Ruší se poplatek za POZE. S koncem roku ale nezapomeňte na samoodečet

Energetický regulační úřad (ERÚ) představil teprve nedávno cenový výměr pro rok 2026, jenže krátce poté přišla zásadní změna. Nová vláda se v souladu se svým programovým prohlášením rozhodla převést financování podpory obnovitelných zdrojů energie (POZE) plně na státní rozpočet. Pro domácnosti i firmy to znamená jednu z nejvýraznějších úlev na účtech za elektřinu za poslední roky. Od 1. ledna 2026 totiž poplatek za POZE přestane platit úplně. Aby se však úspora skutečně promítla do vyúčtování v plné výši, je důležité nezapomenout na správně provedený samoodečet elektroměru.

Ještě v roce 2025 se na financování POZE dělili odběratelé elektřiny se státem. Celkově šlo o desítky miliard korun ročně. Od roku 2026 přejde tato povinnost výhradně na státní rozpočet, který na podporu obnovitelných zdrojů uvolní zhruba 41 miliard korun, tedy přibližně o 17 miliard více než letos. Pro spotřebitele to znamená přímou úsporu na každé odebrané megawatthodině elektřiny.

Kolik ušetří domácnosti na elektřině

„Dosud se poplatek za POZE počítal podle kombinace technických parametrů odběrného místa a skutečné spotřeby. Základem byl výpočet vycházející z počtu fází, hodnoty hlavního jističe, počtu měsíců v roce a sazby za podporu výkupu elektřiny. Pro rok 2026 byla tato sazba stanovena na 10 Kč za ampér a měsíc včetně DPH. V praxi by to znamenalo, že například domácnost s třífázovým jističem 3×16 A by zaplatila 3 × 16 × 12 × 10 Kč, tedy 5760 Kč ročně, zatímco domácnost s jednofázovým jističem 1×25 A by vyšla na 3000 Kč ročně – bez ohledu na to, zda spotřebuje jednu, nebo dvacet megawatthodin elektřiny,“ říká Lukáš Kaňok z Kalkulátor.cz.

Aby systém nebyl pro domácnosti s nižší spotřebou neúměrně zatěžující, platil zároveň cenový strop ve výši 600 Kč za každou spotřebovanou MWh. V praxi se vždy uplatnila nižší z obou částek. Například domácnost s jističem 3×16 A a spotřebou 10 MWh by zaplatila vypočtených 5760 Kč, protože tato částka byla nižší než limit 6000 Kč podle spotřeby. Naopak domácnost s jističem 1×25 A a spotřebou pouze 2 MWh by zaplatila jen 1200 Kč, tedy částku odpovídající spotřebě.

„Od ledna 2026 však tento mechanismus zcela končí. Poplatek za POZE se ruší plošně a nebude ho platit žádný odběratel elektřiny. Pro ilustraci – průměrná česká domácnost se spotřebou zhruba 3,5 MWh ročně zaplatila ještě v roce 2025 na POZE přibližně 2100 Kč. O tuto částku nyní ušetří,“ říká Lukáš Kaňok.

Proč je klíčový samoodečet na konci roku

Samotné zrušení poplatku proběhne automaticky, přesto existuje jeden důležitý krok, který mohou domácnosti udělat, aby o část úspory nepřišly. Tím je samoodečet elektroměru ke konci roku. Většina odběrných míst totiž nemá fakturační období nastavené přesně od 1. ledna do 31. prosince. Typicky fakturace probíhá například od června do května následujícího roku, tedy přesahuje do dvou kalendářních let.

„Distributor je v takovém případě povinen rozdělit spotřebu mezi jednotlivé roky. Pokud ale nemá k dispozici skutečný stav elektroměru k 31. prosinci, provede rozdělení odhadem. Část spotřeby pak může spadnout ještě do roku 2025, kdy se poplatek za POZE stále platí, a část až do roku 2026, kdy už je od něj odběratel osvobozen. Odhad přitom nemusí odpovídat reálnému průběhu spotřeby, zejména pokud se v domácnosti během roku výrazně změnily podmínky – například kvůli narození dítěte, odchodu člena rodiny, dlouhodobé nepřítomnosti nebo naopak přechodu na elektrické vytápění,“ říká Lukáš Kaňok.

Vzhledem k tomu, že se u poplatku za POZE může jednat o úsporu v řádech tisíců korun, dává samoodečet na konci roku jasný smysl. Umožní distributorovi i dodavateli pracovat s přesnými daty a zajistí, že se co největší část spotřeby správně přiřadí k roku 2026, kdy už poplatek neplatí.

Jak samoodečet správně provést

Samoodečet spočívá v tom, že si k určitému datu sami zaznamenáte stav elektroměru a tuto informaci předáte distributorovi nebo dodavateli elektřiny. Udělat to lze několika způsoby – prostřednictvím online zákaznických zón, mobilních aplikací, e-mailem, telefonicky nebo písemně. Konkrétní kontakty jsou vždy uvedeny na webových stránkách příslušné společnosti.

Kromě samotného stavu elektroměru je potřeba uvést také výrobní číslo měřidla, identifikaci odběrného místa, jméno odběratele a kontaktní údaje. U dvoutarifních sazeb je nutné zapsat zvlášť stav ve vysokém (T1) a nízkém tarifu (T2). Hodnoty se zapisují bez desetinných míst a bez zaokrouhlování. Doporučuje se také elektroměr vyfotit, aby měl odběratel k dispozici případný důkaz v případě nejasností. Ideálním termínem pro samoodečet je poslední den kalendářního roku, přičemž na jeho odeslání je zpravidla lhůta 30 dnů.

Změna dodavatele může přinést další úspory

„Zrušení poplatku za POZE přinese úlevu všem odběratelům, ale možnosti úspor tím nekončí. Trh s energiemi zůstává velmi konkurenční a řada dodavatelů nabízí nové tarify s cílem získat zákazníky. Rozdíly v cenách mohou činit i několik stovek korun na každé megawatthodině, a to nejen u elektřiny, ale také u plynu,“ říká Lukáš Kaňok z Kalkulátor.cz a dodává: „Porovnání nabídek přitom nemusí znamenat zdlouhavé studium ceníků. Stačí zadat několik základních údajů do srovnávací kalkulačky a během několika minut je možné zjistit, zda a kolik lze změnou dodavatele ušetřit. Pokud se pak odběratel rozhodne ke změně, lze celý proces zvládnout bez složité administrativy a s optimálním načasováním tak, aby úspory začaly platit co nejdříve.“

JiT (Zdroj: Kalkulátor.cz)*

Samoodečet na konci roku umožní distributorovi i dodavateli pracovat s přesnými daty pro zrušení poplatku.  Foto archiv/Aspen