Rada a Evropský parlament se předběžně dohodly na revizi systému EU obchodování s emisními povolenkami. Díky úsilí českého předsednictví se podařilo zpřísnit trh s emisními povolenkami a zajistit více finančních prostředků pro nejzranitelnější domácnosti. Taktéž dojde k vyrovnání konkurenčního prostředí mezi evropskými výrobci a dovozem z třetích zemí. Jde o poslední klíčové návrhy z balíčku legislativy Fit for 55, díky kterému má EU dosáhnout v roce 2050 klimatické neutrality. Podle některých ekologických organizací však dohoda nespravedlivě pomáhá přednostně průmyslu před domácnostmi.
Systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS 1) se dnes vztahuje na emise z elektráren, tepláren, rafinérií, železáren, oceláren, ze zařízení, která vyrábějí cement, sklo nebo papír a také na emise z letecké dopravy. Tyto sektory by měly nově snižovat emise rychleji, konkrétně do roku 2030 dosáhnout snížení o 62 % oproti roku 2005. Dosavadní cíl byl 43 %.
„Od počátku jsme chtěli vyváženou dohodu o změnách systému obchodování s emisními povolenkami a Sociálním klimatickém fondu dotáhnout ještě za našeho předsednictví. To, že se to podařilo, je obrovský úspěch. Umožní nám to splnit klimatické cíle v hlavních hospodářských odvětvích a zároveň zajistit, aby byly při přechodu na novou klimatickou politiku účinně podporovány nejzranitelnější domácnosti a malé podniky,“ říká ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Bylo dohodnuto postupné snižování množství emisních povolenek v průmyslových odvětvích zapojených v systému EU ETS 1. Ochrana průmyslu v podobě bezplatných povolenek se bude soustředit na zodpovědné podniky, které snižují svou energetickou náročnost a mají plán své zelené modernizace. Průmysl má jasnou perspektivu, kam by měl v příští dekádě směřovat, do jakých technologií investovat a do kterých naopak ne.
„Teplárenství má zajištěný nárok na dodatečných 30 % bezplatných povolenek, pokud bude mít plán přechodu na klimatickou neutralitu. Tuto výjimku vyjednala v červnu paní ministryně Hubáčková a nyní jsme ji v dohodě udrželi. Důležité je i to, že spalování odpadu nebude do ETS zahrnuto automaticky, ale až po řádné analýze a ČR bude moct takové zahrnutí odložit až do roku 2030,“ dodává ministr životního prostředí Marian Jurečka.
Od roku 2024 bude také do systému emisních povolenek nově zahrnuta námořní doprava. Již dříve bylo schváleno také zpřísnění emisí pro letectví a postupné ukončení bezplatného přidělování povolenek v tomto sektoru.
Od roku 2026 bude současně postupně nabíhat zpoplatnění uhlíku v dovážených produktech, které zajistí zcela zásadní vyrovnání konkurenčního prostředí mezi evropskými výrobci a dovozem ze zemí bez klimatických opatření (nástroj CBAM). Všichni tak budou podléhat stejnému zpoplatnění emisí.
EU současně usiluje o to, aby snižování emisí bylo sociálně spravedlivé a dosahování klimatických cílů nezasáhlo nejzranitelnější skupiny obyvatel. Bylo proto dohodnuto zřízení Sociálního klimatického fondu. „Cena za přechod k čistým energiím je pořád nízká proti tomu, co hrozí, pokud by klimatická opatření nebyla dostatečná. Změna klimatu ohrožuje především nejchudší skupiny obyvatel a na ty se musíme zaměřit. Sociální klimatický fond umožní i přímou podporu nízkopříjmovým domácnostem, uživatelům dopravy a malým podnikům. Jsem velmi rád, že se nám podařilo navýšit celkový objem fondu z 59 na 65 miliard eur,“ říká ministr životního prostředí Marian Jurečka.
Sociální klimatický fond bude financován z nového doplňujícího systému obchodování s emisemi EU ETS 2, který bude od roku 2027 zahrnovat všechna fosilní paliva, tedy emise ze silniční dopravy, vytápění budov a ostatního průmyslu nezahrnutého pod EU ETS 1. Cílem je snížit emise v těchto sektorech o 43 % do roku 2030 (oproti 2005). Z celkového rozpočtu Sociálního klimatického fondu půjde více než 50 miliard korun nízkopříjmovým domácnostem a dalších 50 miliard korun ze systému ETS 2 bude příjmem státního rozpočtu, který bude určen na klimatická opatření. Čerpání ze Sociálního klimatického fondu bude možné od roku 2026.
