Podle posledních dat projektu Intersucho se většina regionů v České republice musí vyrovnávat se zemědělským suchem. Nedostatek srážek a sněhu v nížinách v posledních týdnech zimy podle vědců z internetového portálu Intersucho ohrožuje již 85 % území Česka. Výjimkou není ani hlavní město Praha, která se proti suchu proto snaží bojovat realizací řady projektů v rámci svého Klimatického plánu do roku 2030.
Ač podle nových dat vědců z portálu Intersucho nepatří hlavní město mezi suchem nejohroženější regiony, považuje vedení Prahy boj proti extrémnímu zemědělskému suchu za jednu z priorit své politiky boje proti změně klimatu. Už během loňska začaly platit jednotné Standardy hospodaření s dešťovou vodou. Dokument je závazný pro město samotné, dílčí městské části, ale i všechny developery a vlastníky nemovitostí na území města. Žádoucím cílem je efektivnější hospodaření se srážkovou vodou a její zadržování přímo v krajině.
"Klimatická změna se týká nás všech a Česko ji pociťuje každý rok víc a víc. Proto máme v Praze jasně danou klimatickou politiku, díky které můžeme být na změny připraveni a můžeme jim co nejlépe čelit. Pod tzv. zásobníkem adaptačních projektů, se skrývají stovky projektů, které chceme do roku 2024 realizovat,“ upozorňuje Petr Hlubuček (STAN), náměstek pražského primátora pro oblast životního prostředí.
Podstatným nástrojem obrany proti suchu jsou proto tzv. adaptační opatření obsažená v Klimatickém plánu hl. m. Prahy do roku 2030. Jedním z těch aktuálních je i vybudování nové vodní nádrže, která bude umístěna v Letenských sadech.
„Nádrž vznikne na ploše o rozloze téměř 7000 metrů čtverečních u Hanavského pavilonu směrem ke Stalinovi. Rybník bude hluboký dva metry s objemem vody přibližně 13 500 m². Voda, která ho napájí, povede jednou z šachet Rudolfovy štoly, která byla vybudována v 16. století. Dole u Vltavy bude čerpadlo, voda pak poteče samospádem potrubím v šachtě a bude využita i na závlahy trávníků. Podobně funguje třeba i Park Stromovka,“ popisuje Hlubuček.
Praha se nejen tímto projektem snaží bránit zemědělskému suchu – stavu, kdy půda dlouhodobě nedisponuje dostatkem vláhy pro růst plodin. Jeho míra je vypočítávána jako poměr aktuální zásoby vody a průměrné zásoby pro dané období v letech 1961 až 2010 v půdě do hloubky jednoho metru. Odborným monitoringem tohoto negativního fenoménu se zabývají vědci z Mendelovy univerzity v Brně sdružení pod záštitou internetového projektu Intersucho.*
(Zdroj: Hl. m. Praha)
Obrázek:
Jedna z vodních nádrží v pražském Parku Stromovka. Foto archiv/ČRo
