Vláda na pondělním jednání schválila změnu zákona o podporovaných zdrojích. Tou chce mimo jiné snížit podporu solárních elektráren skrze nově nastavenou hranici vnitřního výnosového procenta pro posuzování přiměřenosti podpory, a to z původně navržených 8,4 % na 6,3 %. Podle Solární asociace (SA) i Svazu moderní energetky (SME) jde o cílený krok namířený na všechny podnikatele i domácnosti vlastnící solární elektrárny. Rozhodnutím vlády budou ale také ohroženy banky, které na tyto projekty poskytly úvěry ve výši více než sto miliard korun.
“Návrh vlády je zřejmá politická objednávka, která má v Česku zastavit rozvoj a využití solární energetiky. Vláda nejenže dopředu deklaruje výsledek kontrol překompenzace, které ještě neproběhly, ale chce svými opatřeními postihnout výlučně sektor fotovoltaiky. Štědré dotace naopak nechává pro bioplynové stanice, z čehož budou profitovat bývalé firmy předsedy vlády,” říká Jan Krčmář, předseda představenstva Solární asociace.
“Jedná se o účelový a populistický krok, kterým vláda postihuje další odvětví v době nouzového stavu pandemie koronaviru a který dlouhodobě poškodí investorské prostředí v oblasti obnovitelných zdrojů. Budeme proto apelovat na poslance a senátory, aby vládní novelu odmítli a nevystavovali Českou republiku hrozbě nových soudních sporů,” dodává Jan Krčmář.
Solární asociace se také pozastavuje nad netransparentním způsobem projednání novely na vládě. Tento bod totiž vláda zařadila na své jednání až na poslední chvíli bez předchozího oznámení v programu. Ministerstvo průmyslu a obchodu přitom ještě v pátek poslalo na vládu návrh novely se zcela jinými parametry, které náměstek ministra průmyslu pro energetiku René Neděla potvrdil před jednáním vlády médiím. Snížení výnosového procenta pro solární elektrárny tak neprošlo ani meziresortním připomínkovým řízením, ani posouzením v Legislativní radě vlády.
“Opatření na snížení podpory produkce čisté elektřiny navíc vláda schválila ve stejné době, kdy prosazuje legislativní rámec pro masivní dotace novým jaderným reaktorům. Svými kroky tak může vláda ještě prohloubit problémy pro celou ekonomiku, těžce zkoušenou nouzovým stavem během pandemie koronaviru,” dodává Jan Krčmář.
Česká republika se tímto krokem zároveň vzdálí plnění cílů Evropské unie v oblasti obnovitelných zdrojů do roku 2030, protože za těchto podmínek nebudou investice do solární energie atraktivní. A to i přesto, že právě rozvoj solární energetiky, jako nejlevnějšího a nejdostupnějšího obnovitelného zdroje, podporují státy napříč Evropou.
O diskriminační politice vůči fotovoltaice, svědčí i skutečnost, že návrh novely zákona nepočítá v budoucích aukcích se solární energií a dopředu solární elektrárny z možnosti účastnit se aukcí vylučuje. „Premiér Andrej Babiš je dnes posledním předsedou vlády v Evropské unii, který se staví proti rozvoji zelené energetiky. Tu naopak ostatní vládní představitelé považují za jeden z vhodných impulsů pro restart ekonomiky po pandemii koronaviru,“ uzavírá Jan Krčmář, předseda představenstva Solární asociace.
Podle Svazu moderní energetiky (SME) vláda svým rozhodnutím znemožňuje podporu pro vznik nových solárních elektráren. Přitom dle zkušeností ze zahraniční, je právě fotovoltaika nejvýhodnějším opatřením pro spotřebitele elektřiny díky minimálním nákladům, upozorňuje Svaz moderní energetiky. "Vítáme, že se po měsících příprav dal proces podpory pro vznik nových projektů obnovitelných zdrojů do pohybu. Vynechání solárních elektráren však nedává smysl. Solární panely jsou nejlevnějším typem obnovitelného zdroje a je zarážející, že vláda nechce podpořit jejich rozvoj ani v době, kdy musí myslet na ekonomicky efektivní nástroje, které pomohou při restartu ekonomiky," komentuje vládní rozhodnutí Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
Rozvoj solární energetiky by Česku přinesl potřebný impuls v rámci restartu ekonomiky. Podle studie, kterou zpracovali loni na podzim konzultanti společnosti Deloitte pro Svaz moderní energetiky, lze v Česku vybudovat až 7500 megawattů solárních elektráren do roku 2030. Zároveň by zvýšení podílu obnovitelných zdrojů v elektroenergetice přineslo až 33 tisíc pracovních míst a růst HDP až o 7 %.
Německo využívá aukce pro podporu solárních elektráren od roku 2015. Díky tržní soutěži snížilo ceny elektřiny ze slunce o více než 50 %. S úspěchem se aukce rozšířily také do Polska, Maďarska, Španělska nebo Francie. Právě ve Francii si vláda uvědomila výhody investic do moderní energetiky během pandemie koronaviru. Francie proto navýšila objem podpořených projektů v rámci poslední aukce, ve které již několik let soutěží zájemci o výstavbu nových projektů obnovitelných zdrojů o získání podpory. Celkem tak získají podporu větrné a solární parky o výkonu 1700 megawatt. Fotovoltaických parků má v rámci této výzvy vzniknout až 88 o výkonu 649 megawatt s průměrnou cenou 62,11 eur/MWh. Dalších 104 megawatt postaví v rámci inovativních solárních řešení, například spojením fotovoltaiky a zemědělství, kdy jsou panely umístěny nad plodinami. Pro vlastní spotřebu například domácností pak vznikne 11,8 megawatt solárních projektů. Technologicky neutrální nastavení aukcí v Česku podporoval během příprav novely nejen Svaz moderní energetiky, ale také Svaz průmyslu a obchodu nebo Svaz měst a obcí.*
Gro (Zdroje: SA a SME)
Foto archiv/Nadace partnerství
