Aktuální studie institutu Buildings Performance Institute Europe (BPIE) uvádí potenciál renovací budov v rámci EU pro snížení spotřeby energie a tím i omezení její výroby například i ve fosilních zdrojích. Ze studie vyplývá, že jak v rámci EU, tak u nás, by zrychlení tempa renovací budov přineslo úspory srovnatelné s výkonem těch největších výrobců energie.
Výsledky studie How to stay warm and save energy: Insulation opportunities in European homes od BPIE ukazují, že zlepšení tepelné izolace stávajících obytných budov v EU by významně přispělo k zajištění energetické nezávislosti a dosažení cíle EU být do roku 2050 klimaticky neutrální. Důkladné energeticky úsporné renovace jen obytných budov v EU by vedly ke snížení poptávky po energii na vytápění o 777 TWh. Poptávka po energii na vytápění by tak klesla o 44 % oproti roku 2020. Došlo by k 46% úspoře plynu, 44% úspoře topného oleje a 48% úspoře uhlí.
"V první fázi energetické krize vyvolané Ruskem se vláda logicky soustředila na plnění zásobníků a hledání alternativních dodavatelů plynu. Ale vysoké ceny plynu nám už zůstanou. V další dlouhodobé fázi je třeba se zaměřit na snižování spotřeby a zateplování budov v kombinaci s dalšími návaznými opatřeními – to je ta nejlepší přímá zbraň proti plynu, jakou máme. Navíc podpoří rozvoj v regionech – ty mají dosud nezateplených budov nejvíce." Říká Ondřej Šrámek z Knauf Insulation.
Analýza dále prokazuje, že 2% míra renovace, které by EU podle aktuálního nastavení evropské legislativy měla dosáhnout v roce 2030 a na této úrovni ji udržet i v dalších letech, nestačí k dosažení cílů EU v oblasti klimatu a nepřispívá dostatečně k naší energetické nezávislosti. Podle tohoto scénáře zůstane do poloviny století 30 % budov nerenovováno, a tím promarníme 235 TWh potenciálních úspor konečné energie. „Pro představu jde o množství energie, která by stačila pro vytápění a ohřev teplé vody pro 40 milionů energeticky úsporných domácností“, přibližuje potenciál úspor energie v budovách ředitel společnosti Budovy21 Petr Holub. K plnému využití potenciálu úspor (777 TWh) je proto třeba postupně zrenovovat všechny obytné budovy. To znamená nynější 1% míru renovací do roku 2030 alespoň zdvojnásobit a dále zrychlovat až do roku 2050 (do roku 2035 dosáhnout 3 % a do roku 2040 až 4 %). Aby těchto cílů EU dosáhla, musí pečlivě sladit krátkodobá opatření na podporu úspor energie s dlouhodobými potřebami a přepracovat směrnice EPBD tak, aby finanční programy a poradenské služby upřednostňovaly projekty na důkladné renovace.
Český potenciál důkladných renovací budov je rozpracován v progresivním scénáři Strategie renovace budov, kterou připravila aliance Šance pro budovy. Česko ho může dosáhnout posílením programu Nová zelená úsporám o poradenství a podporu předprojektové přípravy, zavedením zvýhodněného renovačního úvěru a další podporou v programu NZÚ Light pro nízkopříjmové domácnosti.
Petr Holub ze společnosti Budovy21k tomu dále uvedl: „Debata o tom, zda částečně nahradit uhlí, plyn nebo jádro obnovitelnými zdroji, většinou úplně opomíjí potenciál, který mají dlouhodobé a systematické investice do úspor energie. Výsledky studie BPIE to znovu potvrzují a odpovídají českým scénářům úspor energie. Pokud nyní zvýšíme tempo důkladných renovací budov 2-3krát, dokážeme v roce 2050 uspořit tolik energie, která odpovídá ročnímu výkonu Temelína. Základem je dlouhodobě stabilní financování renovačních programů, jen tak si získávají důvěru žadatelů, tedy vlastníků domů. Na rozdíl od stavby dalšího jaderného zdroje je ale potřeba pozitivně ovlivnit 60 až 80 tisíc investičních rozhodnutí ročně.“*
(Zdroj: Budovy21)
Foto archiv/Isover
