Za prvních šest měsíců letošního roku vzniklo po celé republice přes 3800 nových fotovoltaických elektráren o výkonu asi 25 MWp. Po několika letech strmého růstu se však trend zpomalil a většinu nových projektů opět tvoří malé domácí instalace. Vzniklo naopak výrazně méně větších elektráren na střechách podniků a továren. Podle sdělení Solární asociace to má více příčin.
Zpomalení růstu částečně ovlivnila pandemie covid-19 a její dopad na dodavatelské řetězce, který způsobil zdražení komponent. Velkou brzdou pro velké střešní elektrárny je ale i čekání na vydání stavebních povolení a nesjednocené postupy stavebních úřadů. Podle Solární asociace je třeba nastavit jasné a jednotné postupy. Současné problémy poukazují na to, že Česko nesmí být v rozvoji fotovoltaiky závislé pouze na střešních projektech, ale musí stavět nové pozemní elektrárny.
Podle statistik Solární asociace za prvních šest měsíců letošního roku vzniklo celkem 3 859 nových projektů s kombinovaným výkonem 25,2 megawattu. Drtivá většina těchto projektů má výkon menší než deset kilowattů, jedná se totiž především o realizace na střechách rodinných domů. Instalace na rodinných domech vznikají hlavně v rámci úspěšného programu Nová zelená úsporám (NZÚ).
Naopak větších projektů na střechách podniků a hal vzniklo za první pololetí pouze 66 s celkovým výkonem 3,3 megawattu. Dalšímu rozvoji brání především administrativa spojená s jejich výstavbou. „Velký počet projektů, které vznikají v rámci operačního programu OP TAK, čeká na stavební povolení,“ říká Veronika Šilhová, ředitelka Solární asociace. „Právě ve vydávání stavebních povolení vidíme jeden z největších problémů z hlediska realizace nových projektů.“
Další bariérou se ukázala být pandemie covid-19, která měla negativní vliv na ceny technologií a dodavatelské řetězce. „Ceny panelů i dalších komponent meziročně vzrostly, především se ale firmy potýkají s problémem, který pandemie způsobila v oblasti logistiky. I proto podporujeme do budoucna iniciativy volající po přesunu části výrobních kapacit zpět z Asie do Evropy,“ říká Veronika Šilhová.
Solární asociace dlouhodobě upozorňuje na skutečnost, že z hlediska energetické bezpečnosti nelze stavět pouze na růstu střešních elektráren. „Pokud chce Česká republika splnit cíle, které si sama nastavila, a připravit se na budoucí dekarbonizaci energetiky, je nutné, abychom opět začali stavět i velké pozemní instalace,“ připomíná předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář. „Velké solární elektrárny jsou klíčové pro dosažení cílů národního klimatického plánu. Proto potřebujeme restartovat jejich výstavbu co nejdříve, a to především v bývalých průmyslově znečištěných lokalitách,“ říká Krčmář.
Postoj českého státu k fotovoltaice se ovšem zdá být přinejmenším ambivalentní. „Důkazem může být především situace kolem novely zákona o podporovaných zdrojích energie, která ohrožuje více než tisíc firem, které v nejhorším případě nezvládnou splácet bankovní úvěry. Zásahy do stávajících projektů z doby solárního boomu vážně ohrožují nové projekty v oblasti zelené energetiky,“ říká předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář.
Zdroj: Solární asociace
Foto archiv/E21*
