Přestože biometan může v Česku do budoucna nahradit až 20 procent spotřeby zemního plynu, aktuální počet fungujících biometanových stanic činí pouhé jednotky. Změnit by to měla státní podpora biometanu, kterou již schválila Evropská komise. Podle odborníků se jedná o zásadní krok pro rozvoj výroby biometanu, podporu podle nich využijí stávající bioplynové stanice i ty teprve plánované. Celkem jich může podle odhadů být více než sto. Podpora bude směřovat zejména k malým a středním podnikům, u velkých mohou platit omezení.
V Česku aktuálně existuje osm biometanových stanic, rozvoji dalších by měla mimo jiné pomoci i státní podpora ve výši až 59 miliard korun. Tu koncem roku schválila Evropská komise, když dokončila její notifikaci. Peníze z programu budou vypláceny formou zeleného bonusu, a to po dobu dvaceti let. „Na zavedení provozní podpory na výrobu biometanu se v České republice čeká již řádku let, její notifikace byla jedním z důležitých milníků, na který se dlouho čekalo. Nyní je to již na českých úřadech, jak nastaví provozní podporu,“ řekl Petr Novotný z Institutu cirkulární ekonomiky. Výši příspěvku totiž každý rok určí Energetický regulační úřad.
Podobně situaci vidí i Pavel Urubek ze společnosti MJEnergie. Neschválená podpora ze strany Evropské komise byla totiž podle něj byla jednou z velkých překážek pro větší rozvoj biometanu v Česku. „To je nyní splněno, práce ale teprve začíná. Komise pouze schválila rámec toho, co by se mělo nyní vyspecifikovat a zprocesovat regulátorem. Potenciál biometanu je v Česku každopádně obrovský. Existuje zde téměř 580 bioplynových stanic, ale biometan zatím neprodukuje ani 10 z nich,“ sdělil. Podle mluvčího společnosti GasNet Aleše Gregoroviče musí nyní Česko tuto šanci využít a nastavit funkční řešení jak pro výrobu biometanu, tak pro jeho využití zejména v průmyslu, teplárenství nebo dopravě.
Optimističtí jsou aktuálně také zástupci výrobců biometanových řešení. „Ze strany investorů jsme doposud vnímali spíše opatrnost. Přesto se však podařilo realizovat několik projektů, které jsou připojeny k plynárenské distribuční síti, jako je například biometanová stanice v Litomyšli, Ústřední čistírna odpadních vod v Praze nebo v neposlední řadě nedávno realizovaná biometanová stanice v Rakvicích. Větší část trhu se však upínala k ustanovení provozní podpory biometanu, což se teď mění,“ řekla Monika Zitterbartová, výkonná ředitelka společnosti Hutira green gas.
Podle odborníků lze přitom očekávat, že z podpory budou nejčastěji profitovat stávající zemědělské bioplynové stanice. „Vzhledem k tomu, že u nás převažují bioplynové stanice zemědělské, je možné předpokládat, že ty budou nejčastějšími žadateli o provozní podporu na produkci biometanu,“ řekl Petr Novotný. Zároveň podle něj bude možné u plánovaných bioplynových stanic předpokládat, že budou bioplyn v budoucnu používat k produkci biometanu. „Nově by měly vznikat především bioplynové stanice odpadové, jejichž kapacita je pro potřeby zpracování biologicky rozložitelných komunálních odpadů a živnostenských gastroodpadů v České republice nedostatečná,“ doplnil Novotný.
Schválená podpora biometanu však s sebou může nést i možná rizika. Podle předsedy Českého sdružení pro biomasu CZ BIOM Jana Habarta totiž z notifikace Evropské komise vyplynulo, že provozní podporu mohou získat maximálně dva velké podniky ročně. „Respektive subjekty se statusem velký podnik, mezi které patří například také obce a jiné organizační složky státu. Pokud o podporu v jednom kalendářním roce požádá třetí velký podnik, podpora mu nebude přidělena. Přitom není žádný systém, který by investorům dokázal poskytnout informaci o tom, zda se nějaké projekty typu velkého podniku připravují,“ uvedl.
Biometanové stanice v Česku se v současnosti využívají i k ukládání biometanu do zásobníků, ze kterých je následně používán například jako palivo pro vozy veřejné dopravy. Výrazně častěji je však biometan vtláčený do plynárenské sítě. „Aktuálně dodává do naší distribuční sítě obnovitelný biometan šest výroben biometanu. Letos v březnu jsme připojili zatím poslední výrobnu v Rakvicích na jižní Moravě. V letošním roce plánujeme připojování dalších. Aktuálně máme podepsáno 14 smluv o připojení a evidujeme přes 40 dalších zájemců, kteří mají projekt v různé fázi přípravy,“ uvedl Aleš Gregorovič.
Sám přitom věří, že počet biometanových stanic po schválení českého programu státní podpory výrazně poroste. Výsledek totiž dlouho očekával celý plynárenský sektor. „Rád bych, aby letos byly uvedeny do provozu alespoň dvě desítky biometanových stanic. Obávám se ale, že situace nebude tak optimistická. Stát dlouho se zveřejněním podpory přešlapoval a vytvářel určité překážky, takže investoři přípravu projektů spíše odložili na dobu, kdy budou bariery odstraněny,“ doplnil k tomu předseda CZ BIOM. Kolik bioplynových stanic nakonec státní podpory biometanu v dlouhodobém horizontu využije, je pak podle odborníků těžké říct. „Odhaduji však, že se bude jednat řádově o více než stovku bioplynových stanic,“ uvedl Petr Novotný.
Podle Moniky Zitterbartové kromě současné finanční podpory mohou existovat i další kroky, jak rozvoj biometanu v Česku akcelerovat. „Může se to týkat například využití biomasy z odpadů, která se aktuálně spíše skládkuje nebo kompostuje. Příkladem zde může být projekt Vyškov, který bude jednou z dalších realizovaných biometanových stanic v Česku zaměřených na zpracovávání gastroodpadu nebo odpadu z potravinářství. Pokud by stát nastavil podmínky tak, aby se biomasa využívala co nejvíce k výrobě biometanu, segmentu by to mohlo pomoci,“ uzavřela výkonná ředitelka společnosti Hutira green gas.
JiT (Zdroj: Media Journal)*
Podle odborníků lze očekávat, že z podpory budou nejčastěji profitovat stávající zemědělské bioplynové stanice. Foto archiv/Hutira
