V pondělí 30. září 2024 končí provoz v poslední britské uhelná elektrárně Ratcliff-on-Soar. Velká Británie, která využívala uhlí k výrobě elektřiny více než 140 let, se tak přiřadila k zemím, které již výrobu elektřiny z uhlí ukončily (například Belgie, Rakousko, Švédsko nebo Portugalsko). Ale i ostatní země OECD razantně snižují výrobu uhelné elektřiny. V České republice politici naopak debatují o dotování nekonkurenceschopných elektráren.
Ukončení výroby elektřiny z uhlí ve Velké Británii je výsledkem koncepčních kroků prováděných konzervativními i labouristickými vládami. Shoda na nutnosti dekarbonizace napříč politickým spektrem je v Británii dlouhodobá. Díky ní se podařilo již v roce 2008 schválit zákon o snižování emisí skleníkových plynů (Climate Change Act) nebo zajistit stabilní podporu rozvoje obnovitelných zdrojů. Právě obnovitelné zdroje sehrály v poslední dekádě hlavní roli při náhradě uhelných elektráren. Ještě v roce 2012 pokrývaly uhelné elektrárny 39 % výroby elektřiny ve Velké Británii. Mezi lety 2012 a 2023 ovšem vzrostla produkce větrných a solárních elektráren z 21 TWh na 96 TWh a uhelnou elektřinu nahradily (výroba plynových elektráren a ostatních zdrojů zůstala zhruba na stejné úrovni).
Think-tank Ember zároveň upozornil, že útlum uhlí ve Velké Británii je v souladu s trendem v zemích OECD, kde mezi lety 2007 a 2023 klesla výroba elektřiny z uhlí o 52 %. Také v tomto případě byla uhelná elektřina nahrazena hlavně produkcí obnovitelných zdrojů. Česká republika je v tomto ohledu výjimkou – pouze u nás a ve Slovinsku nahradily obnovitelné zdroje méně než třetinu propadu produkce uhelných elektráren (v ČR propad pokrylo snížení vývozu elektřiny).
Výroba uhelné elektřiny v posledních dvou dekádách významně klesla i v zemích, kde dosud uhelné elektrárny hrají významnou roli – v Německu o 56 %, ve Spojených státech o 67 % nebo v Polsku o 30 %. Také v těchto případech významně roste podíl obnovitelných zdrojů. V “uhelném” Polsku plánují vyrábět z OZE 56 % elektřiny již za 6 let a rychle připravují potřebnou legislativu.
V České republice je ukončení výroby elektřiny z uhlí plánováno na rok 2033, ale není vyloučeno, že k němu kvůli vysokým nákladům provozovatelů na nákup emisních povolenek dojde dříve. Podle aktuální studie think-tanku Fakta o klimatu by dřívější konec uhelných elektráren neznamenal ohrožení fungování elektrizační soustavy. Podmínkou je ovšem zachování výroby elektřiny v uhelných teplárnách do doby, kdy budou nahrazeny jinými zdroji. Bezpečnost dodávek navíc nebude podle vyjádření ministra průmyslu Jozefa Síkely a předsedy ČEPS Martina Durčáka ohrožena ani v extrémním scénáři ukončení uhelných elektráren v roce 2027.
- Karel Polanecký, energetický expert z Hnutí DUHA, řekl: “Ještě v roce 2012 měla produkce uhelných elektráren ve Velké Británii zhruba stejný podíl na celkové výrobě jako v České republice loni. Od zítřka půjde o podíl nulový a dodávky elektřiny v Londýně, Cardiffu, Edinburghu nebo Belfastu zůstávají stabilní. Nestal se zázrak, jen došlo k promyšlené změně energetického systému, jejímž základním východiskem je rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů. Z dnešního pohledu zní jako sci-fi, že Britové chtějí do roku 2030 svoji elektroenergetiku kompletně dekarbonizovat, tedy výrazně zredukovat i plynové zdroje. Česká republika zatím může následovat prošlapanou cestu – zejména využít potenciál obnovitelných zdrojů. A na rozdíl od Británie i těžit z levných dovozů z okolních států. Bude to chytřejší a levnější, než dotovat ztrátové uhelné elektrárny.”
JiT (Zdroj: Hnutí DUHA)*
Poslední britská uhelná elektrárna Ratcliff-on-Soar ukončuje provoz. Foto archiv/Wikipedia
