Potřeby evropských uhelných regionů související s transformací energetiky EU byly na prvním místě programu jednání na schůzi Komise pro hospodářskou politiku (ECON) Evropského výboru regionů (VR), která se konala dne 9. července v Bruselu. Členové komise požadují přezkum pravidel pro poskytování státní podpory a dodatečné finanční prostředky pro dotčené regiony v rámci politiky soudržnosti na období 2021–2027.
Evropská komise předložila v roce 2018 dlouhodobou strategickou vizi prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky do roku 2050. Má-li EU tento cíl splnit, musí do značné míry upustit od využívání fosilních paliv a zejména podstatným způsobem omezit výrobu elektřiny z uhlí. Uhlí se stále ještě těží ve 41 regionech na úrovni NUTS 2 v rámci 12 členských států, kde je pro místní hospodářství velmi důležité.
Mark Speich (DE/ELS), státní tajemník spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko pro spolkové, evropské a mezinárodní záležitosti a zpravodaj stanoviska VR Sociálně-ekonomická strukturální transformace uhelných regionů v Evropě, říká: „Těžba uhlí po celé Evropě stále zaměstnává 185 000 osob a výroba elektřiny z uhlí dalších 52 000 osob. Kromě toho je uhelný průmysl nepřímo spojen s různými hospodářskými odvětvími, jako je např. výroba vstupů, strojních zařízení a spotřebního zboží a odvětví služeb, na nichž závisí dalších 215 000 zaměstnanců. Transformace ekonomiky a rozvoj nových hospodářských odvětví budou časově náročné. Proto musíme zajistit, aby byla dotčeným pracovníkům a komunitám poskytnuta taková podpora, odborná příprava a finanční pomoc, kterou k transformaci své místní ekonomiky potřebují. Musíme jim nabídnout nové perspektivy, aby věděli, že nebudou opomenuti.“
Členové komise ECON vítají v této souvislosti požadavek Evropského parlamentu, aby byl v rámci příštího dlouhodobého rozpočtu EU (víceletý finanční rámec) vytvořen „fond pro spravedlivou transformaci energetiky“. Zdůraznili však, že namísto centralizovaného fondu by bylo vhodnější vyčlenit pro uhelné regiony, v zájmu uspokojení jejich potřeby individuální podpory, dodatečné finanční prostředky v rámci politiky soudržnosti na období 2021–2027. To je nesmírně důležité z toho důvodu, že mezi těmito regiony panují velké rozdíly z hlediska zeměpisné polohy, úrovně hospodářského rozvoje a budoucích demografických trendů.
Předseda Výboru Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku Jerzy Buzek (PL/ELS) uvedl: „Těší mě, že VR jako další z institucí EU podporuje fond pro spravedlivou transformaci energetiky zaměřený na uhelné regiony. Navrhl jsem jeho vytvoření výboru ITRE Evropského parlamentu a převážná většina poslanců EP můj návrh podpořila. Přestože by jeho součinnost s Fondem soudržnosti byla důležitá, předpokládá Evropský parlament pro tento fond doplňkové financování a samostatnou rozpočtovou položku v novém VFR. To bude nejen výrazným signálem pro obyvatelstvo uhelných regionů, které nesmí být opomíjeno, ale také důležitou známkou toho, že EU bere Pařížskou dohodu, transformaci své energetiky i ambiciózní klimatické cíle vážně.“
Členové komise ECON upozornili také na přidanou evropskou hodnotu, která je spojena s podporováním uhelných regionů v procesu transformace, a doporučili poskytnout uhelným regionům v souvislosti s uplatňováním pravidel pro státní podporu dostatečnou flexibilitu, aby po sociální a hospodářské stránce ukončení těžby a využívání uhlí zvládly.
Česká nevládních sdružení Hnutí DUHA a Centrum pro dopravu a energetiku považují výzvu Evropské komise za jedinečný podnět k jasné dekarbonizační strategii s konkrétními řešeními pro „uhelné“ regiony. Kraje Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský, které jsou těžbou a spalováním uhlí zatíženy, by se měly snažit podporu získat. V ČR už několik let běží program RE:START, v jehož rámci vláda každoročně schvaluje akční plány s konkrétními projekty. Ekologické organizace sice program považují za principiálně smysluplný, ale upozorňují, že nemá jasně zakotvený odklon krajů od fosilních paliv a nedostatečně zapojuje místní veřejnost.
Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl: “Evropská unie nabízí i českým uhelným krajům unikátní možnost získat systémovou pomoc s odklonem od uhlí a udržitelným ekonomickým rozvojem. Doufám, že stát, kraje i obce budou o tuto podporu usilovat a držím jim palce, aby to vyšlo. Příklad Sokolovska ukazuje, že vizi dřívějšího odklonu od uhlí možná sdílí i takzvaný uhlobaron. Naopak v Ústeckém kraji probíhají snahy o prodloužení doby uhelné, zejména pod tlakem firem Pavla Tykače. Pokud nechce stát šance Ústeckého kraje na ozdravení, dekarbonizaci a udržitelný ekonomický rozvoj podkopat, nesmí připustit, aby ČEZ rozšířil těžbu na velkolomu Bílina či prodal elektrárnu Počerady soukromému majiteli.”
Zuzana Vondrová z Centra pro dopravu a energetiku řekla: “Technická podpora může uhelným regionům v neodkladném procesu odklonu od uhlí výrazně pomoci. Jasná a na míru šitá strategie může v regionech nastolit předvídatelné podmínky jak pro investory, tak pro místní samosprávy. Je na místě, aby se české regiony do výzvy přihlásily a daly tak najevo aktivní zájem o svou udržitelnou budoucnost.”*
Red (Zdroje: Evropský výbor regionů a Hnutí Duha)
Obrázky:
Podporu by mohly získat i kraje Moravskoslezský a Ústecký. Foto archiv/Energie 21
