Větrný potenciál lokality je pouze jedním z mnoha kritérií, která je třeba respektovat při úvahách o projektu větrné elektrárny (VtE). Každý odpovědný investor a developer musí již v prvotní fázi přípravy projekt jaké jsou na uvažované lokalitě omezující limity. Důležitou roli zde hraje přístup místních a krajských zastupitelů.
Základním podkladem pro plánování projektů větrných elektráren (VtE) je Větrná mapa České republiky. Z podmínek vyplývá, že tvrzení o nevhodnosti VtE do našich vnitrozemských podmínek z důvodu nedostatečného větrného potenciálu jsou pouze účelová. Mimo to nesmíme zapomenout na stále se zdokonalující technologii VtE, které jsou v nejnovějších provedeních vybavovány většími průměry rotorů (kolem 100 m), které dále zlepšují jejich efektivitu ve vnitrozemských podmínkách. Tento technologický pokrok jde bohužel ruku v ruce s vyšší cenou větrných turbín, ale to je přirozené a je to již jiná kapitola.
Větrný potenciál lokality je ovšem pouze jedním z mnoha kritérií, která je třeba respektovat při úvahách o projektu VtE. Každý seriozní investor a developer, který myslí svoje podnikání v oboru věrné energetiky vážně, si již v prvotní fázi přípravy projektu na výstavbu větrné elektrárny zjistí, s jakými limity bude třeba při plánování rozmístění strojů na lokalitě počítat (v tabulce je výběr hlavních limitů).
Lokality s vyšším větrným potenciálem se dají očekávat především ve vyšších nadmořských výškách, i když nemusí to platit obecně (viz. dobře fungující projekty VtE v Dolním Rakousku). Se zvyšující se nadmořskou výškou stoupá také podíl lesů, které v našich podmínkách samy o sobě představují omezení pro výstavbu VtE, i když např. v sousedním Rakousku již vznikají i projekty VtE na lesních pozemcích.
Další limitující faktory představuje paleta chráněných území, jako jsou CHKO, přírodní parky, plochy vymezené soustavou Natura 2000 a významným faktorem je také přítomnost některých druhů chráněných živočichů.
K těmto přírodním limitům se dále přidávají limity technické, které jsou reprezentovány leteckými koridory pro létání v nízkých výškách, ochrannými pásmy letišť a v posledních dvou letech také tolik diskutovaná ochranná pásma vojenských radarů.
Výkon produkovaný generátory je třeba vyvést do energetické soustavy a tím je definován další neméně důležitý faktor, který mnohdy zablokuje jinak vyhovující lokalitu z důvodu nedostatečné kapacity místního elektrického vedení.
Kromě objektivně daných limitů ale musí investor a projektant počítat s mnohdy poněkud nestandardním přístupem místních a také krajských zastupitelů.
Celý článek je otištěn v čísle 4/09 časopisu Energie 21.
Autor: Ing. Pavel Prchal, místopředseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE)