Projekt SYNERGIS na využití geotermální energie pokračuje v Litoměřicích

Litoměřický projekt pokračuje, v areálu výzkumné infrastruktury RINGEN v bývalých kasárnách Jiřího z Poděbrad  vznikne unikátní testovací lokalita, kde se propojí mělké a hlubinné geotermální vrty, podzemní úložiště tepla, fotovoltaické systémy a technologie pro výrobu zeleného vodíku do jednoho funkčního celku. Cílem je na jednom místě ověřit, jak tyto zdroje chytře zkombinovat do převážně bezemisního energetického systému, který v budoucnu pomůže nahradit část fosilních paliv pro lokální vytápění a zvýšit energetickou soběstačnost.

Projekt SYNERGYS - systémy pro energetickou synergii, je výzkumný projekt zaměřený na využívání různých forem geotermální energie a dalších obnovitelných zdrojů a jejich integraci do stávajících energetických systémů. Zázemí tomuto projektu poskytuje vědecko-výzkumné centrum RINGEN, otevřené v r. 2019, které se, díky SYNERGYSu a dalším navazujícím projektům, postupně stává jednou z klíčových součástí probíhající energetické transformace Ústeckého kraje.

Velké plány

Nový projekt se zaměřuje na unikátní způsob kombinovaného jímání a ukládání energie z horninového prostředí ze středních (500 m) a velkých hloubek (cca 3 km), v kombinaci s FV- systémem tepelného čerpadla a výrobou a využitím vodíku (H₂) jako systémového integrátoru v energetice. Poprvé bude v ČR instalován a detailně testován soubor technologií, jež komplexně řeší jak výrobu čisté energie - tepla i elektřiny, tak jejich uskladnění do geobaterií a H₂.

S cílem upřesnit geologickou stavbu testovací lokality se na podzim roku 2024 uskutečnilo v okolí Litoměřic a Žitenic rozsáhlé měření, kdy byly vibrace na povrchu vyvolávány pomocí těžkých nákladních vozidel. „Překvapilo nás například to, že i ve větších hloubkách jsme zaznamenali seismické odrazy, což není s ohledem na charakter tamějších hornin běžné,“ uvedl profesor Tomáš Fischer z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, hlavní řešitel projektu SYNERGYS. A dodal: Vyhodnocení ukázalo mj. velmi pěkně viditelné rozhraní mezi sedimentární výplní prvohorní (karbonské) pánve a starším podložím předprvohorního stáří. Nás zajímá zejména geometrie tohoto rozhraní – jeho zvlnění, sklon – a dále i další hlubší struktury. Identifikovali jsme také prvky naznačující výskyt litoměřického zlomu. Jeho průběh je pro nás důležitý z hlediska budoucího umístění hlubokých geotermálních vrtů a výměníků. Na seismickém měření se projevuje jako porušení seismických odrazů od podloží karbonské pánve a ukazuje se, že má patrně jiný sklon, než se dosud předpokládalo.

Jiná tvář

Díky úspěšnému vyhloubení dvou průzkumných vrtů v rámci mezinárodního projektu PUSH-IT, a to jádrového (516 metrů) a hydrogeologického (202 metrů) se získaly detailní informace o geologických souvrstvích v prvních stovkách metrů a také o jejich hydraulické propustnosti a dalších vlastnostech. „Hydrogeologický vrt je otevřený a můžeme v něm měřit proudění podzemní vody, spouštět do něj různé typy sond, a dlouhodobě tak monitorovat jeho charakteristiku. Takových monitorovacích vrtů vznikne v roce 2026 dalších pět,“ uvedl Tomáš Fischer. Druhý je jádrový vrt. Ten poskytl cenné informace z vrtného jádra, poté byl osazen optickým kabelem a zacementován. Nadále bude sloužit jako geotermický monitorovací vrt, tedy zejména sledovat změny teploty v horninovém podloží v souvislosti s budoucím ukládáním tepelné energie. Vrty prokázaly, že výplň České křídové pánve je značně proměnlivá. Vyskytují se v ní jak vysoce propustné, tak méně propustné zóny.

Více najdete v článku v čísle 1/26 Energie 21.* 

/ev/