Rok od povodní: Následky klimatické krize zaplatili hlavně občané

Uběhl rok od ničivých povodní, které zasáhly velkou část Česka. Během jediného dne spadlo v Jeseníkách téměř 400 milimetrů deště, více než při záplavách v roce 1997. Byly zaplaveny stovky obcí, lidé přišli o domovy i úrodu. Povodně si vyžádaly lidské životy a způsobily škody, jejichž aktuální odhad dosahuje 70,6 miliardy korun. Tato následky klimatické krize však zatím platí hlavně běžní občané, zatímco fosilní korporace se placení obvykle vyhýbají.

Řada obcí stále nemá protipovodňová opatření, přestože kvůli změně klimatu jsou podobné extrémy počasí stále častější a ničivější. „Písek, který po povodni pokryl celou zahradu, jsme minulý víkend konečně úplně odklidili a zasypali jsme i poslední díry, které na zahradě po vodě zůstaly,” popisuje paní Anna, jejíž domov v Moravskoslezském kraji byl loni jedním ze zasažených. Povodeň jim zničila staré stromy, poškodila střechu a ohrozila fotovoltaickou baterii.

Hlavní příčinou jsou emise z fosilních paliv

Peníze z pojistky pokryly některé z oprav, dnes ale platí vyšší pojistné. Pokud by přišla další povodeň, nejsou nijak chráněni. Klimatická krize přitom výrazně zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných katastrof. Podle mezinárodní studie iniciativy World Weather Attribution byly srážky během zářijových povodní v Česku nejméně o sedm procent silnější kvůli lidské činnosti a událost se stala dvakrát pravděpodobnější.

Hlavní příčinou jsou emise ze spalování fosilních paliv. Podle nejnovější zprávy Carbon Majors Database pochází více než 80 % světových emisí CO₂ z fosilních paliv a cementu a pouhých 36 společností je zodpovědných za více než polovinu těchto emisí. Dopady jejich podnikání ale nesou hlavně obyčejní lidé, kteří platí škody způsobené klimatickou krizí.

Fosilní korporace přitom čerpají dotace

Stát v roce 2024 vyčlenil celkem 30 miliard korun na odstranění následků povodní. Ministerstvo životního prostředí nabídlo domácnostem a obcím tři miliardy korun, z toho jedna miliarda pro domácnosti a dvě miliardy na obnovu vodovodů, kanalizací a čistíren odpadních vod. Neziskové organizace shromáždily téměř 950 milionů korun od dárců na pomoc domácnostem a komunitám postiženým povodněmi. Tyto prostředky ale pocházejí z veřejných rozpočtů a darů, tedy opět od občanů. Těm, kdo by měly nést hlavní odpovědnost za důsledky klimatické krize, tedy fosilním korporacím, zatím zbývá jen symbolický podíl.

„Politici a političky před sněmovními volbami dávají najevo, že situace, kdy fosilní korporace vydělávají velké peníze na fosilních palivech a zároveň škody vznikající kvůli jejich spalování platí stát a obyčejní lidé, jim je lhostejná. Fosilní korporace by měly platit mnohem více, než platí. Naproti tomu čerpají veřejné dotace, a dokonce se i vyhýbají existujícím daním. Greenpeace ČR se před volbami představitelů politických stran ptá, jestli budou tuhle situaci řešit. Je absurdní, aby občané ze svých peněženek dávali stále více a finanční prostředky naopak končily u velkých znečišťovatelů. Doufáme, že se to v dalších volebním období změní,” říká vedoucí energetické kampaně Jaroslav Bican.*

JiT (Zdroj: Greenpeace)

Klimatická krize výrazně zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných katastrof. Foto archiv/Greenpeace