Rusko je hlavní dovozce ropy, zemního plynu, ale také uhlí do Evropy. Napadení Ukrajiny a zahájení agrese ruského režimu směrem na západ však potvrzuje, že dlouhodobá varování ekologických organizací před rizikem závislosti na dovozu ropy, plynu a uhlí byla zcela na místě. Podle Hnutí DUHA se nyní musí v Česku urychleně realizovat program energetické nezávislosti.
Agrese Ruska do Ukrajiny a vyhrožování západním demokraciím pro Česko také znamená, že máme poslední možnost začít opravdu jednat a urychleně přestavět energetiku na domácí a evropské obnovitelné zdroje spolu s posilováním regionálního, přeshraničního a celoevropského propojení energetických sítí.
Většina politiků vyzývá k ukončení závislosti na fosilních palivech z Ruska. To Hnutí DUHA považuje za správné hodnocení situace. Naopak názory, které věští “konec Evropské zelené dohodě” nedávají smysl. Omezení dodávek fosilních paliv (ze strany Ruska) nebo omezení odběru (ze strany států EU v rámci sankcí), ale i samotný růst cen fosilních paliv naopak vyžadují (a motivují k) jejich nahrazování obnovitelnými zdroji energie. Jedině v nich může být Evropa soběstačná. Hnutí DUHA přibližuje, jak by měl takový Program energetické nezávislosti v Česku vypadat, aby opravdu fungoval:
- Odstranit bariéry pro rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů. Současná vláda zdědila po té předchozí strategii s nízkým cílem pro rozvoj obnovitelných zdrojů. To je potřeba změnit a cíl zvýšit a usilovat o pokrytí přibližně třetiny spotřeby energie z obnovitelných zdrojů už do roku 2030. Je také nutné do nařízení vlády o podporovaných zdrojích energie zařadit energii ze slunce mezi zdroje, s jejichž provozní podporou se počítá již v následujících třech letech a přidat také více větrných elektráren. Návrh Ministerstva průmyslu a obchodu, který počítá zejména s masivní podporu provozu zdrojů na dovážený plyn a nulovou pomocí pro nové domácí solární elektrárny, je očividně nutné přepracovat. Je potřeba odblokovat rozvoj větrných elektráren, které čelí ze všech obnovitelných zdrojů energie největším překážkám, přestože jde společně se solárními elektrárnami o klíčový bezemisní zdroj energie. Je nutné zahájit seriózní debatu ohledně vhodných území k výstavbě.
- Posílit energetickou soběstačnost našich domovů. Výroba elektřiny pro vlastní spotřebu (včetně akumulace do baterií) a prodej přebytků do sítě pro ostatní, stejně jako tepelná čerpadla, kotle na pelety a zateplené či energeticky pasivní domy snižují nejen závislost na fosilních palivech, ale také účty za drahé dodávky od velkých firem. Solární panely by měly být na každé vhodné střeše či fasádě, všechny vhodné budovy je nutné tepelně zaizolovat a vyměňovat staré kotle na moderní. Proto je potřeba poslat na programy jako je Nová zelená úsporám více peněz z emisních povolenek (které se nyní z větší části bez užitku utápí ve státním rozpočtu). Je však nutné nastavit varianty programů na podporu zateplování a solárních střech tak, aby byly přístupné i nízkopříjmovým rodinám. Tedy zvýšit podíl dotace a snížit potřebnou spoluúčast, poskytovat výhodné půjčky na přípravu předfinancování projektů a poskytovat odborné poradenství domácnostem. Je také nutné účinně motivovat majitele domů, kteří pronajímají byty, aby domy zateplovali a osazovali fotovoltaickými panely.
- Umožnit rozvoj komunitní a obecní energetiky. Ne každý má vlastní střechu nebo peníze na solární panely. Ale pokud se lidé spojí, dokáží mnohem více. Ať už jako energetické společenství nebo na úrovni celé obce. Česko má skluz se zavedením pravidel pro komunitní energetiku (tedy možnost společně a bez administrativních překážek rozvíjet projekty obnovitelných zdrojů a sdílet elektřinu přes veřejnou síť). Proto je potřeba přijmout nový energetický zákon, který má mimo jiné komunitní energetiku zavést, ale také nastavit příhodné cenové tarify ze strany Energetického regulačního úřadu a vhodnou podporu pro energetická společenství občanů. Stát také musí podporovat obce v jejich projektech fotovoltaických či větrných elektráren, obecních výtopen nebo bioplynových stanic.
