V prosinci 2018 vstoupila v účinnost jedna ze směrnic tzv. zimního energetického balíčku, která požaduje dosáhnout v rámci Evropské unie do roku 2030 úspor energie ve výši 32,5 % proti průměru předchozích tří let. Aby Česko tento cíl splnilo, bude se muset podle ministerstva průmyslu a obchodu investovat 600 až 700 miliard korun.
Výtah z rozhovoru, který vyjde časopisu Energie 21 číslo 1/2019.
Do sledování a vykazování úspor energie by měly být zapojeny i energetické a instalační firmy, je přesvědčen Vladimír Sochor, ředitel odboru energetické účinnosti a úspor na Ministerstvu průmyslu a obchodu. A co dalšího je třeba udělat, abychom jako Česká republika požadovaného cíle dosáhli?
Podle Vladimíra Sochora záleží hlavně na nastavení schématu zodpovědnosti. Rozhodně se ale musíme snažit o změnu povědomí o důležitosti úspor v hlavách všech lidí. To je podle něj pro celkový přístup důležitější než jakýkoliv zákon, protože zatím jsou úspory energie chápány jako zátěž nebo příkaz z Bruselu. Přitom stačí, aby každý začal u sebe. Například není vůbec potřeba, aby se doma vytápělo na teplotu 24 stupňů nebo i víc, jak je běžné. Každý teplotní stupeň totiž znamená 6 % úspory tepla. Je také potřeba věnovat peníze na osvětu u spotřebitelů energie, u podnikatelů.
MPO si zadalo průzkum o povědomí o úsporách ve všech sektorech – veřejném, podnikatelském a bydlení a rádi bychom to v blízké době medializovali. Z průzkumu vyplývá, že zájem o úspory energie není příliš velký. Je potřeba začít třeba vysvětlovat, že při renovaci budovy se zlepší celkový uživatelský komfort nebo že se zvýší hodnota domu. O dům je třeba se starat komplexně a je potřeba jej vytápět podle potřeby a skutečného využití. Třeba ve škole každou třídu samostatně podle časového rozvrhu hodin. Také chatu či chalupu není třeba temperovat celý rok, mělo by stačit zapnout topení na dálku den předtím, než tam pojedete. To vše dnešní technika už standardně může zvládat.
Z průzkumu rovněž vyplynulo, že na všech úsporných renovacích v domácnostech, tj. domech a bytech, se dotace od státu podílí jen maximálně ve 20 % případů, Většinu renovací si financují sami majitelé. Přitom dotace například z programu Nová zelená úsporám cílí vesměs jen na střední a vyšší vrstvy obyvatelstva a méně majetní na spolufinancování a předfinancování projektu zkrátka nemají. Nová zelená úsporám, přestože je to velmi dobrý program, nedokáže uplatnit všechny prostředky, které má k dispozici. Z toho vyplývá, že stát si může do plnění cílů v oblasti úspor energie započítat jen těch maximálně 20 % z úsporných projektů. Kdyby ale byla odpovědnost přenesena částečně na energetické firmy, mohlo by se toho do úspor započítat více. Energetické firmy totiž lidem mohou pomáhat s financováním úsporných opatření, takže by takové úspory mohly být do plnění cílů započítány.
Podobné je to s dotacemi na úsporná opatření v podnikatelském a veřejném sektoru, i zde úsporná opatření ve většině případů nese majitel objektu, tedy podnikatel, a stát si vzniklé úspory nemůže nyní započítat do plnění cílů, protože je neinicioval, a tak mu utíkají mezi prsty.
A mohou se v úsporných opatřeních uplatnit i obnovitelné zdroje? Vladimír Sochor potvrdil, že využívání obnovitelných zdrojů energie obecně MPO podporuje, ale problém je, že úspory, plynoucí z instalace obnovitelných zdrojů si nemůžeme započítat do plnění cílů úspor, protože jde o primární zdroje, nikoliv úspory na straně konečné spotřeby. Tak je to ale stanoveno v příslušné evropské směrnici.
Když dnes někdo renovuje dům, buď je to s vidinou nějaké dotace, a tomu přizpůsobí všechna opatření, anebo má nabídku na nákup nějaké technologie, dnes velmi často v podobě fotovoltaiky na střechu. Málokdy je to s vizí maximální výhodnosti z hlediska snížení spotřeby nákladů na spotřebu energie. Na začátku by mělo být velmi užitečné zpracování studie, jaká všechna opatření by byla realizovatelná a jaká kombinace by se nejvíce vyplatila.
Proto začali z programu EFEKT dotovat zpracování relativně jednoduchých studií proveditelnosti, vedoucích k energetickým úsporám. Dotují ale také například zavedení energetického managementu pro města i podnikatele a snaží se také motivovat instalační a energetické firmy, aby po zpracování zmíněné studie proveditelnosti s návrhem nejlepšího řešení nabídly také realizaci úsporného projektu nebo i návrh finančního modelu.*
Připravila Alena Adámková
Obrázky:
Vladimír Sochor. Foto archiv/MPO
O dům je třeba se starat komplexně a vytápět jej podle potřeby a skutečného využití. Foto archiv/E.ON
Energetické a instalační firmy by se měly podílet na financování úsporných opatření. Foto archiv/ČEZ
