Svou životní pouť ukončil v pátek 23. června 200 metrů vysoký železobetonový komín bývalé Elektrárny Prunéřov I. Jeho odstřel tak učiní definitivní tečku za její historií. Následně proběhnou už jen poslední demoliční a úklidové práce tak, aby ve druhé polovině roku 2023 byl celý prostor připraven k dalšímu komerčnímu využití. Lokalita by dál měla sloužit jako významná základna moderních, a hlavně ekologických trendů energetiky na severu Čech.
Třiapadesát let existence se zásadní modernizací a ekologizací výrobního provozu ve druhé polovině 90. let minulého století, 139 193 107 MWh vyrobené elektrické a 41 433 487 GJ tepelné energie, 138 532 416 tun spotřebovaného paliva a 1 533 797 hodin provozu – to je stručné shrnutí historie výroby elektřiny a tepla v Elektrárně Prunéřov I. Její osud se však naplnil již na konci června 2020, kdy byly všechny její výrobní bloky definitivně odstaveny z provozu.
Příprava na odstřel komínu trvala dva dny, přičemž ve čtvrtek odpoledne byla do navrtaných míst vložena trhavina a následně bylo vše několikrát zkontrolováno. Dvakrát i v nočních hodinách ze čtvrtka na pátek po dvou bouřkách. V pátek kolem čtvrté hodiny ranní byly z komína spuštěny svislé kabely a zároveň došlo na odpojení kabelového osvětlení. I během své poslední noci totiž musel být komín jako jeden z nejvyšších bodů v krajině nasvícen. Zhruba hodinu před polednem pak šel 200 metrů vysoký železobetonový kolos k zemi. „Použili jsme 300 kg trhaviny dynamitového typu a 500 rozbušek. Vše dopadlo podle našich výpočtů a představ, vše je v pořádku,“ dodal k tomu střelmistr Vladimír Pravda. Nyní již probíhají poslední demoliční a úklidové práce tak, aby ve druhé polovině roku 2023 byl prostor po bývalé Elektrárně Prunéřov I připraven k dalšímu komerčnímu využití.
„Dnes něco starého končí a otevírá se prostor pro nové. Uhelná energetika splnila svůj úkol, nyní uvolňuje prostor čisté, moderní energetice. Proto i lokalita po bývalé Elektrárně Prunéřov I bude dál sloužit jako významná základna moderních, a hlavně ekologických trendů energetiky na severu Čech. Možností, jak toho docílit, je celá řada. Nové technologie by se měly hlavně zaměřit na zajištění tepelného média pro města Klášterec nad Ohří, Chomutov a Jirkov. Například je počítáno s využitím prostoru pro realizaci fotovoltaických polí. Další možností jsou plynová kotelna či paroplynový cyklus. Podle toho, jakým směrem se bude dál rozvíjet nová energetika, zde mohou vyrůst nové ekologické výrobní zdroje založené na vodíkové technologii. Různé vize počítají třeba s bateriovými úložišti, velkými zásobníky horké vody a podobně. Ve hře je stále i továrna pro výrobu součástí bateriového řetězce,“ uvedl před odstřelem Daniel Beneš, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ, a. s. Krátce připomněl i historii elektrárny před naplněním jejího osudu.
(Zdroj: Skupina ČEZ)*
Foto ČEZ, Ota Schnepp