Systém ETS 2 vznikne, aby se více upřednostnily obnovitelné zdroje energie, které jsou mnohem šetrnější ke klimatu než fosilní paliva. Povolenky budou platit dodavatelé paliv na začátku dodavatelského řetězce, nikoliv domácnosti a koncoví zákazníci. Dohodnutý návrh také obsahuje pojistky, aby byla v prvních letech zajištěna nízká cena díky měkkému stropu 45 euro za povolenku systému EU ETS 2 a také možnost spuštění tohoto systému odsunout, pokud budou přetrvávat vysoké ceny energií. Domácnosti teď mají dostatek času provést investice s již existující dotační podporou na zateplování budov, čisté energie a využívání obnovitelných zdrojů jako je například Nová zelená úsporám (NZÚ) a NZÚ light. Cílem je zelená modernizace v předstihu, aby na domácnosti povolenky EU ETS 2 vůbec nedopadly.
K podpoře potřebných preventivních opatření bude možné kromě tohoto nového využít i stávající programy EU. ČR bude mít k dispozici posílený Modernizační fond, ve kterém bude v závislosti na ceně povolenky přibližně 400 miliard. Peníze půjdou na podporu obnovitelných zdrojů, rozvoj komunitní energetiky, zelenou modernizaci průmyslu a teplárenství, úspory energie v budovách a rozvoj modernizace dopravy a vodíkových technologií. Posílený je i Inovační fond s rozpočtem cca 60 miliard eur určený k podpoře průlomových technologií k urychlení dekarbonizace a přechodu na čistou energii.
Dohodnuté návrhy jsou součástí balíčku Fit for 55. Jde o soubor legislativních opatření s cílem snížit v EU do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů nejméně o 55 % oproti roku 1990 a dosáhnout klimatické neutrality EU v roce 2050. Nová pravidla byla zatím schválena politickou dohodou v rámci třístranných jednání mezi Evropskou komisí, Evropským Parlamentem a Radou EU. Nyní bude muset být ještě formálně přijata Radou a Parlamentem.
Zástupci ekologických organizace dohodu v zásadě vítají, některým se ale nelíbí, že průmysl bude i nadále dostávat velké množství emisních povolenek zdarma, a to až do roku 2034. Podle odhadů vycházejících z průměrné ceny 75 až 85 eur za tunu CO2 tak přijdou členské státy kvůli bezplatným povolenkám o výnosy v hodnotě až 200–400 miliard eur. Motivace k dekarbonizaci průmyslu je tak i nadále slabá.
- Barbora Urbanová z Centra pro dopravu a energetiku řekla: “Považujeme za problematické, že domácnosti budou zatížené cenou povolenky dříve, než jejich plnou cenu ponesou velcí znečišťovatelé. Princip znečišťovatel platí tak zatím stále funguje spíše na papíře, než ve skutečnosti. Na druhou stranu vítáme povinnost použít 100 % výnosů na klimatická opatření. Je nyní na české vládě, aby dokázala prostředky využít k efektivní podpoře energetické transformace, která bude sociálně ohleduplná.”
- Ondřej Pašek z Hnutí DUHA řekl: “Mohli jsme získat další prostředky na ukončení závislosti nejpotřebnějších domácností na drahých fosilních palivech, raději jsme je ale nechali velkým, znečišťujícím firmám. Tak by se dal shrnout výsledek jednání pod vedením českého předsednictví tento víkend. V momentě, kdy domácnosti topící uhlím a plynem zatíží platby za povolenky, bude muset vláda sama hledat zdroje, ze kterých jim může pomoci. Řešením je rychlá prevence: masivní program zateplování bydlení, který zvýší dotace pro nejchudší až na 95 %, aby ho mohli využít skutečně všichni.”
- Miriam Macurová z Greenpeace ČR řekla: “Aby se na energetické transformaci mohl podílet každý, včetně nízkopříjmových domácnosti, musí být zajištěna dostatečná a cílená finanční podpora. Dnes mohli evropští zákonodárci k tomu cíli přispět nastavením silného Sociálně klimatického fondu, ale rozhodli se místo toho finančně podpořit průmysl. Proto je výsledek dnešní dohody nedostatečný a vyjadřuje podporu spíše průmyslu než lidem.”
(Zdroj: MŽP a ekologické organizace)*
Foto archiv/Arnika
