a Romana J. Březovská ho moderovala. Řeč došla na šedé právní zóny u lidí nucených odejít kvůli klimatickým dopadům, na varování před riziky autoritářského environmentalismu i zdůraznění zvětšující se role klimatických žalob při prosazování odpovědnosti států.
JiT (Zdroj: AMO)*
Experti se shodují, že klimatická změna ohrožuje potravinovou bezpečnost i v Česku. Foto archiv/ASZ