Senát schválil novelu energetického zákona známou jako Lex OZE II. Vedle digitalizace energetiky je jejím hlavním tématem sdílení elektřiny. Pokud zákon podepíše prezident, budou moci pravděpodobně už od července příštího roku všichni výrobci elektřiny – domácnosti, obce i podnikatelé – velmi jednoduše sdílet své přebytky s rodinou, přáteli, mezi podnikateli či jejich provozovnami a to po celém Česku.
Princip sdílejících zákazníků je vhodný hlavně pro malé skupiny anebo pro menší zdroje, například fotovoltaiku. Česko je tak patrně první zemí v EU, která do praxe zavádí právo zákazníků na sdílenou elektřinu z obnovitelných zdrojů, aniž by bylo nutné vytvářet energetická společenství.
„Z chalupy do bytu, ze školy do bazénu nebo místnímu pekaři. Možnosti dané evropskou legislativou Česko využilo velmi rychle. Sdílení mezi zákazníky je tou nejjednodušší možností, jak mohou samovýrobci elektřiny sdílet své přebytky s prakticky kýmkoliv po celé ČR. Žádné velké papírování či peníze za právníky, od července stačí nahlásit čísla elektroměrů a mohu sdílet,” přiblížil hlavní výhodu Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.
Jde o zcela nový prvek, který posílí postavení spotřebitelů a podpoří decentralizované zavádění obnovitelných zdrojů energie a spotřebitelům pomůže s jejich účty za energii. Nové právo na sdílení se opírá o novelizovanou směrnicí o vnitřním trhu s elektřinou a týká se domácností a malých a středních podniků. Sdílení energie může zlepšit využívání domácí, čisté a cenově stabilní obnovitelné energie a poskytnout lepší přístup k přímému využívání obnovitelné energie spotřebitelům.
„Sdílení je klíčem k demokratizaci energetiky. Právě vstupujeme do jednadvacátého století v energetice, proto Lex OZE II bez váhání označujeme za zákon roku v energetice,” dodal Martin Bursík, hlavní poradce v Komoře OZE.
Jednoduchý princip tzv. sdílejícího zákazníka znamená, že jeden nebo několik výrobců elektřiny mohou sdílet přebytky, které nestačí spotřebovat v daném okamžiku, s dalšími odběrateli elektřiny po celé ČR. Vedle sdílejícího samovýrobce může jít o až devět dalších odběrných míst. Přebytky elektřiny jsou do místa spotřeby dodávány prostřednictvím distribuční sítě. Z pohledu dostupnosti je jedinou praktickou změnou, že za nasdílenou elektřinu bude odběratel platit pouze regulovanou část ceny. Cenu za silovou elektřinu si budou sdílející domlouvat individuálně a může být i nulová.
Novela zavádí rovněž sdílení elektřiny v rámci společenství. Komora obnovitelných zdrojů energie již dříve doporučila, že pro větrné a další velké „síťové” zdroje existují i jiné, mnohdy vhodnější modely, které mohou přinést výhody pro místní a tím zvýšit akceptaci výstavby. Lex OZE II přináší vedle zmíněné digitalizace další důležité věci, například rozšíření možností podpory u bioplynu, součtové měření nebo záruky původu čisté energie včetně jejich aukcí.
„Nyní v zákoně nastavujeme základní principy a budeme sledovat, jak si věci sednou. Média věnují komunitní energetice tradičně velkou pozornost. My se jako Komora snažíme některá příliš velká očekávání brzdit a upozorňujeme, že novela není jen o komunitách a že transformace energetiky není jen o této novele,” řekl již dříve Štěpán Chalupa.
E21 (Zdroj: Komora OZE)*
Samovýrobci elektřiny budou moci sdílet své přebytky s prakticky kýmkoliv po celé ČR. Foto archiv/E21
