Prosperita Evropy a klimatické cíle nejsou protichůdné

Zdálo by se, že změnu klimatu a významný podíl člověka na ní již nelze zpochybnit, ale opak je pravdou. Mnozí evropští politici dnes voličům tvrdí, že evropský Green Deal a dekarbonizace vyřazuje Evropskou unii z globální hospodářské soutěže. Jaké je situace v Česku a měla by dekarbonizace také u nás ustoupit „reálné“ ekonomice?

Výtah z rozhovoru, který vyšel v časopise Energie 21.

Profesní asociace Komora obnovitelných zdrojů energie (OZE) sdružuje asociace jednotlivých OZE v Česku, včetně výrobců technologií a vědeckých institucí. Předseda Komory OZE Štěpán Chalupa říká: „Podporujeme využívání obnovitelných zdrojů a trvalé zvyšování jejich podílu na celkové spotřebě energie. A věříme, že energetika jednou bude nejen v Evropě zcela obnovitelná, a to dřív, než si mnozí myslí.“ Abychom se dozvěděli více, položili jsme Štěpánu Chalupovi několik otázek.

Mají se obyvatelé Evropské unie ještě snažit změně klimatu předejít, nebo jim nezbývá, než se nějak přizpůsobit?

Klimatická změna je globálním problémem, který ovlivňuje životní prostředí, ekonomiku a zdraví. Globální teploty vzrostly o 1,1 °C od předindustriální éry, což způsobuje častější přírodní katastrofy jako sucho, povodně či hurikány. V ČR se klimatické změny projevují suchy a extrémními teplotami, což má dopad na zemědělství, vodní zdroje a energetiku.

Klíčové přístupy v boji proti klimatické změně jsou mitigace (předcházení) a adaptace (přizpůsobení). Mitigaci, zaměřenou na snižování emisí skleníkových plynů, považuji za hlavní směr, protože pouze tak můžeme zpomalit či zastavit další zhoršování klimatu. Adaptace, která spočívá v přizpůsobení se změnám (například protipovodňová opatření), je rovněž nezbytná, ale bez mitigace budou její účinky omezené.

Evropská unie se snaží v prvé řadě klimatickou změnu mitigovat zejména stanovením cíle dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a snížením emisí o 55 % do roku 2030.

V odborných kruzích převažuje názor na nezbytnost mitigace, nicméně mezi širší veřejností, zejména voliči, je klimatická změna vnímána často jako vzdálený problém. Mladší generace a další      jsou však zaměření silně proklimaticky a volají po rychlých změnách.

Evropský parlament a Evropská komise stále považují klimatickou změnu za klíčovou agendu, i když v některých státech EU se setkávají s odporem ze strany fosilního průmyslu. I přesto je trend jasný – klimatická politika se stává prioritou a je nutné ji podporovat nejen na národní, ale i globální úrovni.

 Jak by podle toho měl vypadat náš energetický mix? Je správné počítat i se zemním plynem a jadernými zdroji?

V oblasti energetického mixu je podle mého názoru jasné, že budoucnost patří obnovitelným zdrojům. Čím větší podíl OZE na celkovém energetickém mixu, tím lépe pro životní prostředí, ekonomiku a dlouhodobou energetickou bezpečnost. OZE, jako solární, větrné a vodní elektrárny, nejenže pomáhají snižovat emise skleníkových plynů, ale také přinesou levnější elektřinu, jak se již dnes v řadě zemí ukazuje. Čím dříve se přechod na OZE uskuteční, tím rychleji se Evropa, včetně Česka, dostane k energetické nezávislosti a stabilitě.

Plyn je fosilní palivo, a i když může být součástí přechodného období, jeho roli je nutné omezit na naprosto nezbytný rozsah a dobu. Jakmile bude možné pokrýt energetické potřeby čistými a levnými zdroji, plyn by měl být nahrazen. Jsem přesvědčen, že z hlediska jaderné energetiky, by měly jaderné elektrárny, které již fungují, dožít svůj životní cyklus, ale nové jaderné elektrárny jsou podle mého názoru příliš drahé na to, aby byly výhodné. Vysoké náklady na výstavbu a dlouhá doba návratnosti znamenají, že jejich elektřina bude pro spotřebitele příliš nákladná.

Problém je, že obyvatelé Česka i mnoha jiných států EU si tyto výhody OZE často neuvědomují, neboť především vnímají, že se jedná o dražší alternativu k fosilním palivům, zejména v krátkodobém horizontu. Takže je třeba jim vysvětlovat, že přechod na OZE je dlouhodobě výhodný a že snížení nákladů na výrobu elektřiny a vyšší energetická soběstačnost přinášejí stabilitu. EU má zájem o energetiku založenou na OZE, ale existují výzvy, jako je potřeba rozvoje infrastruktury a dostatečných kapacit pro přenos nebo skladování energie. Zároveň je důležité, aby se tento přechod neprováděl na úkor místních komunit a aby se vyhnul opakování scénářů, kdy „OZE ano, ale ne na našem dvorku“, což je v současné době v některých oblastech stále běžné.

Připravil Jiří Trnavský

Foto archiv/BioGas