Poučné zkušenosti z USA se zaváděním biopaliv

Federální nařízení vlády USA, vycházející z koncepce zvyšování spotřeby motorových paliv z obnovitelných zdrojů, předpokládá v roce 2022 produkci až 36 miliard galonů paliva s bioetanolem ročně. V roce 2010 to bylo jen asi 13 miliard galonů. Podle profesora Tynera je to maximum pro současnou technickou infrastrukturu Spojených států a její schopnost toto palivo absorbovat.

Ze studie Purdue University vyplývá, že v současnosti nemají Spojené státy vybudovanou takovou infrastrukturu, která by dokázala vyhovět federálnímu nařízení pro využití paliv s příměsí bioetanolu. Mohla by dané cíle naplnit pouze při významném nárůstu podílu další generace biopaliv.

Profesor zemědělské ekonomie Wally Tyner spolu s kolegou profesorem Frankem Dooleym a Danielou Viteri, bývalou postgraduální studentkou, využili data od U.S. Department of Energy a od Environmental Protection Agency (EPA) k provedení ekonomické studie, z které vyplynulo, že Spojené státy jsou v současnosti na hranici možností (nebo možná lépe vyjádřeno u bodu zlomu) využití etanolu pro pohon automobilů. Tyner předpovídá, že bez nové technologie nebo významného rozšíření infrastruktury nebude země schopná

spotřebovat více etanolu, než se v současnosti vyrábí.

Chybí stanice i auta

Profesor Tyner zjistil, že ve vozovém parku USA je především nedostatek více palivových vozidel (flexi-fuel vehicles - FFV), která mohou pro svůj pohon využívat směs 85 % etanolu a 15 % benzinu. Schází i větší množství čerpacích stanic, kde by se E85 prodával.

Podle odhadů EPA jezdí po silnicích Spojených států celkem asi 240 milionů aut. Z tohoto počtu je jich asi jen 7,3 miliónů schopných jezdit i na E85. To se zdá být velmi málo, ale je třeba přiznat, že u nás jsme na tom ještě mnohem hůře. Úsměvná je například i skutečnost, že z průzkumu vyplynulo, že z majitelů těch 7,3 milionů aut schopných jezdit na E85 jich plné tři miliony o této schopnosti svého vozu ani netuší, a tak je zcela logické, že ji nikdy ani nevyužijí.

O tom, jak pomalu a vlažně se k zavádění biolihu ve Spojených státech přistupovalo, svědčí i relativně malé množství míst, kde lze E85 načerpat. V celých Spojených státech je nyní pouze asi 2000 čerpacích stanic na palivo E85 a přitom jejich instalace zabrala více než 20 let.

Přimíchávání biopaliv

„I když bychom mohli vyrobit mnohem více E85, tak nemáme odpovídající možnost jeho distribuce,“ tvrdí profesor Tyner. „Potřebovali bychom každý rok zavést možnost čerpání tohoto paliva asi u 2000 čerpacích stanic, abychom potřebné rozšíření do roku 2022 zvládli. Ale nedá se čekat, že se dostaneme ze stovky nových čerpadel na E85 ročně, což bylo průměrné dosavadní tempo nárůstu, na 2000 ročně uvedených do provozu přes noc. To se prostě nestane, i kdybychom chtěli sebevíc.“ Vedou se dlouhé diskuse o zvýšení maximálního množství etanolu, které může být mícháno do benzinu u běžných vozidel, z 10 na 15 %. Ale Tyner tvrdí, že této maximální doporučené hranice pro přimíchávání lihu do ropných paliv by mohlo být opět dosaženo maximálně do čtyř let.

Rozhodne cena paliva

Pokud se má podařit masivnější rozšíření, tak E85 musí být podstatně levnější než benzin, aby nalákal spotřebitele k používání. „Pokud bude stát benzin 3 dolary za galon, tak E85 by musel být za 2,34 za galon,“ tvrdí profesor Tyner.

Podobné cenové nůžky jsou nyní rozevřeny i u nás. Natural 95 se pohybuje s cenou okolo 33 Kč a E85 se dá koupit za cenu lehce pod 24 Kč. Takový rozdíl pohodlně pokryje mírně vyšší spotřebu E85 danou o něco nižší výhřevností etanolu a provoz se stává nejen ekologičtější, ale i ekonomičtější.

Zatím opatrná nabídka

V USA jezdí 240 milionů aut, v České republice je registrováno necelých 4,5 miliónu osobních aut. A oproti 2000 čerpacím stanicím s E85 v USA, máme u nás podle údajů, které jsou uvedeny na webových stránkách kampaně zaměřené na rozvoj biopaliv nazvané „Biopaliva frčí“ již přes 140 čerpacích stanic s E85. Takže v poměru celkového počtu registrovaných osobních automobilů na jednu takovou čerpací stanici jsme na tom mnohem lépe než USA.

O počtu automobilů, které jsou uzpůsobeny již z továrny na spalování směsi E85, můžeme jen spekulovat. Tvoří jen velmi nepatrný zlomek z celkového počtu automobilů prodávaných na našem trhu. Nabídkou aut, která jsou ekonomičtější a ekologičtější, díky podstatně menšímu množství emisí, se výrobci kupodivu příliš nechlubí.

