Propojení Dunaje a Dyje jako řešení sucha na Moravě?

Propojení povodí Dunaje do Dyje může být reálným řešením sucha na jižní Moravě, které se v důsledku klimatických změn zhoršuje. Do oblasti by toto opatření přineslo více vody. Vyplývá to z výsledků nových studií, jejichž zpracování je výsledkem spolupráce ministerstev životního prostředí a zemědělství. Podle klimatických modelů nebude v Jihomoravském kraji stačit pouze jedno řešení, ale musí se udělat další adaptační opatření.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) upozornil, že by se nejednalo o megalomanskou stavbu jako kdysi plánovaný kanál Dunaj-Odra-Labe. Kanál by v případě Dyje a Dunaje měřil 60 až 70 kilometrů. Inspirací pro propojení Dyje a Dunaje by mohl být například veřejnosti dobře známý a funkční Baťův kanál. Celý projekt je však prakticky na začátku. 

Zatím jen možnosti bez technických řešení

Studie se nyní zaměřily například na zhodnocení hydrologické situace a vývoje v dalších letech s ohledem na změnu klimatu, zhodnocení vlivu nepůvodních a invazních druhů vyskytujících se v povodí Dunaje a posouzení možného ovlivnění ekosystému Dyje.

„V Jihomoravském kraji se probíhající změna klimatu v rámci České republiky projevuje velmi výrazně, a to především způsobováním velkého sucha,“ uvedl Petr Hladík. „Studie zhodnotila propojení těchto řek jako potenciálně možné řešení v případě dodržení nutných opatření. Máme tedy prvotní informace o současném stavu a možných způsobech řešení a nyní se musíme zaměřit na jednotlivé dílčí oblasti a dále je rozpracovat. I nadále chceme spolupracovat a diskutovat na úrovni bilaterální česko-rakouské komise a aktualizovat výsledky se studií rakouské strany,“ dodal Hladík.

Zásadní výstupy z jednotlivých studií zahrnují oblasti klimatologie, hydrologie, biologie a legislativy. Studie měly za cíl zhodnotit limity a rizika, konkrétní technická řešení však nebyla v tuto chvíli hodnocena.

Musí se zvážit i dopady na rakouskou stranu

Studie obecně říkají, že případný odběr vody z povodí Dunaje by nepředstavoval významné riziko pro povodí Dyje nad vodní nádrží Vranov. Nebylo však posuzováno možné ovlivnění kvality vody v uvažovaném převodu vody na rakouské straně, kde by mohlo docházet k negativnímu ovlivnění kvality vody z plošných a bodových zdrojů, tedy například z továren, kanalizačních sítí nebo kvůli erozi půdy. Zároveň biologické hodnocení upozorňuje na případné riziko zavlečení nepůvodních druhů, kterému je potřeba se nadále věnovat, sdělilo Ministerstvo životního prostředí.

Z pohledu hodnocení rizik nepředstavuje uvažovaný převod vody z Dunaje významnější problém pro kvalitu vody a stav vodních útvarů v povodí Dyje za předpokladu, že nedojde k negativnímu ovlivnění vody v zavlažovacích kanálech na rakouské straně. Zároveň v Dunaji nebyly zjištěny žádné znečišťující látky, které by mohly ohrozit vodu v povodí Dyje.

Klimatické modely pak naznačují, že k řešení klimatické změny a s tím souvisejícím problémem sucha na jižní Moravě nebude stačit pouze jedno řešení, ale musí dojít k řadě dalších adaptačních opatření, sdělilo Ministerstvo životního prostředí.

Návaznost na strategické vládní dokumenty

Otázka odolnosti vodních zdrojů a infrastruktury byla již dříve řešena v rámci česko-rakouských projektů, jejichž výsledky tyto studie zohledňují. Analýza legislativního rámce (především národní legislativy, soustavy NATURA 2000 a další nadnárodní legislativy) neodhalila žádné právní překážky pro převod vody z povodí Dunaje do povodí řeky Dyje.

Studie navazují na strategický dokument vlády s názvem Koncepce ochrany před následky sucha pro území ČR na období 2023–2027, který uvádí jako jedno z možných opatření převody vody mezi povodími Dyje a Dunaje. Studie vycházejí ze stávajících dostupných dat k současným i budoucím klimatickým podmínkám, a proto je do budoucna nutné je pravidelně aktualizovat a doplňovat i o výsledky z rakouské strany. 

JiT (Zdroj: Zemědělec)

Inspirací pro propojení Dyje a Dunaje by mohl být například funkční Baťův kanál. Foto archiv/Seznam Zprávy