Organizace Hnutí Duha před časem vydala publikaci o úspěšných projektech zapojení obnovitelných zdrojů do komunit v některých evropských státech. Podobné projekty mohou být úspěšné i v českých městech a vesnicích. Investoři i občané však k tomu musí přistoupit aktivněji. A že to jde, dokazují dva příklady z oboru větrných elektráren v Dánsku a Estonsku.
Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 číslo 5/2019.
Projekty větrných elektráren na pevnině i blízko mořského pobřeží obvykle vyžadují nějakou formu souhlasu místních komunit. Dva evropské příklady úspěšné spolupráce investorů, veřejné správy a obyvatel mohou být inspirací i pro investory a municipality v České republice.
- Farma spoluvlastněná občany: Významná dánská firma Dong Energy přišla již v roce 2007 se záměrem otestovat v regionu Hvidovre blízko Kodaně možnost výstavby nového typu mořských větrných elektráren. Tři velké turbíny dosahující výšky 150 metrů, které měly být kvůli snadnému vyhodnocování testů umístěny v bezprostřední blízkosti pobřeží, představovaly také zkoušku toho, co je ještě pro místní obyvatele přijatelné. V regionu Hvidovre jsou viditelné prakticky odevšad.
Představitelé Dong Energy se shodli, že projekt nebudou prosazovat proti vůli místních obyvatel, ale ve spolupráci s nimi. Především nabídli lidem z okolí majetkový podíl na projektu. Ve spolupráci s lokální společností pro dodávku dálkového tepla iniciovala firma vznik energetického družstva.
Vzniklé družstvo Hvidovre Wind Cooperative začalo projekt připravovat společně s firmou Dong Energy. Podle dohody připadlo občanům v družstvu vlastnictví jedné ze tří plánovaných větrných elektráren. Družstvo bylo založeno podle dánských pravidel, kdy každý člen disponuje jedním hlasem bez ohledu na velikost svého podílu a má nárok vstupovat do všech rozhodovacích procesů. Během pěti měsíců si 10 700 podílů v družstvu koupilo 2249 členů.
Předseda energetického družstva Erik Christiansen k tomu uvedl: „Projektům obnovitelných zdrojů v celé Evropě výrazně prospěje, když do jejich přípravy bude zapojena veřejnost. Energetiku postavenou na centralizovaných monopolních společnostech je třeba nahradit decentralizovanými projekty, které zvýší zájem veřejnosti o lokální zásobování energií. Právě v projektech obnovitelných zdrojů mohou občané hrát významnou roli.“
- Místo v územním plánu: Estonsko tradičně pokrývalo výraznou část své spotřeby energie dovozem fosilních paliv, zejména ze sousedního Ruska. Zároveň má však tato pobaltská země výrazný potenciál pro využití obnovitelných zdrojů, konkrétně větru a biomasy. Jejich podíl na konečné spotřebě energie dosáhl 25 % již v roce 2012, především díky vysokému podílu biomasy na zásobování teplem. Výroba elektřiny ve větrných elektrárnách se v zemi od začátku století slibně rozvíjí a řada připravovaných projektů může z větru udělat nejdůležitější zdroj elektřiny v zemi.
Vynikající přírodní podmínky jsou velkou příležitostí pro rozvoj větrných elektráren. Ovšem k využití potenciálu je třeba splnit řadu dalších podmínek. Jednou z těch klíčových je vstřícný postoj obcí a obyvatel v lokalitách vhodných pro výstavbu. Tuto podmínku se v Estonsku pokoušejí plnit systémově – určením míst pro výstavbu větrných elektráren už v rámci procesu územního plánování.
Valdur Lahtvee z estonské pobočky Stockholmského environmentálního institutu k tomu řekl: „Nelze tvrdit, že by schválení jednotných dokumentů k územnímu plánování větrných elektráren přímo iniciovalo konkrétní projekty. Určitě však přispělo k urychlení povolovacího procesu v případě desítek větrných elektráren. Jednoznačně je velmi užitečné v debatách s občany představit zásady domluvené na úrovni krajů. Jsem přesvědčen, že územní plánování na regionální úrovni je nezbytným nástrojem pro další rozvoj větrné energetiky. Obnovitelné zdroje mají mít v územních plánech své místo stejně jako dopravní infrastruktura nebo chráněná území.“
Red (Zdroj: Hnutí Duha)
Obrázky:
Firma Dong Energy připravovala výstavbu větrného parku s novým typem elektráren. Foto archiv/Dong Energy
Na třech testovacích elektrárnách mají vlastnický podíl místní obyvatelé. Foto archiv/Dong Energy
Kraje v západním Estonsku se dohodly na způsobu umístění větrných elektráren v územních plánech. Foto archiv/Wikipedia
Také díky dohodě hejtmanů na jednotných podmínkách lze počítat s rostoucím zájmem investorů. Foto archiv/Eleon
