Hnutí DUHA uspořádalo zajímavé diskusní setkání, jehož tématem byl další rozvoj obnovitelných zdrojů v České republice a v zahraničí. Debata byla zarámovaná do příkladu bavorské obce Ursensollen ze SRN, která pro výrobu energie využívá zejména OZE. V další části semináře se diskutovalo o překážkách rozvoje výroby elektrické energie z OZE v České republice.
Franz Mädler, starosta bavorské obce s 3700 obyvateli, představil jejich projekt energetické soběstačnosti: k výrobě elektrické energie využívají čtyři instalace solárních střešních panelů, větrné obecní elektrárny, které společně s dalšími soukromými větrnými elektrárnami vyrábějí téměř pětinásobek elektrické energie, než je spotřeba obce (tj. 55 GWh výroba, 12 GWh je spotřeba). Přebytečná elektřina se obchoduje a spotřebovává mimo obec, a to prostřednictvím speciálně založené společnosti RegioGrünStrom (www.regiogruenstrom.de), jíž je obec členem.
Podle Mädlera bylo důležité, že mohli občanům nabídnout vstup do projektu, jednak to pomohlo k snazší realizaci projektu, jednak k jeho přijetí veřejností – prostřednictvím podílnictví jim vyplácí roční výnos. Jak ale starosta uvedl, z podílníků jsou dvě třetiny těch, kteří do projektu šli z idealismu, jde jim o blaho budoucích generací a o zodpovědný přístup k životnímu prostředí. Ti, kteří očekávali vidinu velkých zisků, jsou asi zklamáni, výnosy z investice jsou v řádech jednotek procent. Obec by chtěla, aby veškerou vyrobenou elektřinu mohli spotřebovat v místě. Proto chtěli vybudovat místní distribuční síť, nicméně současná legislativa to neumožňuje. Nezbývá, než doufat, že bude uspokojivě vyřešena akumulace energie. V obci je ještě BPS, která kromě energie vyrábí i teplo, které ale zatím neumí využít, proto se jedná o možnosti vytápět část domů. Bude však nutné vybudovat přípojky, což není levná záležitost.
V další části se diskutovalo o překážkách rozvoje výroby elektrické energie z OZE u nás. Jedním z důvodů, které zde zazněly, je chybějící provozní podpora OZE, částečně i negativní vnímání OZE veřejností. K odstranění této bariéry by přispělo, kdyby se do nových projektů zapojovali i občané. Předseda Komory OZE Štěpán Chalupa přítomné informoval, že v ČR již dva projekty větrných elektráren, které spolu s investorem vlastní i lidé z obce a okolí a několik projektů, které vlastní přímo obce. Ne všichni drobní investoři si však uvědomují, že jde o dlouhodobou investici s nižším ročním výnosem. „Problém prohloubilo i legislativní nařízení povinného zaregistrování akcií do rejstříku. Drobnému akcionáři se to pak už nevyplatilo. Doufáme, že se to změní,“ řekl Chalupa.
Situaci by mohly zlepšit současné dotační tituly, které pokrývají domácnosti, bytové domy, veřejné budovy i podnikatelský sektor, ale žádosti jsou složité – jednak z důvodu legislativy EU, jednak České republiky. Podmínka poskytnutí dotace je u veřejných budov například vázána na zateplení a na spotřebu, což v praxi v některých případech činí problém. Otázky přítomných směřovaly i na zkušenosti německé obce s aukcemi, na způsoby vytápění (změnu neekologického za ekologicky příznivé) a na další oblasti.*
(Ev)
Foto:
Větrnou elektrárnu Vítězná vlastní investor (Eldaco, a. s.) spolu s mnoha občany z Vítězné a okolí