Škoda Auto již delší dobu vyrábí a dodává FFV auta Octavia například na švédský trh. Díky akci Biopaliva frčí, kterou s organizuje stružení CZ Biom, se i na českém trhu již objevil vůz  Octavia Multifuel s motorem 1.6 MPI (75 kW). A podobnou nabídku pro náš trh připravuje i Ford a další značky. Octavii Multifuel si můžeme objednat a koupit za cenu už od asi 375 tisíc Kč, podle výbavy. Její spotřeba je asi 9,5 l na 100 km při použití paliva E85 a při provozu na benzin je to v kombinovaném provozu v průměru jen sedm litrů. I přes tuto nabídku ale zatím vystupuje největší výrobce aut u nás i ve světě v otázce vícepalivových modelů dost opatrně.

Ekologie, ekonomie, výkon

Kromě lepší ekologie v provozu, dané použitím biolihu z obnovitelných zdrojů, projevující se nižšími emisemi, se u takových aut projevuje i nárůst výkonu. Například Saab udává výkon motoru osmnáctistovky turbo na benzín 110 kW, u biolihu dokonce 129 kW. Cena obou automobilů je přitom stejná. Další skandinávská značka Volvo také nabízí i na našem trhu auta s možností jízdy na E85. I jiné značky u nás prodávají FFV automobily, ale když se na možnost spalování E85 sami nezeptáte, prodejci vám jej nejspíš sami od sebe nenabídnou. Výjimkou je třeba francouzský Renault: s jeho Lagunou (za cenu lehce nad čtyři sta tisíc korun) zaplatíte – při ceně E85 24 Kč a průměrné spotřebě 8,6 l/100 km – za jeden ujetý kilometr přesně 2 Kč; při jízdě na benzin spotřeba sice klesne na 7,6 litru, ale při ceně paliva nad 33 Kč/l stojí každý kilometr o cca 50 haléřů více než při použití E85. Spočítejte si sami, kolik ušetříte při kilometrech, které za rok najedete. Další modely ze stáje Renaultu jsou i rumunské šestnáctistovky Dacia MCV či nově to bude Duster. Auta na biolíh už léta vyrábí i Ford, který vozy FFV prodává od Švédska až po Brazílii. Během posledního desetiletí prodal už přes milion aut schopných polykat E85. I u nás se dají koupit jak Mondeo, S-MAX, či Galaxy. Podle toho, co prodejci uvádějí, se dají počty prodaných aut, které jsou z továrny přizpůsobeny k spalování směsi E85, počítat dohromady na stovky maximálně pár tisíc ročně. To ale není cesta k většímu nárůstu podílu „zelenějších“ aut na našich silnicích.

Kdo nakupuje E85

Když pomineme těch pár stovek továrních FFV automobilů, které svými ročními počty prodaných kusů neznamenají přílišnou obměnu vozového parku směrem k zvýšení podílu automobilů s možností pohonu na palivo, které z převážné části pochází z obnovitelných zdrojů, tak se u čerpacích stanic u stojanů s E85 v České republice potkáme nejspíše s „experimentátory“ se starými karburátorovými auty, kteří si směsí s vysokým obsahem lihu „říznou“ poloprázdnou nádrž a příliš se nebojí, že by jejich motor, zpravidla před koncem své životnosti, nějak výrazně utrpěl. Rozdíl ceny je dost výrazný na to, aby dokázal zdůvodnit takové míchání.

Přestavba motorů

Ne každý má na nové FFV auto, ale přesto by chtěl využívat nižších cen paliva E85. Jenže lít E85 do auta, které k tomu není přizpůsobeno, je zadělávání si na problém s životností či zvyšování rizika havárie motoru. Tady je jedinou bezpečnou cestou přestavba, která musí přizpůsobit přípravu směsi jiným vlastnostem paliva, které má jinou hustotu, směšovací poměr, rychlost hoření, výhřevnost, ale zároveň vyšší oktanové číslo než Natural 95, což umožňuje přestavby i u motorů s vyšším kompresním poměrem i účinností.

Výrobcem přestavbových jednotek je například česká společnost europecon, s. r. o., jejíž kity s obchodním názvem europeconFlex umožňují přestavbu motorů většiny u nás nejběžnějších automobilů s jedno i vícebodovým vstřikováním, od tříválcových až po osmiválcové.

Cenu se pohybuje od asi šesti tisíc Kč (za nejjednodušší kit pro motory s jednobodovým vstřikováním) až po necelých dvanáct tisíc korun, který umožní přestavět i osmiválcové motory s vícebodovým vstřikováním. To je, oproti nákupu nového automobilu, zajímavá možnost s poměrně rychlou návratností. Přestavby automobilů s benzínovými motory by proto mohly být v budoucnu hlavním impulsem růstu spotřeby E85 v naší republice.

Ing. Ota Beran,  BM Profit

Celý článek je uveřejněn v čísle 6/11 časopisu Energie 21