Výroba elektřiny ze slunce ve světě roste a v Evropě se prioritou stává fotovoltaika na střechách. Instalace nezastavila ani pandemie, ale Česko porovnání s evropským trendem stále zaostává. Naději na změnu by u nás mohla přinést novela zákona o podporovaných zdrojích. Nakonec rozhodne ekonomika a ta se bude zlepšovat především na základě technologického vývoje kompletních střešních systémů.
Výtah z rozhovoru, který vyšel v časopise Energie 21 č. 3/2021.
Fotovoltaika na střechách domů a budov je doménou České fotovoltaické asociace (ČFA). Výkonný ředitel Petr Maule přiblížil situaci oboru v Česku a vzdělávací program asociace.
Jaké technologie střešních elektráren se v Česku nyní prosazují?
Rozvoj střešních fotovoltaických systémů lze u nás dnes rozdělit na dva segmenty. Prvním je pokračující masivní rozvoj nejmenších systémů pro rodinné domy a domácnosti. V systémech pro rodinné a bytové domy se přitom stále více prosazuje technologie asymetrických hybridních střídačů, které zaručují maximální návratnost a úspor v každé jednotlivé fázi a možnost připojení nízko nebo vysokonapěťové baterie.
Druhým segmentem je rozvoj středních a větších průmyslových instalací v podnikové sféře, vyvolaný hlavně možnou podporou z operačního programu PIK, jehož realizační fáze jsou nyní dokončovány. Bez dotací by totiž nové instalace ve výrobních podnicích zatím nemohly vzniknout.
Uplatnění solárních krytin, přesněji systémů BIPV (fotovoltaických panelů integrovaných do budov), zatím u nás není velké. Implementují se tedy zejména u novostaveb, kde lze cenově konkurovat díky náhradě stavebních krytin a podstřešních systémů, popřípadě v chráněných lokalitách a památkových objektech, kde návratnost není podstatným kritériem.
Na webu se věnujete také kogeneraci. Jak to souvisí se zaměřením asociace?
Pro větší rodinné domy, bytové domy a podnikové objekty většinou nevystačíme jen s jedním energetickým zdrojem a používáme tzv. hybridní spojení. V takovém systému je zapojenou více nezávislých zdrojů, vyrábějících energii nezávisle, paralelně nebo s kapacitním načasováním tak, abychom pokryli v maximální míře celoroční průběh spotřeby s využitím lokálních hodinových či čtvrthodinových maxim.
Nejčastější aplikací je přitom hybridní systém s fotovoltaikou, elektrickou akumulací, elektrickou kogenerací. V této kombinaci lze výhodně využít v náročných zimních měsících právě kogeneraci s využitím produkovaného tepla, jako odpadní energie do vytápění, ohřevu TUV nebo výrobních tepelně náročných procesů. Návrh a dimenzace takového systému je sice mnohem náročnější, ale stojí za námahu.
Fotovoltaika je náročný obor. Je úroveň našich instalačních firem dostatečná?
Pokud bych jako měřítko kvality montérů instalačních firem vzal výsledky posledních šesti ročníků státních zkoušek, které v rámci našich školení organizujeme, tak mohu odpovědně prohlásit, že úroveň znalostí se postupně ale trvale zvedá a počet neúspěšných (resp. opakovaných) zkoušek trvale klesá. A to je pro zákazníky dobrá zpráva.
Potvrzuje se nejen růst odborné úrovně účastníků školení, ale i správnost naší strategie pořádání jak dvoudenních přípravných kurzů fotovoltaiky a elektromobility, tak časově nejnáročnějšího osmidenního vzdělávání pod názvem Fotovoltaický expert.
Nejbližší v pořadí je dvoudenní kurz s názvem Montér fotovoltaických systémů v termínu 7.–8. 9. 2021, dalším je kurz Montér dobíjecích stanic pro elektromobily v termínu 21.–22. 9. 2021. Oba kurzy se konají v Plzni. Následuje osmidenní kurz Fotovoltaický expert, který začíná 4. října 2021. Účastníci v prezenčním studiu na VUT FEKT v Brně získají znalosti síťových i ostrovních fotovoltaických systémů, rozšířené o typy akumulace a završené praktickými návrhy, simulací a projektováním všech typů systémů.
Připravil Jiří Trnavský
Foto archiv/Shutterstock a ČFA
