Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo novou výzvu na projekty zaměřené na odstranění rizik kontaminace ohrožující lidské zdraví, vodní zdroje nebo ekosystémy, a také na rekultivace starých skládek. V operačním programu Životní prostředí (OPŽP) je na ně k dispozici 500 milionů korun.
„Ačkoli neustále usilujeme o to, abychom pro nás i budoucí generace udržovali a zachovali zdravé a čisté životní prostředí, stále se najde dost velmi znečištěných míst, jejichž kontaminace zásadně negativně ovlivňuje naše zdraví. V současné době je těch s nejzávažnější kontaminací evidováno okolo pěti set. Naší povinností je zamezit nebezpečnému znehodnocování vodních zdrojů a ekosystémů. A tam, kde jsou ať už podzemní nebo povrchové vody, půda či ovzduší kontaminovány, je potřeba odstranit rizikové faktory, které znečištění zapříčinily. 500 milionů korun tak pomůže řešit široké spektrum sanačních prací a souvisejících nezbytných kroků, které v konečném efektu pomohou při rekultivacích ohrožených lokalit. Vlastníci kontaminovaných pozemků mohou na jeden projekt žádat až milion korun,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Řešení historických ekologických zátěží, u kterých není znám původce znečištění, je dlouhodobou prioritou Ministerstva životního prostředí. Mnohé z těchto zátěží vznikly ještě před rokem 1989 během intenzivní industrializace. Mezi lety 1989 a 2007 bylo znečištění často špatně zaznamenáno a řešeno, což vedlo k vážným problémům, které i dnes ovlivňují kvalitu životního prostředí a zdraví lidí.
„Jedná se o složité a finančně náročné projekty, které vyžadují komplexní přístup. Naším cílem je odstranit tyto zátěže, abychom minimalizovali jejich negativní vliv na současné i budoucí generace,“ říká ministr Hladík. MŽP kontinuálně podporuje sanaci těchto lokalit z evropských i národních zdrojů. „V posledních čtyřech letech jsme z operačního programu Životní prostředí na tyto projekty vynaložili 1,36 miliardy korun. Zájem o finanční prostředky stále roste, proto přidáváme další půl miliardu korun, a to nejen kvůli potřebě sanací, ale i kvůli možnosti obnovit využití postižených území pro veřejnost a regionální rozvoj,“ dodává ministr.
Tato výzva nově umožňuje žádat o podporu vlastníkům pozemků, kde ke kontaminaci došlo nejen před rokem 1989, ale i v období do 30. 4. 2007. O finanční prostředky z OPŽP mohou žádat vlastníci pozemků, pokud jim nebo jejich právním předchůdcům nebylo nařízeno odstranění závadného stavu z moci úřední. Projekt může zahrnovat jak komplexní sanaci, tak dílčí etapy zaměřené na snížení úrovně znečištění. Součástí může být geologický výzkum, sanační a dekontaminační metody, od těžby, čerpání podzemní vody, vzorkování a analýzy, nezbytné stavební či demoliční práce, transport a odstranění nadlimitních odpadů, rekultivace lokality a podobně.
Finanční pomoc mohou čerpat obce, kraje, veřejné instituce, vlastníci a nájemci postižených území a další oprávněné subjekty. Míra financování projektů, která se pohybuje mezi 50 % a 85 % způsobilých výdajů, závisí na plánovaném využití lokalit.
„V této výzvě mohou předložené projekty získat bonifikaci až 5 % podle míry závažnosti staré ekologické zátěže a až 5 % za rozvojový potenciál regionu, kde se ekologická zátěž nachází. To nám umožní finančně zvýhodnit projekty s nejvyšším přínosem pro ochranu životního prostředí a lidské zdraví i pro ekonomický a sociální rozvoj dané lokality,“ vysvětluje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman, jehož úřad projekty administruje.
„Důležitým faktorem pro podání žádosti o dotaci je připravenost projektů. I na tu je možné čerpat podporu z OPŽP, konkrétně z výzvy číslo 67, určené na úhradu výdajů za průzkum kontaminovaných lokalit a zpracování analýzy rizik, která stanoví, jaká kontaminace se v místě nachází, a navrhne efektivní řešení,“ doplňuje ředitel Valdman.
Žádosti v 72. výzvě je možné posílat elektronicky prostřednictvím portálu IS KP21 od 29. ledna 2025 do 14. listopadu 2025.
JiT (Zdroj: MŽP)*
Podpora je zaměřena také na rekultivaci starých skládek (rekultivace skládky Praha - Ďáblice). Foto Jiří Trnavský