-Třídit bioodpad a postavit u každého města bioplynovou stanici. Většinu směsného komunálního odpadu tvoří zbytky potravin či další bioodpad. Také jídelny a restaurace produkují podobný odpad. Jeho třídění a zpracování pokulhává. Přitom se jedná o vhodné palivo pro bioplynové stanice, které by mohlo mít každé okresní město a vyrábět si tak lokální čistou elektřinu a teplo. Proto je potřeba zavést povinnost obcí poskytovat lidem možnost snadného třídění bioodpadů a podporovat vznik a provoz bioplynových stanic na odpady či kaly z čističek odpadních vod.
- Investovat do tramvají, vlaků a ultra efektivních aut. Experti pro české Ministerstvo životního prostředí spočetli, že do roku 2050 by mohlo na veřejnou dopravu přesednout z aut až 50 % dnešních řidičů. Druhá polovina bude zasedat za volantem aut s čím dál nižší spotřebou a postupně především elektromobilů. Abychom toho dosáhli, je potřeba začít zavádět legislativu, která přiměje výrobce dodávat na trh auta s mnohem efektivnějšími motory, nezbytná je silná podpora pro rychlou a pohodlnou veřejnou dopravu a sítě cyklostezek ve městech. Již dnes vznikají v úspěšných městech jako Londýn, Stockholm nebo Amsterodam nízkoemisní zóny. Platí se mýto za vjezd do středu města a zvyšují se poplatky za parkování v centrech. Opatření zlepšilo ovzduší v těchto městech a generuje peníze na cyklostezky či moderní vozidla městské dopravy. A řidičům jsou k dispozici odstavná parkoviště na okraji napojená na rychlé spoje veřejné dopravy do středu města.
- Limitovat výstavbu plynových zdrojů. Česká vláda chce podporovat přechod tepláren na plyn. Energetické firmy také plánují výstavbu plynových elektráren. Úplně bez nich se neobejdeme, ale jejich využití je nutné přísně limitovat. Lepší než rychlý přechod tepláren z uhlí na plyn je vysokoúčinné využívání uhlí až například do roku 2033 (kdy má být dle programového prohlášení vlády ČR připravena na konec využívání uhlí) a získaný čas byl využit pro snižování spotřeby tepla v budovách a rozvoj obnovitelných zdrojů tepla (jako například využívání tepla z odpadních vod, bioplynové stanice na odpady atp.). Naopak velmi plýtvavé a zastaralé uhelné elektrárny nedodávající žádné teplo - jako například Počerady - je potřeba rychle odstavit. Na principu útlumu elektráren a ušetření uhlí pro teplárny je postavena už Stávající energetická koncepce ČR. Pokud budou vznikat plynové elektrárny, tak je nutné, aby sloužily jen k zálohování sítě a vyráběly v době nedostatku elektřiny z obnovitelných zdrojů. Je také nutné začít rozvíjet akumulaci energie, například výrobu vodíku či syntetického metanu, která se uplatní v době, kdy bude přebytek výroby z obnovitelných zdrojů (například v létě).
- Posílit evropskou spolupráci v energetice. Stejně jako v otázce obrany, i v energetice bude Česko potřebovat více spolupracovat s ostatními státy EU, protože nedokáže tak rychle zvýšit domácí výrobu elektřiny z obnovitelných zdroj nebo dosáhnout stoprocentního pokrytí své spotřeby domácí výrobou. Rizikový a nejistý dovoz zemního plynu a ropy z Ruska je bezpečnější nahradit dovozem čisté elektřiny či syntetických plynů vyrobených pomocí OZE ze států EU.
Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, k tomu říká: ,,Válka vyvolaná agresí ruského režimu proti Ukrajině je zásadní zlom pro fosilní energetiku a dopravu v Evropě. Nyní je závislost přímá hrozba, které je potřeba se zbavit. Je nejvyšší čas začít opravdu jednat a urychleně přestavět energetiku na domácí a evropské obnovitelné zdroje spolu s posilováním propojenosti sítí. Rodinám musíme zajistit bezpečnost tím, že umožníme domácí, komunitní a obecní výrobu čisté energie všude a podpoříme zateplení všech domů, kde to jen trochu jde. A při tom všem musíme myslet na to, aby šanci dostaly i nízkopříjmové rodiny, kterých se energetická krize týká nejvíce.”*
(Zdroj: Hnutí DUHA)
Foto archiv/Green Square
